Zdravotnictví a návrh státního rozpočtu byly v pondělí 10. června hlavními tématy jednání 149. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR (tripartity). Tento text se bude věnovat zdravotnictví.
Bod věnovaný zdravotnictví uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch komentářem k písemnému materiálu, který byl účastníkům jednání zaslán předem. Komentář ministra k současné situaci ve zdravotnictví byl veskrze pozitivní.
Ministr: lidé v nemocnicích už více peněz nechtějí
Ministr zopakoval, že personální situace v nemocnicích je sice problém, ale že ministerstvo podniká všechny možné kroky, aby se situace stabilizovala. Opakované navýšení platů bylo pozitivní, ale nyní již není třeba platy a mzdy zvyšovat, je třeba stabilizovat nemocnice. Za adekvátní považuje zvýšení platů asi o 2 až 3 %.
Sdělil, že problém mají pouze odbory, a to na centrální úrovni, v nemocnicích se odboráři se svými managementy domlouvají bez problémů. Z praxe zná případy, kdy odbory už nechtěly finance na zvýšení platů, ale domluvily se s managementem, že je nutné finance investovat do rozvoje nemocnice. Situace je různá a měla by se řešit podle toho, co je potřeba.
Závěrem sdělil, že i letos probíhá dohodovací řízení, které je úspěšné, zatím se dohodlo deset segmentů a určitě bude dohoda i s dalšími. Jako velmi pozitivní vnímá zájem studentů o studium na zdravotních školách a lékařských fakultách. Z ministrova vystoupení vyplynulo, že pokud nějaké problémy máme, tak se řeší a téměř vše je „zalito sluncem“.
Po ukončení sdělení vyzval ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Ladislava Duška, aby prezentoval data o odměňování zdravotníků a jejich personální stabilitě.
ÚZIS ČR: Rozdíly mezi platy a mzdami zůstávají
Sdělil, že je nutné porovnávat nejen průměry, ale spíše medián, kde čísla už tak optimistická nejsou. Pozitivní je, že platy v minulých letech rostly a že z dat za první kvartál letošního roku vyplývá i letošní růst.
ÚZIS ČR na základě validace dat přes MPSV předpokládá, že se platy a mzdy i letos zvýší, a to u lékařů o 8 % a u všeobecných sester v lůžkové péči o 11 až 12 %. V porovnání dat je nutné konstatovat, že se stále liší platy od mezd, a to zvláště u všeobecných sester. Rozdíly se nezvyšují, ale stagnují. Medián platů lékařů je okolo 76 000 Kč a u sester okolo 35 000 Kč.
Platy ve zdravotnictví při porovnání se mzdou v národním hospodářství jsou procentuálně na úrovni průměru EU.
Problém je ovšem s nedostatkem personálu, zvláště se sestrami, kterých v kumulativním srovnání chybí okolo dvou a půl tisíc. Za pozitivní považuje, že se vloni odliv sester zastavil.
Premiér: nyní je nutné budovat nemocnice
Premiér Andrej Babiš sdělil, že si velmi váží zdravotníků a naše lékaře považuje za nejlepší na světě. Máme vynikající kardiologii, neurologii, onkologii. Chce připomenout, že za jeho působení na Ministerstvu financí a ve vládě se platy zdravotníků zvyšovaly téměř o 40 %, a to považuje za obrovský úspěch.
Souhlasí s ministrem, že nyní je nutné budovat nemocnice, objíždí je a osobně se přesvědčil, že vše je o lidech. Jsou nemocnice dobře řízené a špatně řízené. Hovoří s řediteli a také se zaměstnanci a odboráři. Jako možnost se nabízí využít finance z účtů zdravotních pojišťoven na investice. V současné době je na účtech nakumulováno přes 55 mld. Kč a ty by bylo možné po dohodě ministrů použít právě na investice. To, co je v návrhu státního rozpočtu na investice ve zdravotnictví plánováno – 1,15 mld. Kč, je málo. Zdravotnictví by se mělo řídit. Je rozbité mezi nejrůznější zřizovatele, a to neumožňuje jednotný postup.
Žitníková: více nemocnicím, domácí péči a sociálním službám
Na vystoupení ministra a premiéra reagovala předsedkyně OS Dagmar Žitníková. Úvodem vystoupení konstatovala, že v nemocnicích chybí zaměstnanci a zdravotníci všech profesí, což potvrzují data ÚZIS ČR. Nedostatek zdravotnického personálu ohrožuje péči o pacienty.
