Už 15 let se v kolínské automobilce TPCA vyrábějí vozy pro milióny zákazníků hlavně v Evropě. Odbory tu ovšem vznikly ještě předtím, než se montážní linky poprvé rozběhly. Zatímco výroba odstartovala 28. února 2005, základní organizace OS KOVO má ve svém rodném listu datum 13. října 2004.
Jen díky tomu mají zdejší zaměstnanci jako jedni z mála v Česku už 15 let nárok na pětitýdenní dovolenou. Vděčí za to odborům. Ty hned zkraje vyjednaly lidem to, co v mnoha jiných firmách stále zůstává jen zbožným přáním. Do té chvíle už z montážních linek japonsko-francouzsko-české společnosti sjelo přes 3,6 miliónu aut značek Peugeot, Citroën a Toyota.
Odborům šéfuje nový lídr
Od loňského prosince kováky v Kolíně vede Martina Klausová. Odboráři ji zvolili za svého lídra poté, co se její předchůdce Ivo Navalaný stal specialistou kolektivního vyjednávání a mezd pro Regionální pracoviště Praha a Středočeský kraj. Ačkoli předsedkyně kováků zastává svůj post teprve krátce, nováčkem rozhodně není. Průkazku OS KOVO si pořídila hned poté, co do TPCA před 12 lety nastoupila.
Od loňského prosince kováky v Kolíně vede Martina Klausová. Odboráři ji zvolili za svého lídra poté, co se její předchůdce Ivo Navalaný stal specialistou kolektivního vyjednávání a mezd pro Regionální pracoviště Praha a Středočeský kraj. Ačkoli předsedkyně kováků zastává svůj post teprve krátce, nováčkem rozhodně není. Průkazku OS KOVO si pořídila hned poté, co do TPCA před 12 lety nastoupila.
„V podstatě jsem byla po odchodu Ivo Navalaného jediným kandidátem, protože je to tak nevděčná funkce, že se do ní nikdo nehrnul. Vlastně jsem se nechala přemluvit,
abych to přijala. Ale rozmýšlela jsem se hodně a jednoduché rozhodování to fakt nebylo,“ připouští Martina Klausová.
abych to přijala. Ale rozmýšlela jsem se hodně a jednoduché rozhodování to fakt nebylo,“ připouští Martina Klausová.
V automobilce zaměstnávající kolem 2 400 lidí (z toho asi 2 000 v dělnických profesích) působí tři odborové svazy. Ten, jemuž od prosince velí Martina Klausová, má v tuto chvíli něco přes 200 členů. „Náš Odborový svaz KOVO tady začal působit jako první a dá se říct, že jenom díky tomu se mohl vytvořit kvalitní sociální dialog mezi odbory
a zaměstnavatelem, že se nastavila fungující pravidla pro komunikaci. Ostatně jedině díky našemu svazu tady mají lidi pět týdnů dovolené už 15 let. To není samozřejmost. Jinde se o to teprve pokoušejí, žádný zaměstnavatel na to nepřistoupí jen ze své dobré vůle,“ upozorňuje nová šéfka kováků v TPCA.
a zaměstnavatelem, že se nastavila fungující pravidla pro komunikaci. Ostatně jedině díky našemu svazu tady mají lidi pět týdnů dovolené už 15 let. To není samozřejmost. Jinde se o to teprve pokoušejí, žádný zaměstnavatel na to nepřistoupí jen ze své dobré vůle,“ upozorňuje nová šéfka kováků v TPCA.
„Naval prachy a ženicha!“
Podobně jako v jiných firmách jedou i v Kolíně kolektivní vyjednávání na plné obrátky. „Začali jsme už loni v září. Na něčem dohoda je, ale co se týče mezd, stále se ještě nedokážeme domluvit. Průměrné mzdy u dělnických profesí se pohybují někde kolem 42 000 Kč, samozřejmě prosazujeme navýšení, ale musíme si umět své požadavky
obhájit. Někdo si to představuje tak, že práskneme do stolu a řekneme jako v Mrazíkovi: Naval prachy a ženicha! Takhle to ale nefunguje. Jde nám o dlouhodobou perspektivu zaměstnání. Lidi mají hypotéky, exekuce, insolvence, spoustu závazků. Potřebujeme, aby se tady výroba udržela co nejdéle. Mohli bychom naše požadavky vyšroubovat a tvrdě si za tím jít, ale nemůžeme se řídit jenom tímhle. V dlouhodobé perspektivě by to mohlo mít hodně nepříjemné důsledky, a to by se dotklo tisíců lidí,“ vysvětluje lídryně kováků.
