Sjezd má vytýčit strategii odborové centrály do roku 2030 a současně zvoli nové vedení na další čtyři roky!
V Praze v pátek začal dvoudenní sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Delegáti sjezdu na něm stanoví svou strategii do roku 2030 a zvolí si na příští čtyři roky nové vedení této odborové centrály.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, v úvodu jednání, přivítal hosty, konkrétně prezidenta České republiky Petra Pavla, předsedu Senátu Miloše Vystrčila, předsedu Poslanecké sněmovny Tomio Okamuru, ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku a ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce. Zároveň omluvil vicepremiérku a ministryni financí Alenu Schillerovou a vicepremiéra ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, pro jejich zaneprázdnění jinými úkoly.
K dalším, pozvaným hostům, patřila prezidentka Konfederácie odborových zväzov Slovenské republiky Monika Uhlerová, prezident Svazu průmyslu a obchodu ČR Jan Rafaj, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký, prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček a vrchní ředitel sekce zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Vaňásek. Pozván byl i předseda druhé odborové centrály, Asociace samostatných odborů, Bohumír Dufek.
Mezinárodní rozměr sjezdu ČMKOS zajistila promítnutá videozdravice generální tajemnice Evropské odborové konfederace Ester Lynch a generálního tajemníka Mezinárodní konfederace odborových svazů Luca Triangle.
Opustit model subdodavatelské ekonomiky
Josef Středulam ve svém úvodním projevu, představil řadu požadavků a doporučení odborů ke zlepšení ekonomické a sociální situace v České republice. V první řadě konstatoval, že Česká republika by měla opustit model subdodavatelské ekonomiky. To znamená, jít cestou výrobků s vyšší přidanou hodnotou.
Podle Josefa Středuly by mělo být i moderní stavebnictví, a také dostavba nedostatkových bytů. Načež poznamenal, že odbory zároveň podporují i vybudování infrastruktura pro obranné účely, současně i výstavbu dálnic. Prostě všeho, co s tím souvisí. Dále uvedl, že prostředky státu by měly být využity na další rozvoje systému sociální péče a její ochrany.
Několik čísel o dopadech inflace na vývoj ekonomiky
Poté se Josef Středula zaměřil na charakteristiku ekonomického vývoje od počátku 90. let, do současnosti. Na promítnutém grafu dokumentoval vývoj inflace u nás. Konstatoval, že v roce 1990 dosahovala inflace 60procentního růstu, na což si dnes již málokdo vzpomene, jak poznamenal. Načež uvedl, že právě „inflace je přesně to, co naše zaměstnance trápilo, jen se o tom nahlas nemluvilo“, podotkl. Současně dodal, že tehdejší 69procentní inflace prakticky zničila příjmy našich občanů.
Při vstupu ČR do EU byla slibována konvergence ekonomik. V této návaznosti se poté dotkl otázky vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004, kdy konstatoval, že tehdy byly slyšet hlasy o tom, jak v dohledné době ekonomicky doženeme vyspělé země EU. Načež Josef Středula uvedl, že odbory mají pocit, že dochází, nikoliv ke konvergenci ekonomik, jak bylo původně slibováno, ale že divergence ještě neskončila.
Dokumentoval to na ekonomickém vývoji v letech 2022 až 2023, kdy u nás došlo ke kumulované inflaci ve výši 33 procent. Načež poznamenal, že dodnes není vyrovnána ztráta kupní síly u zaměstnanců privátního a veřejného sektoru. Podle něho, různé předpovědi uvádějí, že k dorovnání této ekonomické ztráty může dojít v roce 2028. Přičemž podotkl, že členové odborů, a jejich rodiny, musí každý den chodit do obchodu a platit vysoké ceny potravin a dalšího zboží.
