Nadnárodní společnosti by měly nově zveřejňovat účetní údaje pro každou evropskou zemi zvlášť. Minulý týden se na tom shodli zástupci zemí EU. Má to ale háček. O nových pravidlech se hlasovalo kvalifikovanou většinou, což se české vládě nelíbí.
Evropská unie učinila další krok směrem k vyšší daňové transparentnosti. Rada EU ve středu schválila návrh, podle kterého by měly velké společnosti s výnosem nad 750 milionů eur zveřejňovat zvláštní zprávu o dani z příjmů. Ve zprávě by měly uvádět, kolik odvádí na daních v každém členském státě.
Boj proti daňovým únikům je jednou z priorit EU. Podle informací Evropského parlamentu se kvůli daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem „ztratí“ až 1 000 miliard eur ročně.
Podle portugalského předsednictví, které nyní jednání členských států řídí, byla pro návrh „jasná většina“. Česká republika se však rozhodla návrh nepodpořit. Redakci EURACTIV.cz to potvrdil Marek Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu. Důvodem přitom není tak úplně obsah směrnice, ke kterému ČR zaujala neutrální stanovisko, jako spíš způsob hlasování, kterým Rada EU návrh přijala.
„ČR se staví negativně k procesním otázkám spojeným se schvalováním tohoto předpisu,“ upřesnil Vošahlík.
České republice vadí, že o daňové transparentnosti rozhodovala Rada EU kvalifikovanou většinou, a nikoli jednomyslně, jak bývá v daňové politice zvykem. Ministerstvo průmyslu a obchodu na dotaz redakce uvedlo, že odsouhlasením legislativy se vytvořil rizikový precedent. Daňové otázky jsou totiž v současné době v rukou členských států, zatímco EU má jen omezené pravomoci. Ke změně evropských daňových předpisů je proto ve většině případů potřeba jednomyslná shoda všech členských zemí. A právě jednomyslnost – a tedy i právo veta – ČR v daňových otázkách preferuje.
U směrnice o zveřejňování informací o dani z příjmů však stačila k přijetí kvalifikovaná většina. Návrh argumentuje tím, že se nejedná o úpravu daňových povinností, ale pouze o povinné zveřejňování informací, jehož cílem je chránit zájmy členských států.
Proti návrhu se postavily také Lucembursko, Irsko, Kypr a Malta, které mají volnější daňová pravidla než řada ostatních členských států. Legislativa ještě musí projít dalším kolem evropského vyjednávání a dostat souhlas od Evropského parlamentu. Členské státy pak budou mít dva roky na převedení pravidel do svých vnitrostátních předpisů.
Jednání nejsou u konce
Bojovníci za vyšší transparentnost dohodu Rady EU vítají. Rozhodnutí členských států uvítala například mezinárodní organizace Oxfam nebo Corporate Europe Observatory, která sleduje vliv firemního lobbingu na politiku EU.
Návrh však nemá finální podobu a může se ještě změnit.
„Jedná se historický průlom – boj rozhodně neskončil a jednání budou tvrdá, ale portugalské předsednictví posunulo věc nejdál za dlouhých pět let. Je co slavit,“ uvedl europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/EFA), člen podvýboru Evropského parlamentu pro daňové záležitosti (FISC).
„Momentálně bude nejdůležitějším úkolem vyjednavačů nespadnout do pasti snadných kompromisů a úprav, jež by efektivitu nařízení značně omezily – jmenovitě jeho územní působnost nebo desítky výjimek,“ doplnil Peksa pro EURACTIV.cz.
Podle Peksy je chyba, že ČR směrnici nepodpořila. „Prohlášení české vlády, že daňovou transparenci podporuje, se mi v protikladu s jejím hlasem ‚proti‘ jeví jako čistý alibismus. Obzvlášť v situaci, kdy pro návrh hlasovaly i takové země, jakou je kupříkladu Nizozemí, které má ve férovém zdanění příslovečné ‚máslo na hlavě‘,“ prohlásil europoslanec.
„Zcela zbytečné formality, kterými se česká vláda zaštiťuje, nesmí stát v cestě skutečné, pozitivní změně,“ uzavřel Peksa.