Podobně jako v jiných firmách jedou i v Kolíně kolektivní vyjednávání na plné obrátky. „Začali jsme už loni v září. Na něčem dohoda je, ale co se týče mezd, stále se ještě nedokážeme domluvit. Průměrné mzdy u dělnických profesí se pohybují někde kolem 42 000 Kč, samozřejmě prosazujeme navýšení, ale musíme si umět své požadavky
obhájit. Někdo si to představuje tak, že práskneme do stolu a řekneme jako v Mrazíkovi: Naval prachy a ženicha! Takhle to ale nefunguje. Jde nám o dlouhodobou perspektivu zaměstnání. Lidi mají hypotéky, exekuce, insolvence, spoustu závazků. Potřebujeme, aby se tady výroba udržela co nejdéle. Mohli bychom naše požadavky vyšroubovat a tvrdě si za tím jít, ale nemůžeme se řídit jenom tímhle. V dlouhodobé perspektivě by to mohlo mít hodně nepříjemné důsledky, a to by se dotklo tisíců lidí,“ vysvětluje lídryně kováků.
Automobilka v poslední době investovala do nových technologií a postavila tři nové haly. V Kolíně plánuje také výrobu nového modelu Toyota Yaris. To je pro odbory i řadové zaměstnance signálem, že s udržením výroby ve středních Čechách počítá i poté, co v příštím roce převezme výhradní majetkovou kontrolu kolínského závodu Toyota. „Lidi se snažíme informovat o všem, o čem jednáme. Dokonce jim předkládáme i část zápisů z kolektivního vyjednávání. Někdy je těžké vysvětlit jim, že některé věci jsou důvěrné a bez dohody všech zúčastněných stran je nemůžeme pustit. Jde o údaje, které jsou obchodním tajemstvím. Bylo by proti zájmům samotných zaměstnanců je zveřejňovat. Myslím, že dialog s managementem se za ty roky dostal na velmi dobrou úroveň. Firma pro nás nesmí být nepřítelem,“ říká Martina Klausová.
Koronavirus. A k tomu Indové!
Ačkoli mají v tuto chvíli odbory plnou hlavu sjednání kolektivní smlouvy, není to zdaleka jediné žhavé téma. Poté, co firma oznámila, že kvůli rozjezdu výroby nového modelu Yaris přiveze do Kolína v několika vlnách celkem 400 zaměstnanců dočasně vypůjčených z indické Toyoty, vyvolalo to mezi lidmi pozdvižení. Zejména poté, co se objevily zprávy o šíření koronaviru. „Panika kolem téhle nemoci je docela velká. Zprávy o koronaviru vyvolaly v lidech zděšení. Začali se ptát, jak jsou na tom Indové se zdravím,
jestli nehrozí nějaké nebezpečí, jak to bude s jejich lékařskou péčí. Už předtím se samozřejmě řešilo, jaké mají hygienické návyky, kulturní zvyklosti, že mají jiné náboženství…“ přibližuje reakce zaměstnanců předsedkyně místních odborářů.
„Na některé věci odpovědět nedokážu, ale kontakty s managementem jsou na takové úrovni, že se kdykoli můžu s dotazy obrátit na vedení a odpověď dostanu, navíc nás sami průběžně informují. Podle nich by problémy s přítomností Indů být neměly, jsou prý zvyklí na evropský způsob života. Přijedou ve čtyřech vlnách po sto lidech, pomůžou
se zavedením nové výroby, ale kdy přesně to bude, se ještě neví. Momentálně je všechno v jednání, protože přivézt zaměstnance ze země mimo EU je složité, musejí se zařídit papíry, zajistit ubytování…,“ popisuje aktuální vývoj Martina Klausová.
Ačkoli mají v tuto chvíli odbory plnou hlavu sjednání kolektivní smlouvy, není to zdaleka jediné žhavé téma. Poté, co firma oznámila, že kvůli rozjezdu výroby nového modelu Yaris přiveze do Kolína v několika vlnách celkem 400 zaměstnanců dočasně vypůjčených z indické Toyoty, vyvolalo to mezi lidmi pozdvižení. Zejména poté, co se objevily zprávy o šíření koronaviru. „Panika kolem téhle nemoci je docela velká. Zprávy o koronaviru vyvolaly v lidech zděšení. Začali se ptát, jak jsou na tom Indové se zdravím,
jestli nehrozí nějaké nebezpečí, jak to bude s jejich lékařskou péčí. Už předtím se samozřejmě řešilo, jaké mají hygienické návyky, kulturní zvyklosti, že mají jiné náboženství…“ přibližuje reakce zaměstnanců předsedkyně místních odborářů.
