Vedení ČMKOS fáralo do Dolu ČSM v OKD Ostrava

  • Zveřejněno: 19.03.2015
  • Autor: (pek, foto: pek, luk)

Odboroví předáci jednali s vedením OKD o dřívějších odchodech horníků do důchodu

Na Důlním závodě 2 OKD (bývalý Důl ČSM) proběhlo včera setkání vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s vedením OKD, a.s. Ostrava, představiteli Sdružení hornických odborů (SHO) a Odborového svazu hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN).
 
Za ČMKOS se kromě předsedy Josefa Středuly zúčastnili také místopředsedové Radka Sokolová a Vít Samek. Za hornické odbory pak předseda OS PHGN Jan Sábel, předseda SHO OKD Jaromír Pytlík a předseda hornických odborů Důlního závodu 2 Štefan Pintér. Za OKD byli jednání přítomni výkonný ředitel Dale R. Ekmark, finanční ředitelka Jarmila Ivánková, ekonomicko-personální ředitel Jan Jurášek a ředitel Důlního závodu 2 Bronislav Batorek.

Pouhý den poté, co ministr financí Andrej Babiš (ANO)kvůli finanční náročnosti veřejně zapochyboval o možném rozšíření možnosti dřívějšího odchodu do důchodu pro všechny horníky, zvedli odboráři laťku ještě výše. Chtějí dřívější odchody zavést také pro hutníky, oceláře, valcíře a zaměstnance dalších profesí v těžkém průmyslu. To byl také hlavní cíl jednání vedení ČMKOS a představiteli OKD.

„Chceme, aby se systém dřívějších odchodů do důchodu netýkal jen horníků, ale také dalších profesí v těžkém průmyslu,“ řekl po středečním jednání odborářských předáků s vedením společnosti OKD na tiskové konferenci předseda ČMKOS Josef Středula.
Dodal, že od roku 1993, po zrušení důchodových kategorií, nepřišla žádná náhrada. „Přitom je nesmyslné, aby lidé v hutích nebo v jiných těžkých provozech pracovali například v pětašedesáti letech,“ podotkl Středula.
Pro zavedení dřívějších odchodů pro horníky hovoří podle odborářů také statistiky. „Střední délka života u horníků je v průměru o osm let kratší oproti průměru celé populace,“ zdůvodňoval uspíšení předseda odborového svazu Jan Sábel. „U horníků je navíc prokazatelné, že mají desetinásobek chorob z povolání, než jaký je u ostatních profesí.
„Nejprve chceme dotáhnout do konce předčasné odchody horníků do důchodu, teprve pak se můžeme věnovat dalším záležitostem,“ upřesnil snažení odborů Josef Středula. „Na úhradě nákladů na dřívější odchody do důchodu by se ale nemusel podílet jen stát, přispívat by mohly i firmy, například ve formě příspěvku do třetího penzijního pilíře,“ navrhuje odborový opředák.
„My jsme o tom zatím nijak nejednali, v plánu pro rok 2015 jsme s podobnou položkou nepočítali, ale nevylučujeme, že bychom se do jednání v budoucnosti mohli zapojit, tento problém je potřeba vyřešit,“ uvedl k předčasným hornickým důchodům výkonný ředitel společnosti OKD Dale Ekmark.
Odboráři usilují o předčasné odchody havířů do důchodu kvůli náročnosti jejich povolání, kvůli níž mají horníci často podlomené zdraví. Předčasné důchody by podle odborářů navíc pomohly vyřešit situaci společnosti OKD, která musí kvůli špatné ekonomické situaci propouštět stovky lidí.
Předseda SHO Jaromír Pytlík uvedl, že kdyby se změnily podmínky pro předčasné odchody do důchodu pro všechny horníky, týkalo by se to v OKD asi 3500 lidí. "Myslíme, že to nezatíží tolik rozpočet České republiky. Ministerstvo financí spočítalo, že by to údajně někde do roku 2070 stálo asi 50 miliard. Tak to ale není. My teď musíme říct, kolik to bude stát opravdu v roce 2019, 2020, reálně do roku 2030 a kolik tu bude zaměstnanců," řekl odborový předák.
 
Předčasné odchody horníků do důchodu podle něj nemusí přijít státní rozpočet dráž než výdaje na nezaměstnané, protože důchodce je dvakrát levnější než nezaměstnaný. "Já si myslím, že to daňové poplatníky přijde ještě na mnohem méně," řekl Pytlík.
Součástí jednání bylo i fárání vedení ČMKOS do rubání v lokalitě Důlního závodu 2. Pro mnohé to bylo první fárání do dolu, i pro Josefa Středulu, jehož přáním bylo poznat skutečné pracovní podmínky horníků. A toho se mu dostalo vrchovatě. Po školení z bezpečnosti práce všichni účastníci setkání se sfárali do porubu sedlových vrstev 401-200. Porub se nachází v hloubce kolem 1000 metrů pod povrchem. V porubu pracuje kolektiv předáka Kovala. Porub těží denně 1300 a 2400 tun uhlí s německým kombajnem SL 300, který účastníci měli možnost vidět a zažít v chodu.
 
TK
Záběr z tiskové konference, zleva Dale Ekmark, Josef Středula Jan Sábel a Jaromír Pytlík
 
Středula
Josef Středula se těšil velkému zájmu novinářů
 
Skupina
Po vyfárání...
 
  • Zdroj: e-sondy.cz