Trojice středoevropských zemí, tj. Polsko, Maďarsko a Slovensko, setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), jak řekl v pátek v pořadu Události, komentáře České tlevize, je nutné zatlačit na export obilí, z Ruskem napadené země, skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) této debatě s ministrem zemědělství uvedla, že se problém řeší jen současně, to je bez výhledu do budoucna.
Zákaz dovozu ukrajinského obilí porušuje legislativu EU
Podle ministra Výborného Maďarsko, Slovensko a Polsko, tímto zákazem dovozu ukrajinského obilí, porušují legislativu Evropské unie. Proto žádá Evropskou komisi, aby zajistila dohled nad realizací „akčního plánu“, kterým bylo neprodloužení embarga podmíněno. Plán říká, že budou na vývoz obilí stanoveny licenční podmínky, a že bude export kontrolován.
Ministr zároveň připomněl společný cíl zemědělců ze skupiny V4, že chtějí dostat ukrajinskou produkci, skrze koridory solidarity, do třetích zemí. „Potřebujeme, aby se tato produkce dostala do severní Afriky, aby se dostala na Blízký východ, k tomu musíme využít dva koridory,“ upřesnil ministr Výborný.
Jedním koridorem se dá, podle ministra Výborného, exportovat až 60 procent ukrajinské produkce cestou přes Dunaj, Rumunsko a Černé moře směrem na jih. Zbytek lze transportovat skrze přístavy pobaltských zemí. Příslušní ministři, na jednání ministrů zemědělství EU v pondělí 18. září 2023, uvedli, že kapacity jejich přístavů jsou na to připravené.
Ministr Výborný zároveň upozornil, že Česká republika je, s ohledem na obiloviny, plně soběstačná.
Poslankyně požaduje dlouhodobé řešení
„Domnívám se, že to řešíme tady a teď. To, co bude za dva roky, teď rozhodně neřešíme,“ upozornila poslankyně Balaštíková na plány s exportem ukrajinského obilí do budoucna. Podle jejích slov je teď nutné vyřešit, aby tu žádná pšenice nezůstávala, aby do zemí třetího světa opravdu odjela. To se, podle ní, nyní neděje.
V Polsku pšenice, podle poslankyně, „mění svoji identitu“, a do České republiky je exportována jako polská. Proto volá po důslednější kontrole! Pokud je v tuzemsku pšenice s ukrajinským původem nadbytek, snižuje potom cenu tuzemským farmářům, dodala.
Důraz na kvalitu obilovin
„Problém je, že ukrajinští zemědělci nemusí plnit takové tvrdé podmínky, jako naši. V tom se to potom vyrovnává, oni mají levnější produkci,“ poukázala poslankyně na regulace ohledně postřiků či hnojení. Tuzemští producenti jsou pak prý nuceni prodávat svou sklizeň za „podnákladovou cenu“. Zvýšené kontroly navrhovala poslankyně Balaštíková i pro solidární koridory.
„Řekněme si, jaké procento z těch sta procent dovezených jsou (kontrolní orgány, pozn. red.) schopny kontrolovat, nemůžeme tu přece mít armádu úředníků,“ uvedla Margita Balaštíková.
Výhrady ke kvalitě obilí prodávaného v České republice však ministr zemědělství odmítá. „Máme tu opravdu velmi přísnou kontrolu potravinářské inspekce, velmi detailně kontroluje všechny dovozy a skutečně k žádným záchytům tady nedošlo,“ oponoval. Kdyby to tak nebylo, zasáhne prý jeho resort principem „padni, komu padni“, bez ohledu na původ zboží.
Dovoz ukrajinského obilí dopadá i na české zemědělce
Podle Jana Doležala, prezidenta Agrární komory ČR, jak jsme o tom informovali v pátek (viz weby ASO – pozn. red.), dovoz ukrajinského obilí do EU má velmi negativní vliv rovněž na české zemědělce, na které dopadá hlavně ztrátou odbytu. Podle něho by EU měla řešit nefunkční koridory solidarity dotací přepravy a zároveň důsledným sledováním pohybu komodit.
Zároveň k tomu Jan Doležal uvádí, že koridory solidarity totiž nefungují proto, protože v momentě, kdy obilí z Ukrajiny překročí hranice EU, a musí se dovézt do přístavů, zvyšuje se jeho cena, protože pozemní doprava je drahá. Podle poznatků z ukrajinsko-české obchodní komory dovézt obilí z Ukrajiny do přístavu v Itálii nebo Německu vyjde zhruba na 3000 Kč za tunu. Podle Jana Doležala v takovém případě se potom ukrajinské obilí nemůže uplatnit například v afrických zemích, kam dříve směřovalo. I to vede k tomu, že zemědělská produkce z Ukrajiny dostává na trh EU, a nejvíce to zasahuje země jako je Polsko, Rumunsko, Bulharsko nebo Maďarsko.
Pokud jde o Českou republiku, Agrární komora ČR již dříve upozorňovala, že Česko by se k tomuto zákazu dovozu ukrajinského obilí mělo přidat. To však česká vláda odmítá. Podle Jana Doležala se jako účinnější řešení nabízí i možná podpora zemědělců přímo na Ukrajině nebo i intervenční nákupy, k čemuž již Agrární komora ČR vyzývala již dříve.