● Zásadním problémem je podfinancování českého zdravotnictví a nedostatečný objem financí v celém systému. Pokud bychom srovnávali objem financí v porovnání k HDP, tak je naprosto zřejmé, že stávající objem financí nestačí na udržení kvality a rozsahu poskytované péče.
● Odbory nesouhlasí s tvrzením ministra, že navyšování platových tarifů neřeší problém. Na statistických údajích ÚZIS ČR je patrné, že zvyšování platových a mzdových tarifů zastavilo další úbytky pracovníků, zvláště všeobecných sester. Také v dotazníkovém šetření Ministerstva zdravotnictví více než 75 % všeobecných sester konstatuje, že jedním z hlavních důvodů jejich setrvání v nemocnicích je zvyšování platů a mezd.
● Z hlediska výše platů odbory kategoricky trvají na porovnávání základních platů a hodinových mezd. Pokud se totiž budeme více podrobně zabývat strukturou odměn zdravotníků, tak je zřejmé, že jejich základní platy a mzdy tvoří u lékařů zhruba 50 % a u všeobecných sester zhruba 60 % z celkového příjmu.
● Odbory souhlasí s tvrzením Ministerstva zdravotnictví, že je nutné nejen zvyšovat platy a mzdy, ale také rozvíjet nemocnice. Ale jsou překvapeny tvrzením ministra, že veškeré nárůsty úhrad za poskytnuté zdravotní služby byly v posledních letech dány na krytí nákladů vyplývající z navýšení platů. Mnoho let opakovaně na Ministerstvu zdravotnictví slýchaly, že nemocnice dostávají finance nejen na platy a mzdy, ale také na svůj rozvoj. Při provádění propočtů, zda zvýšené úhrady jsou na zvýšení platů a mezd dostatečné, Ministerstvo zdravotnictví sociálním partnerům opakovaně sdělovalo, že navýšené úhrady jsou dostatečné a navíc nemocnicím zůstávají finanční prostředky na jejich rozvoj.
Zdůraznila, že úhradové vyhlášky, vyjma úhrad na letošní rok, vždy vytvářelo Ministerstvo zdravotnictví, které výši finančních prostředků poskytnutých za odvedenou zdravotní péči určovalo.
● Vzhledem k situaci ve zdravotnictví a k zůstatkům na fondech zdravotních pojišťoven odbory navrhují, aby se pro segment nemocnic zvýšily meziročně úhrady minimálně o 12 %. Toto zvýšení úhrad zlepší poskytování zdravotní péče pacientům. Navýšení úhrad umožní rozvoj nemocnic, personální stabilizaci a může být využito k přípravě na zavedení DRG.
● Vzhledem k nedohodě v segmentu domácí péče odbory navrhují zvýšení úhrad pro tento segment, a to o 40 %. Domácí péče je zásadně podfinancovaná a její další rozvoj je pro udržení nemocných v domácím prostředí naprosto nezbytný.
● Větší objem financí (o 40 %) odbory navrhují alokovat do úhrad za poskytování zdravotní péče v sociálních službách. Také tento segment je dlouhodobě podfinancovaný a udržení všeobecných sester v pobytových zařízeních sociálních služeb.
● Na zvýšení zmíněných úhrad je možné použít finance v řádech okolo 20 až 25 mld. Kč z účtů zdravotních pojišťoven.
● Závěrem vystoupení připomněla návrh odborů na vytvoření specifických programů přes úřady práce na přijetí nových zaměstnanců.
Engel: situace v odměňování je absurdní
Předseda LOK-SČL Martin Engel situaci v odměňování označil za absurdní. Do příjmů lékařů vstupují vysoké objemy přesčasové práce, které jsou porušováním české i evropské direktivy. Skutečnou výši platů a mezd lze demonstrovat např. u lékařů v oborech, kde je zpravidla uplatňován jednosměnný režim (patologie, mikrobiologie, biochemie). Platy těchto lékařů jsou v mnoha případech srovnatelné s mnoha vysokoškolskými profesemi.
Dalším problémem je zvyšující se feminizace (70 % u posledního absolventského ročníku na medicíně). Uvedený fakt vede k nutnosti řešit soulad rodinného a pracovního života v daleko větší míře, než se tomu dělo dosud. Zatímco celá rozvinutá Evropa problematiku řeší a má i dílčí výsledky, u nás to příslušná místa neřeší, až spíše ignorují.
Nezbytnou součástí řešení systému je vytvoření motivačního prostředí (což nárůst u lékařů ze 185 Kč/hod na 320 Kč/hod. po 30 letech praxe rozhodně není).
