Rok 2015 je rokem průmyslu a technického vzdělávání. V ČR je sice dostatek škol a učilišť, o dané obory je ale nedostatečný zájem. Přitom by to mohlo pomoci snížit nezaměstnanost – po kvalifikovaných řemeslnících je poptávka, přičemž mnozí absolventi jiných oborů nemohou o práci zavadit. Odborná sekce školství KSČM, kterou vede poslankyně Marta Semelová, proto tématu věnovala letošní aktiv ke Dni učitelů, který připadá na 28. března. Pozvání přijal i předseda Českomoravského odborového svazu školství František Dobšík.
V krajích je sice dostatek technických škol, mnozí rodiče na ně ale nepřihlašují své děti. Ty pak studují jiné obory, třeba manažerské, po kterých však není velká poptávka na trhu práce. Upozornil na i předseda školáků František Dobšík. Důsledkem je vysoká nezaměstnanost mladých absolventů učilišť i středních škol. V dubnu 2014 jich bylo 12 tisíc. Mnozí zaměstnavatelé si ale přitom stěžují na nedostatek kupříkladu nástrojářů. Podle Dobšíka by mohly pomoci jednotné přijímací zkoušky na střední školy, protože nyní to někteří zkoušejí, dokud se někam nedostanou. „Každý nemá studijní předpoklady, v technických profesích ale mohou být dobří,“ řekl.
Asi do poloviny 90. let fungoval v České republice takzvaný duální systém, který dodnes existuje třeba v Německu. Učni a studenti tam jsou navázáni na konkrétní podniky. „Tam je samostatný zákon, který určuje práva a povinnosti zaměstnavatelů, veškerá praxe jde na jejich vrub,“ uvedl Dobšík. V ČR si to nyní mohou dovolit jen velké společnosti – třeba Škoda Auto Mladá Boleslav nebo Vítkovice Steel. Mají zřízené vlastní soukromé školy, kde jsou vzděláváni jejich budoucí zaměstnanci. Malí zaměstnavatelé na to nemají finanční prostředky. Vláda ve svých dokumentech a strategiích duální systém podporuje, nejsou na něj ale vyčleněny finance. V ČR existuje například projekt Pospolu – podpora spolupráce škol a firem.
Podle poslankyně Marty Semelové je problém, že na základních školách byly zrušeny dílny. Děti, kterým třeba nejdou teoretické předměty, by se v nich mohly realizovat už v dětství. Zrušení dílen kritizoval i Dobšík, který je původním povoláním výtvarník a na prvním stupni základní školy je učil. Nyní se objevuje dávno objevené – v EU vznikají projekty na obnovení dílen. „Pokud se neobnoví, nepohneme se dál. Mluvila jsem o tom i na sněmovním školském výboru,“ řekla Semelová. Školy ale nemají finance na jejich provoz. Poslankyně otázku znovu nadnese, protože nyní to, co dříve zajišťovaly státní školy, suplují školy soukromé, kde ale rodiče musejí platit nemalé školné. Podle Semelové je chybou, že soukromé a církevní školy jsou finančně podporovány státem.
Zastupitel Ústeckého kraje Petr Brázda (KSČM) zmínil příklady dobré praxe – v kraji existuje několik projektů, vytvořili tam například stipendia pro některé učební obory, podporují ty přírodovědné a technické. Šluknovská lesní škola spolupracuje třeba s podniky ve Šluknově nebo Varnsdorfu, kde dělají pro studenty exkurze, seznamují je s praxí.
Dobšík systém stipendií ocenil, jako problém ale vnímá, že v Česku jsou stipendia započítávána do příjmu, ten kdo je pobírá a následně přešvihne konkrétní částku, nemá nárok například na příspěvek na bydlení. Semelová uvedla, že to bere jako námět pro vznik novely, která by stipendia z příjmů vyňala.
