Tendr na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech může být, podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO), vypsaný ještě před koncem roku. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize zmínil jako možný termín listopad, záleží na schválení zákona a doručení a vyhodnocení bezpečnostních dotazníků od uchazečů.
„Nemůžeme vypsat tendr dříve, než bude dokončeno bezpečnostní posouzení. Udělali jsme jej proto, protože se obstruoval zákon a byla dohoda, že nepustíme dříve tendr, než bude schválený zákon,“ uvedl Karel Havlíček. Schválení zákona prý očekává v září. Celková doba na vyhodnocení nabídky po podpis smlouvy je podle vicepremiéra 28 až 29 měsíců a je rozdělená na kvalifikační část, tedy bezpečnostní posouzení, a vlastní tendr.
Žádná z oslovených firem nemá, podle ministra Karla Havlíčka, s vyplněním bezpečnostního dotazníku problém. Česká republika oslovila s nabídkou účasti v tendru firmy EdF z Francie, Westinghouse z USA a KHNP z Jižní Koreje. Do tendru naopak nebyly zařazeny ruské a čínské firmy.
Člen senátního výboru pro energetiku Lukáš Wagenknecht označil bezpečnostní dotazníky za zdržování. Podle něho mohl být tendr již vypsán dříve. Načež prohlásil, že ruský vliv na ministra Havlíčka „extrémně zřejmý“. Další účastnice pořadu Otázky Václava Moravce poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09), mimo jiné členka hospodářského výboru sněmovny, ministra Karla Havlíčka obvinila, že podmínky tendru byly nastaveny výhodně pro ruského uchazeče Rosatom, který byl nakonec po vrbětické kauzez tendru vyloučen.
Ministr Karel Havlíček tato nařčení vnímá jako zpolitizované. Takovou možnost odmítá, návrat Ruska do hry není, podle něho, možné zařídit ani po volbách. „Muselo by se změnit úplně vše, nastartovat nové bezpečnostní posouzení, napsat nová zadávací dokumentace,“ vysvětlil. Zároveň uvedl, že původní účast ruského Rosatomu mezi uchazeči o tendr na stavbu dalšího bloku v Dukovanech byla dána tím, že Česká republika chtěla docílit nižší ceny, které se obvykle dosáhne, když uchazečů o výběrové řízení je více. Načež dodal, „měli jsme zájem, aby se Rusko zúčastnilo bezpečnostního posouzení, a pokud by vypadlo z bezpečnostního posouzení, což byla i moje domluva s ředitelem BIS Koudelkou, tak by vláda nepřipustila, že by nakonec šlo do tendru.“
Vstupní cenu výstavby nového bloku stanovil ministr Karel Havlíček mezi 140 a 160 miliardami korun podle kurzu a následně ceny peněz, tedy úroku pro financování. Ten se může v případě, že by si půjčoval ČEZ na trhu, pohybovat kolem šesti či osmi procent. Pokud by si půjčoval od státu, tak by mohlo jít o dvě až tři procenta.
Podle senátora Wagenknechta dosáhne celková cena nového bloku až 400 miliard korun a vzhledem ke zpoždění podobných staveb v Evropě je ohrožený i předpokládaný termín dokončení stavby v roce 2036.
