V Brně jednal mimořádný sněm Agrární komory ČR

  • Zveřejněno: 10.11.2019
  • Autor: Miroslav Svoboda

Mimořádný 28. sněm Agrární komory (AK) České republiky se konal dne 5. listopadu v areálu brněnských veletrhů za účasti přesahující 80 % zvaných delegátů a hostů. Hlavním důvodem svolání sněmu byla potřeba schválit interní dokumenty AK ČR tak, aby 12 února 2920 mohl v Olomouci uskutečnit řádný volební sněm Agrární komory ČR.

Úvodní vystoupení prezidenta AK ČR Zdeňka Jandejska bylo zaměřeno na spolupráci v aktuální problematice a jednání ke Společné zemědělské politice jak na úrovni Evropského parlamentu, tak prostřednictvím pracovních skupin ministerstva zemědělství. Bohužel agenda nabrala i díky volbám do Evropského parlamentu výrazné zpoždění a již nyní se stále silněji mluví o 1-2 letém přechodném období. Zcela zásadní je také diskuze o rozpočtu na SZP, kde se začíná hlasitěji mluvit o potřebě jeho posílení. Pro Agrární komoru je zásadní pokračovat ve vysvětlování priorit České republiky. Nyní o to více, jak v Evropském parlamentu posílily hlasy zelených a stran hájících národní zájmy. Je důležité, že v Zemědělském výboru a ve Výboru pro životní prostředí EP nyní sedí i zástupci České republiky, se kterými je možnost konzultovat probíhající odbornou diskuzi.

Na příkladu hraboše pak prezident Jandejsek uvedl, jak silnou moc mají média, která dokázala proti zemědělcům populisticky postavit většinu naší společnosti. Přestože se problém likvidace škůdce řešil včas na odborné úrovni, byla celá aktivita shozena vedením ministerstva životního prostředí. Škody v zasažených regionech přesáhly již 1,3 mld. korun. I to je důvod, proč úřad a vedení Agrární komory ČR výrazně posilují aktivity směrem k propagaci práce zemědělců a hospodaření v krajině, která v současnosti nabývá na stále větším významu. Jde například o projekty na propagaci jednotlivých komodit, jako jsou brambory, mák, či mléko, ale i o evropský projekt Zrozeno v EU, který představuje zásady a podmínky výroby kvalitních a zdravotně nezávadných potravin. Patří sem také televizní cykly pořadů Trvalé bydliště venkov na České televizi a Potraviny z domoviny na Regionální televizi.

Prioritou současnosti je také legislativní dopracování novely zákona o významné tržní síle, který by měl vnést řád do vztahů mezi dodavateli, tedy zemědělci a výrobci potravin a obchodními řetězci. Odstraněn by tak byl jednostranný tlak až nátlak řetězců, které vyžadují prodej za podnákladové ceny či nesmyslné platby a poplatky. Tato opatření, soudě podle hysterických reakcí Svazu obchodu a cestovního ruchu, jsou zacílena zcela správně a dodavatele chrání.

Do dalšího období pak je zásadní otevřít věcnou debatu o zákonu na ochranu zemědělského půdního fondu. Prezident také prezentoval názor svůj a představenstva komory na přípravu voleb a personálního obsazení vedení AK ČR od března 2020, kde bude nezbytné uchovat kontinuitu práce a upřednostnit silné profesní, odborné a lidské schopnosti a znalosti kandidátů jak do čela komory, tak na pozice viceprezidentů a pro obsazení představenstva a dozorčí rady.

Viceprezident AK ČR Josef Kubiš se ve svém příspěvku věnoval potřebě posílení hlasu zemědělců, kteří stále více ustupují požadavkům ochránců přírody na úkor vlastního hospodaření. Zemědělců se nezastanou ani univerzity nebo výzkumné ústavy, jak se ukázalo v debatě o hrabošovi, či k řepce. Složitá diskuze je i s místními samosprávami. Starostové poukazují na zemědělce, že špatně hospodaří s vodou, ale na druhé straně neberou v úvahu, že obce na svých územích povolily výstavby betonových ploch, skladištních hal, nebo jiné zástavby, čímž zásadně samy narušily vodní režim v krajině. Upozornil také, že Česká republika nedokázala po roce 1990 vystavět ani jednu přehradní nádrž. O zemědělství dnes rozhoduje Brusel, české úřady pro všechno možné, výzkumné ústavy, či ochránci hmyzu. Jeden bělásek tak má větší hodnotu, než racionální zemědělské hospodaření v krajině.

Viceprezident AK ČR Bohumil Belada informoval o národních dotacích v roce 2019, které dosáhnou hranice 3,85 mld. korun s cílem ministerstva naplnit maximální možné alokace jednotlivých titulů. Vláda již také schválila finance národních dotací pro příští rok, a to opět v objemu 3,8 mld. korun. K 1. lednu 2020 budou také otevřeny notifikované programy pro cukrovku, řešení kůrovce a výkrmu býků, otázkou je QCZ pro drůbeží maso. Ke škodám způsobeným hrabošem probíhá v regionech šetření přes jednotlivé regiony, je to cesta jak argumentovat směrem k ministerstvům zemědělství a životního prostředí o reálné výši škod a rozsahu kalamity. Dalším tématem, které je do budoucna tématem komory, je diskuze o ne/zdanění provozních dotací, ale i o povinné registraci, jako sjednocení hlasu zemědělců. Ředitel úřadu Václav Suchan seznámil delegáty s průběhem hospodaření komory v roce 2019 a s výhledem rozpočtu na rok 2020 se žádostí o dodržování příspěvkové kázně.