Nadnárodní společnost Bekaert se sídlem v belgickém Zwevegemu vznikla v roce 1880. Původně malý rodinný podnik dnes vyrábí v několika státech, obchodně působí zhruba ve 120 zemích a zaměstnává na 30 000 lidí.
Bekaert je synonymem pro zušlechťování ocelových drátů, kterým je ovlivněna jejich pevnost, pružnost, únava, odolnost proti korozi a další vlastnosti.
Do České republiky belgická společnost přišla v polovině devadesátých let minulého století. Nejprve šlo o společný podnik s místními ŽD Bohumín. Od nich Belgičané v roce 2002 odkoupili akcie a založili vlastní společnost. Dnes má Bekaert v ČR dva své výrobní závody – Bekaert Bohumín s. r. o. a Bekaert Petrovice s. r. o. První se soustřeďuje na výrobu za studena tažených ocelových drátů s povrchovou úpravou pozink nebo speciální Bezinal, v Petrovicích jsou hlavní náplní produkce ocelové drátky do betonu Dramix.
Zaměstnávají celkem 280 lidí, v Bohumíně 179 a v Petrovicích 101. Jde o 77 technickohospodářských pracovníků a 203 zaměstnanců v dělnických profesích. Práce v nich je náročná a vyžaduje si celé chlapy. I když pomáhá nová ventilace, teplo u svařovací linky či u žárového pokovování je přesto dost cítit. Ochutnali jsme to i během krátké návštěvy v provozech.
Mzdy v dělnických profesích jsou vyšší než v okolních podnicích. Ze spousty zájemců o práci – na jedno uvolněné místo se jich hlásí 5 až 8 – si proto mohou vybírat.
Od jiných podniků se odlišují oba závody mimo jiné ale tím, že ve výrobních halách nenajdete nikoho, kdo by nebyl v odborech. ZO OS KOVO, která působí v obou závodech, čítá celkem 180 členů. Je to znát. Názor odborové organizace je respektován a má u vedení svoji váhu. Odráží se to nejenom ve mzdách (u dělníků v průměru kolem 35 tisíc hrubého), ale i u benefitů, o kterých si jinde mohou jen zdát. Předseda ZO Bronislav Dudzik vypočítává některé z nich:
Při splnění plánu na 95 a více procent odměna 1 % celoročního objemu mzdy zaměstnance, pokud se splní nad 100 %, je to dvojnásobek. Jsou tu příplatky za práci v noci a o víkendu, za odpolední směny, za přesčasy. K benefitům patří i odměny za bezúrazovost. Kdo má jen jednu nemocenskou v roce, tomu se proplácí už její první den. Pro případ částečné nezaměstnanosti je dojednáno 70 % průměrné mzdy. Pro ty, kdo musí zaměstnání opustit pro ztrátu zdravotní způsobilosti, vyjednali nadstandardní dynamické odstupné. Řídí se podle odpracovaných roků, činí až osminásobek průměrné mzdy. Zaměstnané ženy a osamělí zaměstnanci pečující o dítě do 15 let mají nárok na placené volno v trvání dvou dnů za každé dítě nad rámec řádné dovolené, jsou tu 13. a 14. platy, věrnostní příplatky, příplatky za zaškolování nových pracovníků, odměny za zlepšovací návrhy. Zaměstnavatel přispívá na teplou stravu, pracovníci v 11hodinových směnách mají nárok na dvě dotovaná jídla. Kolektivní smlouva stanoví to, za jakých podmínek může zaměstnavatel uzavírat pracovní smlouvy, a s odbory musí předem projednat i to, když hodlá některému pracovníkovi předat vytýkací dopis. A je s ním i dohodnuto, kolik bude přispívat na činnost odborů.
A jak odbory vidí zaměstnavatel?
Generální ředitel Dr. Ing. Jiří Formánek: „Je rozhodně fajn, že tady odbory jsou. Spousta věcí se tak daleko rychleji vyřeší. Pokud chceme něco zavést, zejména přes mzdový či bonusový systém nebo v oblasti prémií, tak je to lepší řešit s odbory, které to potom dále komunikují. Myslím, že máme velmi dobrou spolupráci. Je to hlavně díky předsedovi. Můžete se snažit, jak chcete, ale když protistrana nechce a je těžké s ní komunikovat, tak je to samozřejmě těžší… Samozřejmě, že jsme se už také i chytli, ale jak říkám, vždy to záleží na lidech. Pokud je člověk přístupný, staví na faktech a přemýšlí i o názoru toho druhého, tak je vyjednávání plodnější a přínosnější pro oba. Já chápu spoustu z toho, co u nás chtějí odbory, na to v podstatě stačí selský rozum. Taky je to o tom, že odbory vnímají, jaká je situace v podniku a co si může dovolit. Nepožadují nemožné, protože vidí, že mzdy u nás nejsou až tak špatné a že máme i slušnou kolektivní smlouvu, ve které je už teď řada benefitů a výhod.“
Odboráři to vědí a postupují podle hesla, že za podobné situace nemusí pršet, ale stačí, když dobře kape a postavení zaměstnanců se dále zlepšuje.
