V září 2015 nahlásilo hromadné propouštění celkem 11 zaměstnavatelů. Tento krok se dotkne 527 jejich zaměstnanců. Nejvíce lidí, které firmy v nadcházejících měsících propustí, pracuje v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. V těchto regionech také působí nejvíce zaměstnavatelů, kteří nahlásili hromadné propouštění.
Počet zaměstnavatelů, kteří se rozhodli snížit počet pracovníků v režimu hromadného propouštění, klesl meziročně o 9, meziměsíčně vzrostl o 6 firem. Podniky plánují propustit o 286 zaměstnanců méně než ve stejném období loňského roku a o 315 lidí více než v předchozím měsíci.
Zaměstnavatelé, kteří nahlásili v září hromadné propouštění, sídlí v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji (shodně 3), v Praze, Královehradeckém, Pardubickém, Ústeckém a Zlínském kraji (shodně 1). Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření dotkne, pracuje na severu Moravy (277), v Jihomoravském (90) a Pardubickém kraji (75). Z okresního hlediska je na tom nejhůře Karviná, kde přijde o práci 190 lidí a Ostrava-město. V tomto regionu rozdají zaměstnavatelé 82 výpovědí.
Firmy se chystají propouštět především v důlním a výrobním průmyslu, logistice, strojírenství či v prodeji. Z hlediska profesí se bude propouštění týkat zejména důlních a strojírenských dělníků, obsluhy strojů, kovodělníků, logistických pracovníků nebo prodavačů.
„Jako hlavní důvod k přijetí tohoto opatření uváděli zaměstnavatelé pokles objemu zakázek, organizační změny, restrukturalizace společností či přesun výrobních provozů,“ říká zastupující generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Nadále však platí, že se situace na trhu práce, i díky rostoucí ekonomice, zlepšuje. Počet zaměstnavatelů, kteří hlásí Úřadu práce ČR hromadné propouštění, a propouštěných zaměstnanců dlouhodobě klesá.“
Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde.
V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou jim například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi.
Možností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) je hned několik. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP), společensky účelná pracovní místa (SÚPM), rekvalifikace a poradenství. V neposlední řadě pomáhá uchazečům v návratu do zaměstnání i řada projektů, které díky národním a evropským penězům realizují v jednotlivých regionech krajské pobočky ÚP ČR. Ke konci září podpořil úřad touto cestou celkem 60 442 uchazečů o zaměstnání.
Společensky účelná pracovní místa
Zatímco k 30. 9. 2014 získalo díky tomuto nástroji APZ práci 18 016 lidí, o rok později to bylo už 21 697 uchazečů. Celkem 90 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení).
Nejčastěji firmy využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, ostraze, obchodě, ve službách, stavebnictví, zemědělství, strojírenství dále na ně přijímají řidiče, prodavače, výrobní, montážní a dělníky a řemeslníky, sociální pracovníky nebo skladníky. Celkem 2 732 nezaměstnaných si mohlo na základě příspěvku na SÚPM otevřít svou živnost. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, v pohostinství, ve stavebnictví (zedník, truhlář, podlahář), zemědělství, prodeji, obchodě či administrativě.
Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od ÚP ČR příspěvek na mzdové náklady jednoho zaměstnance max. do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po dobu šesti měsíců až jednoho roku. V případě, že zaměstnají mladého člověka do 30 let, uchazeče nad 50 roků, osobu se zdravotním postižením nebo člověka, který je v evidenci ÚP ČR déle než 24 měsíců, může se částka vyšplhat až na 24 tisíc Kč. Maximální hranice stanoví centrálně Generální ředitelství ÚP ČR. Jednotlivé krajské pobočky ÚP ČR je mohou upravit podle konkrétní situace na konkrétním trhu práce.
Veřejně prospěšné práce
Tento nástroj APZ patří mezi ty nejvíce využívané a společně se SÚPM je tradiční vlajkovou lodí. Ke konci září 2015 umístil ÚP ČR prostřednictvím VPP v rámci celé republiky 21 926 lidí, o rok dříve jich bylo 20 259. Nejvíce nezaměstnaných - 3 554 - našlo v září krátkodobou práci v Ústeckém kraji.
Veřejně prospěšné práce jsou určeny pro pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání především v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti a přispívá na ně po dohodnutou dobu max. 12 měsíců, ve výjimečných odůvodněných případech až dva roky. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích při opravách veřejného majetku, v charitě, ve zdravotnických či kulturních zařízeních, sociálních službách, v rámci zaměstnávání osobních asistentů ve školství či dohledové služby, asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo zimních či jarních údržbách. Systém VPP je výhodný pro všechny zúčastněné strany. ÚP ČR pomůže uchazečům o zaměstnání získat na určitou dobu práci. Obce a kraje zase tolik potřebné zaměstnance, které by nemohly zaměstnat na stálo.
Poradenství a rekvalifikace
Zaměstnanci ÚP ČR nabízejí uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikací, včetně těch zvolených. Jednoduše řečeno, nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění. Zájem o rekvalifikace je ze strany klientů značný. K 30. 9 2014 se jich účastnilo 12 676 lidí, o rok později pak celkem 10 118 zájemců. Počet lidí, kteří absolvovali rekvalifikaci je v meziročním srovnání sice nižší, ale vzhledem k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání, který už několik měsíců klesá, je poměr účastníků kurzů a nezaměstnaných v evidenci ÚP ČR srovnatelný.
Nejčastěji jsou realizovány rekvalifikace zaměřené zejména na základní počítačové dovednosti a práci v sociálních službách. Je zájem i o svářečské kurzy, kurzy účetnictví či pro strážné. Velmi častými rekvalifikačními kurzy jsou kurzy za účelem získání řidičských oprávnění pro řidiče nákladní automobilů a autobusů, včetně profesních průkazů. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky kurzů nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním. Roste také zájem lidí o zvolené rekvalifikace, na které Úřad práce ČR přispívá.
O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.
