Přes 50 tisíc ukrajinských občanů, kteří do České republiky uprchli před ruskou agresí, si již u nás našlo práci. Vyplývá to z informací od zaměstnavatelů, které má k dispozici Úřad práce ČR. Ukrajinští uprchlíci nejčastěji nastupují na pozice ve výrobě, stavebnictví, službách nebo třeba v dopravě. Většinou se jedná o dlouhodobě neobsazená místa. Dalších bezmála 8 tisíc uprchlíků si práci hledá a je v evidenci zájemců či uchazečů o zaměstnání.
Nejvíce občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou momentálně pracuje v Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Úřad práce ČR zároveň eviduje přes 7 800 ukrajinských uprchlíků, kteří jsou vedeni jako zájemci nebo uchazeči o zaměstnání.
„Je skvělou zprávou, že se u nás ukrajinští uprchlíci v takové míře zapojují na trh práce. Když si například uvědomíme, že asi 40 procent všech příchozích tvoří děti, i v porovnání s jinými evropskými zeměmi je 50 tisíc pracujících skutečně vysoké číslo,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Důležité je také to, že tito lidé přichází na místa, která se dlouhodobě nedařilo obsazovat. Kdo u nás pracovat chce, zaměstnání si určitě najde. To stále platí,“ dodal ministr Jurečka.
Ukrajinští občané prchající před válkou, kteří mají dočasnou ochranu, nepotřebují žádné povolení a mohou si práci najít sami u jakéhokoliv zaměstnavatele. Nemusí se tedy ani spoléhat na žádné zprostředkovatele. Platí ale ohlašovací povinnost – zaměstnavatel musí ohlásit úřadu práce, že u něj začal pracovat zaměstnanec s dočasnou ochranou.
Další informace k pravidlům zaměstnávání ukrajinských uprchlíků v ČR jsou k dispozici na webu MPSV v češtině i ukrajinštině.
„Více se nyní zaměřujeme také na jazykové vzdělávání. Výuka češtiny je totiž naprosto klíčová. Dětem umožňuje zapojení do vzdělávání a dospělým pak snazší uplatnění na trhu práce. Spolupracujeme na tom s resortem školství,“ uvedl ministr Jurečka.
„Jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí je jazyková bariéra. Proto nabízíme zaměstnavatelům pomoc s financováním kurzů českého jazyka i tehdy, když daný občan Ukrajiny už pracuje. A to prostřednictvím příspěvku v rámci projektu POVEZ II,“ dodal generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon.
Pokud jde o kvalifikaci, přibližně 32,5 % ukrajinských uprchlíků uvádí maximálně základní vzdělání nebo praktickou školu, 28,5 % vysokoškolské vzdělání, 22,5 % má úplné střední odborné vzdělání s maturitou a 16,5 % jsou lidé vyučení. Tyto údaje využíváme mimo jiné k párování nabídky s poptávkou ze strany zaměstnavatelů a vyhledávání vhodných pracovních míst. Další informace související s uplatněním ukrajinských uprchlíků na našem trhu práce naleznete v tiskové zprávě ÚP ČR.
