TTIP – zkratka, o níž byste měli vědět víc

  • Zveřejněno: 08.04.2015
  • Autor: Jan Májíček

Za na první pohled nic neříkající zkratkou TTIP se skrývá Transatlantické obchodní a investiční partnerství, což je komplexní dohoda o volném obchodu a investicích, o níž se momentálně vedou jednání mezi Evropskou unií a USA.

Záměr zahájit jednání o TTIP poprvé oznámil prezident Barack Obama ve své zprávě o stavu Unie v únoru 2013 a první kolo vyjednávání mezi zástupci Evropské komise a USA se uskutečnilo v červenci téhož roku. Až do začátku letošního roku byla veškerá vyjednávání i poziční dokumenty drženy v tajnosti, a to dokonce i před evropskými poslanci. I díky tomu vzbudilo vyjednávání o TTIP tolik podezření.

I přes usilovné utajování však unikají zprávy a poziční dokumenty, které vzbuzují obavy mnoha lidí, od odborů přes zájmové a profesní organizace až k občanským sdružením a iniciativám.

Co je tedy problémem TTIP? Základní myšlenkou je vzájemná harmonizace standardů ochrany a regulace mezi USA a EU. Historicky však oba celky přistupují ke zboží s jinou logikou. Zatímco v EU platí pravidlo předběžné opatrnosti, kdy firma musí prokázat, že její výrobek splňuje všechny normy a není nebezpečný, v USA je to přesně naopak. Produkt může být umístěn na trh, dokud někdo neprokáže jeho škodlivost. Tyto dvě logiky jsou neslučitelné a v praxi by znamenaly snížení evropských standardů ochrany.

Vážným ohrožením je TTIP pro veřejné služby včetně bezplatného vzdělávání. Mezinárodní organizace ETUCE, která zastupuje 132 evropských učitelských odborových svazů, varuje, že TTIP „představuje významné riziko pro veřejné vzdělávání tím, že omezuje prostor veřejné politiky, což by mohlo mít za následek zesilující tlak na privatizaci a komercializaci“. Nebezpečí spatřuje ETUCE zejména v tzv. rohatkové klauzuli, ve které se vlády zavazují nezasahovat do liberalizace veřejných služeb. V praxi by to pak znamenalo, že „pokud by nějaká vláda experimentovala s liberalizací svého vzdělávacího systému nebo jeho části, budoucí vláda by bez zaplacení výrazných kompenzací nemohla tento proces zvrátit“.

Vůbec největší obavy ale vzbuzuje tzv. doložka ISDS. Její písmena představují zkratku anglického pojmu „urovnání sporů mezi investorem a státem“. Ta má umožnit nadnárodním korporacím žalovat jednotlivé státy u mezinárodních arbitrážních soudů za snížení přístupu na trh či za omezení zisků.

Více informací naleznete na stop-ttip.cz nebo spatnyvtip.cz.

  • Zdroj: skolskeodbory.cz