Krize na Blízkém východě zdramatizovala ekonomickou situaci
Josef Středula se dále zmínil o současné krizi na Blízkém východě, která v posledních týdnech velmi zdramatizovala ekonomickou situaci ve světě i u nás. Poznamenal, že pokud bude tato krize pokračovat, lze očekávat inflaci ve výši kolem 8 až 8,5 procent. Načež poznamenal, tento vývoj lze očekávat v případě, když vláda, v symbióze s ČNB, by nepřijala žádná opatření proti tomuto možnému vývoji. V této návaznosti ale ocenil že vláda přistoupila k využití zákona o cenách, a zastropuje cenu paliv. Vždyť, podle něho, právě takto vysoký růst cen paliv by se promítl do cenových hladin úplně všeho, tj. od růstu cen ve službách, potravin a bydlení. Prostě vláda, společně s ČNB, musí postupovat tak, aby zkrotili možnou inflaci. Neboť, případná inflace, v naznačené výši, by hrozila stagnací naší ekonomiky, či dokonce i možným poklesem. „Nikdo si nepřeje, aby optimistická čísla, tj. 2 až 3 % růstu, byla vymazána. Také by mohl hrozit i růst nezaměstnanosti. Od současných 3 procent až na případných 5 procent,“ podotkl Josef Středula.
V této návaznosti uvedl, pokud jde o vývoj reálných mezd, stále ještě není u nás vyřešen propad výše mezd, který nastal v letech 2022 až 2023. Vždyť, možný propad výše mezd by mohl dosáhnout až minus 4 procent, což by znamenalo další ztrátu kupní síly občanů.
Zaměstnanec by měl být středobodem pozornosti společnosti!
Josef Středula poté konstatoval, že zaměstnanec by měl být středem pozornosti celé naší společnosti. Dokladoval to slovy, že zaměstnanec a důchodce platí do veřejných rozpočtů více než 85 % veškerých příjmů. Načež konstatoval, že v případě DPH je to téměř 20 %, u spotřební daně jde takřka 8 %, daň z příjmů fyzických osob činí 9 % a pojistné je výši 38 %. K tomu je nutné připočítat zdravotní a sociální pojištění a pojištění ve prospěch obcí a měst. Načež si položil řečnickou otázku, zda si tím, zaměstnanci, nezaslouží vyšší pozornost ze strany politiků? Načež dodal, že zaměstnanci a jejich rodiny si zaslouží více benefitů, nikoliv zhoršování sociálního postavení, kdy se tak stalo za minulé vlády, v rámci přijetí tzv. konsolidačního balíčku.
Zaměstnanost a nezaměstnanost středem pozornosti odborů!
Podle Josefa Středuly se, Česká republika, pohybuje na jednom z nejvyšších míst v oblasti zaměstnanosti, v rámci zemí EU. Ale na druhé straně, nezaměstnanost i nás, za poslední rok, stoupla téměř o 1procentní bod. Růst je patrný ve všech krajích, podotkl Josef Středula. Proto také vVyzval vládu, aby se na situaci, zejména ve slabších regionech, zaměřila.
V této souvislosti dále poznamenal, že ČMKOS si, před lety, za svůj hlavní cíl vytýčila růst mezd a platů, kdy k tomu přijala slogan „Konec levné práce“. Již na minulém sjezdu, ČMKOS zmiňovala snahu o zkracování pracovní doby při zachování stejného výdělku. Dalším požadavkem odborů, tj. ČMKOS i ASO, je zastropování důchodového věku na 65 letech. Tudíž, jde o snížení věku odchodu do důchodu ze současných 67 let, které prosadila bývalá vláda expremiéra Petra Fialy, zpět, na původních 65 let.
Josef Středula se poté zaměřil na otázku požadavků zaměstnavatelů na navyšování kvót na přijímání cizinců. Zdůvodnil to tím, že při rostoucí nezaměstnanosti u nás, by tyto kvóty neměly být zvyšovány. Přičemž to dal do souvislosti s ukrajinskými zaměstnanci, kterých je u nás nejvíce. Podle něho jde o to, že Ukrajinci, oproti českým zaměstnancům, mají značně nízkou průměrnou mzdu, což jim nedává pocit o srovnatelných podmínkách. Odbory, aby nedocházelo mezi nimi k sociálnímu napětí, požadují, aby, u nás žijící Ukrajinci, pracovali za stejných podmínek, jako čeští zaměstnanci.
Heslo Konec levné práce platí pro odbory i nadále
Podle Josefa Středuly odbory nesouhlasí s tím, aby se mzdy českých zaměstnanců oddalovaly od mezd ve špičkových evropských zemích. Ale zároveň ocenil, že, v posledních letech, mzda, v České republice, rostla. Jenže, bohužel, ve stupnici mezd a platů, se nacházíme v horší třetině zemí EU. Odbory požadují toto zásadním způsobem změnit. Podle ČMKOS je nutné přibližovat mzdovou a platovou úroveň k vyspělým zemí EU. Proto jednotlivé odborové svazy budou požadovat dynamický růst mezd a platů. Načež konstatoval, že před několika lety vyhlášené heslo „Konec levné práce“ je pojmem systémovým.