„Na některé věci odpovědět nedokážu, ale kontakty s managementem jsou na takové úrovni, že se kdykoli můžu s dotazy obrátit na vedení a odpověď dostanu, navíc nás sami průběžně informují. Podle nich by problémy s přítomností Indů být neměly, jsou prý zvyklí na evropský způsob života. Přijedou ve čtyřech vlnách po sto lidech, pomůžou
se zavedením nové výroby, ale kdy přesně to bude, se ještě neví. Momentálně je všechno v jednání, protože přivézt zaměstnance ze země mimo EU je složité, musejí se zařídit papíry, zajistit ubytování…,“ popisuje aktuální vývoj Martina Klausová.
Kompromis dvou kultur
„Jednat za zaměstnance s managementem renomované automobilky, v níž se prolínají dva zcela odlišné kulturní okruhy, to je jedinečná zkušenost,“ říká Ivo Navalaný, který ještě donedávna kovákům v TPCA šéfoval.
„Tím, že jde o nadnárodní společnost, kde se potkávají japonská a francouzská kultura, není pozice odborů úplně jednoduchá. Pohled těchto dvou kultur je v mnoha věcech odlišný, specifický je i jejich přístup k podnikání. Někdy jsem byl svědkem kompromisu z francouzské, jindy z japonské strany. Měl jsem i možnost se opakovaně podívat,
jak fungují odbory v Toyotě přímo v Japonsku a v Anglii. Byla to poučná zkušenost,“ vysvětluje.
Kovákům v Kolíně předsedal Ivo Navalaný skoro devět let. Co lidem v TPCA působení OS KOVO podle jeho názoru přineslo?
„Jednoznačně kvalitní kolektivní smlouvu! Pokud se podíváte na tu z roku 2009 a současnou, uvidíte obrovský rozdíl. Odbory tam byly od samého začátku a pomohly nastavit pravidla komunikace na celkem vysoké úrovni. Někdy jsme museli řešit i hodně komplikované situace. Třeba proplácení bezpečnostních přestávek – tam šlo o nesprávný výklad legislativy. Trvalo to řadu měsíců, radili jsme se s právním odborem OS KOVO. Nakonec se nám podařilo dohodnout zpětné vyplacení. A to dokonce i bývalým zaměstnancům až tři roky nazpět,“ dodává Ivo Navalaný.
„Jednat za zaměstnance s managementem renomované automobilky, v níž se prolínají dva zcela odlišné kulturní okruhy, to je jedinečná zkušenost,“ říká Ivo Navalaný, který ještě donedávna kovákům v TPCA šéfoval.
„Tím, že jde o nadnárodní společnost, kde se potkávají japonská a francouzská kultura, není pozice odborů úplně jednoduchá. Pohled těchto dvou kultur je v mnoha věcech odlišný, specifický je i jejich přístup k podnikání. Někdy jsem byl svědkem kompromisu z francouzské, jindy z japonské strany. Měl jsem i možnost se opakovaně podívat,
jak fungují odbory v Toyotě přímo v Japonsku a v Anglii. Byla to poučná zkušenost,“ vysvětluje.
Kovákům v Kolíně předsedal Ivo Navalaný skoro devět let. Co lidem v TPCA působení OS KOVO podle jeho názoru přineslo?
„Jednoznačně kvalitní kolektivní smlouvu! Pokud se podíváte na tu z roku 2009 a současnou, uvidíte obrovský rozdíl. Odbory tam byly od samého začátku a pomohly nastavit pravidla komunikace na celkem vysoké úrovni. Někdy jsme museli řešit i hodně komplikované situace. Třeba proplácení bezpečnostních přestávek – tam šlo o nesprávný výklad legislativy. Trvalo to řadu měsíců, radili jsme se s právním odborem OS KOVO. Nakonec se nám podařilo dohodnout zpětné vyplacení. A to dokonce i bývalým zaměstnancům až tři roky nazpět,“ dodává Ivo Navalaný.
