Válka na Ukrajině přinesla do popředí ožehavou otázku potravinové bezpečnosti EU. Evropská komise varuje zemědělsko-potravinářský sektor, aby se připravil na možné dopady války.
Na Ukrajinu a Rusko připadá 30 % světového obchodu s pšenicí, 32 % ječmene, 17 % kukuřice a více než 50 % slunečnicového oleje a semen, podotkl Michael Scannell z Generálního ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova na pondělním zasedání zemědělského výboru Evropského parlamentu (EP).
Vysoká závislost na dovozu klíčových potravin z Ruska a Ukrajiny může mít podle něj vážné dopady na evropský potravinářský sektor. Scannell varoval především před rostoucími cenami obilí, například pšenice. Válka však může také vážně ovlivnit obchod s živočišnými produkty. Důvodem je především významný bilaterální obchod s vepřovým a drůbežím masem mezi Ruskem, Ukrajinou a EU.
Rusko zůstává šestým největším obchodním partnerem EU. Zemědělsko-potravinářský obchod se zaměřuje na zpracované produkty s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou cukrovinky, vína, lihoviny a sušenky.
EU zaplatí eury, Ukrajinci životy
„Důsledky této ruské agrese budou mít zásadní dopad na náš zemědělsko-potravinářský sektor. A bude to bolestné, ale musíme tu bolest vytrpět,“ uvedl Scannell, který také vyjádřil solidaritu s Ukrajinou a podpořil evropské sankce vůči Rusku.
Tento názor potvrdili i europoslanci. Ulrike Müllerová z Obnovy Evropy například poukázala na to, že zatímco EU může za případné následky zaplatit v eurech, Ukrajinci zaplatí svými životy. „[EU] musí být připravena zaplatit cenu za demokracii,“ zdůraznila.
Stejně tak europoslankyně Clara Aguilera (S&D) zdůraznila, že bez ohledu na dopad na zemědělské trhy je nejdůležitější „zajistit, že vyhrajeme bitvu o demokracii v Evropě a na Ukrajině“.
Komise však zároveň varovala, že tento dopad může mít dalekosáhlé následky.
Zatím není jisté, zda se obchod v dohledné době obnoví, dodal Scannell. Poukázal přitom, že válka naruší už letošní setbu a její dopady ovlivní i sklizeň v příštím roce.
Zemědělský výbor EP proto chce klást větší důraz na zajištění evropské potravinové bezpečnosti. Ještě před dvěma lety přitom eurokomisař pro zemědělství tvrdil, že potravinová bezpečnost není pro EU vůbec téma.
„Z dlouhodobého hlediska se musíme soustředit na posílení potravinové bezpečnosti v Evropě a snížení naší závislosti na ruské ropě a plynu,“ řekla Müllerová.
Poslanec Zelených Martin Häusling dodal, že EU se musí v nadcházejících letech stát „nezávislou na Rusku, bez ohledu na to, jak rychle tento konflikt skončí a jak bude ovlivněn potravinářský sektor“.
Bert-Jan Ruissen (ECR) šel ještě o krok dál a vyjádřil obavy, že stěžejní potravinová a zemědělská politika EU, strategie Farm to Fork, musí být přehodnocena, aby se „nezhoršila naše závislost“. „V posledních dnech jsme viděli, že to povede k větší závislosti, zejména u některých potravin,“ uvedl.
Scannell připustil, že v zemědělském odvětví EU existuje několik „slabých článků“ včetně jeho závislosti na dováženém plynu a hnojivech. Zdůraznil ale, že Komise s klíčovými zúčastněnými stranami podniká kroky k řešení.
Sektor má navíc podle Scannella své silné stránky, které se projevily například při pandemii covidu-19. Evropskému zemědělství se totiž podařilo „udržet bezpečné, vysoce kvalitní a cenově dostupné potraviny na stolech občanů“.
Tématem se budou tento týden zabývat i ministři zemědělství EU na neformálním jednání.
Evropa je potravinově soběstačná
Žádný nedostatek potravin EU ale nehrozí.
Podle portálu Evropa v datech dokáže své každodenní kalorické nároky uspokojit 12 evropských zemí včetně Česka. To je podle portálu soběstačné z 80 %, z hlediska základních potravin, jako jsou brambory, mléko, maso, obiloviny, vejce, ovoce nebo zeleninu.
Vzhledem k obchodování potravin na světových burzách si ale Evropané i tak mohou za obilí připlatit.