Josef Středula se dále zaměřil na otázku zvyšování minimální mzdy. Vždyť, podle odborů, je minimální mzda u nás na nízké úrovni. Například, při přepočtu na euro, je minimální mzda v Polsku o 200 euro vyšší než česká. Načež Josef Středula, přímo od řečnického pultu vyzval přítomného ministra práce a sociálních věci Aleše Juchelku o jednání o tomto problému. Podotkl, že Česká republika by měla, ve výši minimální mzdy, Polsko dohnat a předehnat. Zároveň dodal, že si myslí, že to Česká republika dokáže.
Ovšem, v této návaznosti, dále podotkl, že česká minimální mzda, v otázce parity kupní síly, je přímo katastrofální, neboť jde je o třetí nejnižší úroveň, to je ze všech zemí EU. Podle něho je to neakceptovatelné! Přičemž konstatoval, že vláda a odbory by měly najít cestu, jak tuto situaci vyřešit. „Věřím, že zaměstnavatelé, nebudou v tomto bodu, proti tomu,“ dodal. Poté prohlásil, že odbory požadují zrychlení růstu minimální mzdy, a zároveň i posílení sociálního vyjednávání a kapacity sociálních partnerů. Podle něho, pokud budou seriózní partneři na druhé straně stolu, tak se odbory, se zaměstnavateli, dohodnou.
Požadavek na návrat zaručených mzdových tarifů!
V této návaznosti dále poznamenal, že odbory požadují návrat zaručených mzdových tarifů v soukromé sféře. ČMKOS si, jak konstatoval, na jejich zrušení stěžovala u Evropské komise. Odbory jsou přesvědčeny, že, ze strany bývalé vlády, to byl špatný krok s tím, že zrušení zaručených mzdových tarifů pro soukromou sféru, bylo neodůvodnitelné. Podle něho to lze velmi rychle napravit. Obzvláště, když zaručené platové tarify, jsou stále platné ve veřejné správě, dodal.
V této návaznosti Josef Středula ještě uvedl, že od počátku roku 2024, došlo, v rámci vládního, tzv. konsolidačního balíčku, k zásadním změnám v tvorbě Fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), kdy z původních 2 procent, byla tato částka snížena na 1 procento. Odbory, tudíž požadují návrat na výši 2 % v rámci FKSP. „Předem děkuji pane ministře, že se na tom, v budoucnosti, dohodneme,“ dodal Josef Středula, když tato slova opět směroval k ministru práce Juchelkovi.
Požadavky odborů na sociální dialog a kolektivní vyjednávání
Josef Středula v další části svého vystoupení se zaměřil na sociální dialog a kolektivní vyjednávání. V této souvislosti se nejprve zmínil o směrnici EU o minimální mzdě, kdy EU prosazuje, aby se minimální mzda zvýšila na 50 procent průměrné mzdy, či na 60 procent mediánu. Podle něho Česká republika k těmto číslům zdaleka nedosahuje. Vždyť je se nachází na třetím místě od spolu stupnice. Načež poznamenal, že nyní by se, tato neutěšená situace, měla napravovat, ale odbory by rády dosáhly na 50 % průměrné mzdy nebo 60 % mediánu.
V této návaznosti uvedl, že Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání, který vyžaduje směrnice EU, dokáže situaci změnit natolik, že Česká republika k tomuto cíli dojde. Přičemž podotkl, že odbory si dovedou představit uzavření generální dohody, která by se vztahovala na celou Českou republiku, s tím, že otázka obsahu této generální dohody, bude předmětem další debaty.
Požadavků odborů, k vláda a zaměstnavatelům, je povícero!
Poté Josef Středula odbočil k dalšímu požadavku odborů, a to k možnosti podpořit uvolnění členů odborových orgánů z pracovního procesu alespoň na část pracovní doby. Poznamenal k tomu, že neuvolnění funkcionáři odborů dělají svoji práci, v rámci svého zaměstnání, a pokud jde o hájení zájmů spoluzaměstnanců, musejí tak činit po pracovní době. Proto odbory požadují aby, vláda schválila možnost, aby část svého pracovní doby, mohli věnovat tomu, pro co je zaměstnanci zvolili do jejich funkcí. Inspirací by v tomto směru mohlo být Slovensko, či Německo. „Naši odboráři by si to, po 36 letech, zasloužili,“ konstatoval.