Letos se jejich příjmy navýší celkem o tisícovku. A nejde jen o mzdy a benefity. Jde také o respekt toho druhého i o vzájemnou důvěru. Předseda Dudzik vypráví o tom, jak ho generální požádal o radu při zavádění kamerového systému. Nakonec vzal zpět svůj vlastní návrh a dal na ten, se kterým přišel odborář…
Ten to komentuje lakonicky: „Samozřejmě, aby se budovaly dobré vztahy s vedením, tak je mu třeba zase nějakým způsobem pomoci tam, kde to potřebuje a kde k tomu je možnost. Generální ředitel už ví, že nejsem proti.“
Nebylo tomu tak vždy. Když odborová organizace vznikala, měla jen 23 členů. Tehdy ji dnes už odešlé vedení chtělo z podniku vystrnadit, protože se snažila hovořit do mezd a do zavádění směnového systému. Změna k lepšímu ovšem nespadla z nebe. Dnešní postavení odborů je výsledkem dlouhé každodenní práce.
Není to jen o lidech, kteří si dokážou vyjít vstříc, byť to dělá samozřejmě hodně. Je to o síle odborové organizace a tím i o získávání lidí. Předseda Dudzik o tom ví svoje. Na otázku, jak lidi přesvědčit o prospěšnosti odborů, odpovídá: „Každopádně si musím za každým člověkem zajít. Ne jednou, ale opakovaně. A to i přesto, že mne poprvé odmítne nebo podruhé pošle někam a potřetí si najde nevím co. Vždycky si musím najít něco, abych ho motivoval pro vstup do odborů. Takže je mu třeba říkat, co jsme udělali dobrého pro něho samotného, přestože v odborech ještě není. A tak se ho klidně i zeptám, jestli ho třeba neštve, že jsme pro něho vyboxovali nějaké peníze navíc. Dojednala to odborová organizace a on je dostane taky, i když není jejím členem. A vysvětlím mu, že čím silnější jsou odbory, tím lepší může být výsledek vyjednávání se zaměstnavatelem. Že když budu mít 20% zastoupení, tak se mne generální ředitel zeptá, pro koho to vlastně chcete… Ale když budu mít 90% nebo 100% zastoupení, tak se mne tak zeptat nemůže. Je totiž jasné, že to chtějí vlastně všichni.“
Odboráři v Bohumíně a Petrovicích i proto už dosáhli hodně, ale dost toho ještě mají v plánu. Jak zdůrazňuje předseda Dudzik, tak třeba to, aby v případě ukončení pracovního poměru z důvodu nadbytečnosti bylo vyšší odstupné, než kolik stanovuje zákoník práce. Toho ještě nedosáhli. Zatím…
__________
Kde všude je Bekaert
Hlavními klienty jsou automobilový průmysl a stavebnictví. Firma je dodavatelem ocelových výztuží do pneumatik, najdete je v každé čtvrté, která je ve světě vyrobena. Ve stavebnictví jsou to pak různě tvarované volné nebo lepené ocelové drátky, které zvyšují pevnost, tažnost a pružnost betonu. Poprvé byly vyrobeny v roce 1970. Byl to právě Bekaert, kdo v roce 1970 představil ocelové vlákno s háky na obou koncích, které slouží k jeho ukotvení v betonu. Produkt dostal označení Dramix. Díky jeho použití dochází k vyšší životnosti betonu, lepší kontrole při tvorbě trhlin a tím i ke snížení nákladů na betonové výztuže jako celku. Takzvaný drátkobeton se používá mimo jiné v průmyslových podlahách nebo při stavbě tunelů. V sortimentu Bekaert jsou ale třeba i drátky, kterými se otvírají lahve sektů a šampaňského. Když bouchalo k oslavě výročí založení této firmy, dostal každý zaměstnanec dárek v podobě 400 eur…