Vzhledem k růstu mezd v národním hospodářství a kritické personální situaci, v rozporu s Ministerstvem zdravotnictví, jako jeden ze základních stabilizačních prostředků odbory navrhují zvýšit tarifní platy a mzdy v následujících dvou letech každoročně o 15 %. Navrhovaný růst platových a mzdových tarifů mimo to, že přispěje k personální stabilizaci pracovníků, bude u lékařů přibližným naplněním dohodnutých parametrů v roce 2011 (Memorandum o úpravě poměrů ve zdravotnictví).
V závěru vystoupení požádal, aby mohl vystoupit místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala k situaci v následné péči.
AČMN: následná péče je podfinancovaná
Místopředseda AČMN Petr Fiala shrnul poznatky k podfinancování následné péče, upozornil na nedostatek pracovníků a na nepoměr v jejich odměňování.
Premiér: proč odbory vše jen negují?
Premiér Andrej Babiš sdělil, že nechápe, proč odbory stále vše negují a neocení dosažené výsledky.
Žitníková: to byl zástupce zaměstnavatelů, ne odborů!
Předsedkyně OS Dagmar Žitníková premiéra upozornila, že informace o situaci v následné péči přednesl místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic – tedy zástupce zaměstnavatelů. Po dohodě s Unií zaměstnavatelských svazů ČR je připraven vystoupit s prezentací situace také předseda AČMN Eduard Sohlich.
Svaz průmyslu a dopravy ČR: chceme zavést spoluúčast
Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák uvedl, že české zdravotnictví je na špičkové úrovni, ale i zaměstnavatelé vnímají, že vynikající péči nelze poskytovat bez peněz. Svaz průmyslu a dopravy ČR opakovaně navrhoval zavedení spoluúčasti. Rostou platy, mzdy, důchody, určitě by bylo možné znovu zavést poplatek za stravu v nemocnicích. Finance by systému prospěly.
Maláčová: spoluúčast nepřichází v úvahu
Ministryně Jana Maláčová zdůraznila, že ČSSD se zvyšováním spoluúčasti nesouhlasí, nepřichází v úvahu – nezvyšování spoluúčasti je součástí koaliční smlouvy.
Horecký: nechceme zvýšení mezd nekryté úhradami
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký sdělil, že jednání tripartity nemá nahradit jednání k úhradám. Zaměstnavatelé se obávají zvyšování platů a mezd, které není pokryté úhradami. Připomněl také navýšení v letošním roce.
Závěrem požádal, aby mohl vystoupit předseda AČMN Eduard Sohlich.
Premiér vznesl dotaz na jeho osobu a požádal o sdělení, koho AČMN zastupuje, což mu bylo zodpovězeno.
Sohlich: zvýšení mezd o 2 % je nízké
Předseda AČMN Eduard Sohlich se ve svém vystoupení zaměřil na srovnání úhrad zdravotní péče v segmentu nemocnic a ambulantní péče. Na datech ukázal nepoměr ve financování, kdy do segmentu ambulantní péče byly od roku 2010 alokované v procentech vyšší objemy než do nemocnic.
Dále uvedl, jaká je mzda lékaře a sestry „očištěná“ od přesčasů. U lékařů podle údajů AČMN dosahuje měsíční mzda lékaře (bez přesčasů) v průměru 47 068 Kč a u všeobecných sester (bez přesčasů) 27 270 Kč.
Závěrem svého vystoupení sdělil, že pokud dojde v segmentu nemocnic k navýšení úhrad o 5 %, tak nemocnice budou moci zvýšit platy a mzdy maximálně o 2 %, což za současné ekonomické situace a predikce vývoje mezd v národním hospodářství (zvýšení o 7 %) považuje za velmi nízké.
Na sdělení předsedy AČMN reagoval ministr Adam Vojtěch, který se pokusil přítomné uvést v omyl, tím, že sdělil, že AČMN zastupuje pouze dvacet procent nemocnic, což samozřejmě není pravda. Asociace ve skutečnosti zastupuje 125 nemocnic a dalších zdravotnických zařízení z celkového počtu nemocnic 186 nemocnic.
Středula premiérovi: naslouchejte těm informacím
Předseda ČMKOS Josef Středula požádal premiéra, aby naslouchal informacím, které jsou podávány. Pokud by bylo ve zdravotnictví vše v pořádku, tak by nebylo dnešní jednání tripartity třeba.
Premiér projednávaný bod uzavřel, a to bez závěru.