K dalším požadavkům odborů patří zkrácení pracovní doby na 37,5 hodiny, a to ve všech profesích. Podotkl, že v kolektivních smlouvách, je na toto snížení pracovní doby pamatováno ve více než 80 procentech případů, ale platit by to mělo všude. Rovněž k tomu patří i požadavek na 5 týdnů dovolené pro všechny zaměstnance.
Josef Středula se dále zaměřil na otázku snížení věku odchodu do předčasného důchodu u rizikových povolání. Kriticky se vyjádřil na adresu bývalé vlády, která, sama o sobě, snížila, původně dohodnutý počet rizikových povolání, s tím, že odbory požadují, aby snížení věku se týkalo 13 rizikových povolání.
Dále poukázal i na to, že dochází ke snahám o revizi závislé práce, to je k zaměstnávání lidí na IČO, to je k tzv. švarcsystému. „Nesmíme připustit, aby se, tímto způsobem, změnil zákoník práce,“ zdůraznil Josef Středula.
Promluvili představitelé státu a hospodářských kruhů
Jako první host, promluvil prezident České republiky Petr Pavel na sjezdu ČMKOS vyzdvihl důležitost sociálního dialogu pro stát. Odpovědný sociální dialog je přínosem nejen pro zaměstnance a zaměstnavatele, ale i pro celý stát, konstatoval. Načež dodal, že Česko podle Pavla potřebuje změnit strukturu své ekonomiky směrem k oblastem s vysokou přidanou hodnotou. Cestou k tomu, podle něho, je vzdělaná populace, podpora vědy, výzkumu, inovací a rychlé a efektivní přenášení výsledků výzkumu vědeckých institucí a univerzit do firem. Věnoval se i problematice zdravotnictví, které, podle něho, musí být efektivní.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ve svém vystoupení, reagoval reagoval na otázku podpory příchodu zahraničních zaměstnanců. Podle něho, ale, pokud jde o zaměstnávání Ukrajinců, dochází k tomu, že mají nižší mzdy, než mají čeští zaměstnanci. Problém je tudíž i v tom, aby se tak nevytvářela možnost vytváření tlaku na snižování mezd českých zaměstnanců, a to ve srovnání s nižšími mzdami Ukrajinců.
Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD), ve svém vystoupení, zdůraznil, že volebním programem Hnutí SPD je, pokud jde o zahraniční zaměstnance, že SPD klade důraz na upřednostňování českých občanů na trhu práce.
Ministr práce a sociálních Aleš Juchelka se zaměřil na seznámení odborářů s návrhy ministerstva práce a sociálních věci v pracovní a sociální oblasti, jak jsou nyní postupně předkládány, jak naší veřejnosti, tak i k projednání ve vládě a v parlamentu.
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) navrhne vypuštění odborů i zaměstnavatelských svazů ze zákona o lobbování. Nevidí důvod k tomu, aby se regulace lobbingu vztahovala na sociální partnery, s nimiž vláda ze zákona spolupracuje. Tejc to řekl na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Podle něho nevidí vážný důvod, aby komunikace odborů s představiteli státu, byla považována za lobbování a podléhala regulaci ve smyslu tohoto zákona, Totéž, podle něho, platí o jednání se zaměstnavatelskými svazy. Považuje za přirozené, že se sociálními partnery vláda i ministerstva vedou odborné debaty o dopadech jednotlivých zákonů.
V závěru prvního dne jednání sjezdu, podle tiskové zprávy ČTK, proběhla volba nového vedení ČMKOS, kdy předsedou se opět, již po čtvrté, stal Josef Středula. Na sjezdu ho delegáti a delegátky znovu zvolili do čela této odborové centrály, kdy získal 90 ze 176 možných hlasů. Josef Středula měl dva protikandidáty. Uspěl hned v prvním kole volby. V čele největší odborové centrály zůstává pro čtvrté čtyřleté období.
Na programu zítřejšího, sobotního dne jednání sjezdu, je vytýčení a schválení programových dokumentů na období let 2026-2030.
Miroslav Svoboda
Zdroj: ČMKOS, ČTK
