Nůžky mezi světovou elitou a reálným světem se rozevírají čím dál víc. Zatímco většina lidí se stále vyrovnává s následky pandemie a řeší všeobecnou inflaci, především zvyšování cen potravin a energií, a obávají se recese, elita si „štěbetá“ na konferencích v Davosu či Aspenu o dosažení uhlíkové neutrality, napsal pro ekonomický magazín Finmag.cz dánský statistik Bjørn Lomborg.
Podle něho se světová elita. na zmíněných konferencích, schází prakticky jen proto, aby, zas a znovu, za největší a bezprostřední hrozbu světa označila změnu klimatu. „Globální elita tak svými slovy o ekologických katastrofách a úbytku biodiverzity doslova ignoruje skutečné problémy lidstva,“ konstatuje Lomborg.
Zároveň k tomu uvádí, že téměř miliardě lidí hrozí hladovění, a to i kvůli stále silnému odporu vůči hnojivům vyráběným z fosilních paliv. Více než miliarda školáků po celém světě taky promeškala kvůli lockdownům v průměru devět měsíců výuky, což bude jejich generaci do roku 2040 stát každý rok 1,6 bilionu dolarů, což je, podle redakce, bezmála 40 bilionů Kč.
„A můžeme pokračovat dál. Vlivem nediagnostikovaných rakovin a srdečních chorob v době covidu zemřou i ve vyspělém světě miliony lidí, zatímco další miliony budou dál zbytečně umírat v chudých zemích. A to na ve vyspělém světě už dávno překonané nemoci jako je malárie či tuberkulóza.
Jenže pokud jste bohatý, klimatem znepokojený člověk cestující jen tak pro zábavu, který za sebou má soukromé zdravotní pojištění a práci nezávislou na výkyvu ekonomiky, malárie, recese či čekání ve frontě na testy na rakovinu vás zkrátka netrápí. Stejně jako to, že by snad děti zaostávaly ve výuce, až se zase zavřou školy,“ píše Lomborg.
Dánský statistik dále uvádí, že řešení reálných problémů světa zůstává chaotické a pokrok pomalý a nekonkrétní. Mnohem snazší je dávat velkolepé sliby o záchraně světa a vést řeči o „čisté nule“ či zákazu syntetických hnojiv.
„Ano, změna klimatu je skutečný a člověkem způsobený problém, který si zaslouží pozornost. Média ho ale často zveličují, protože každá ´událost´ související s rozmary počasí se mění ve vizuálně vděčnou katastrofu. Například loni noviny přetékaly články o ničivých hurikánech. Přesto měl rok 2021 celosvětově nejméně hurikánů od roku 1980, kdy satelity začaly soustavně monitorovat svět.
Podobná situace nastává u stovek úmrtí v důsledku vln veder, které donedávna dominovaly titulním stranám médií, přestože data jasně ukazují, že více lidí umírá v důsledku zimy – celosvětově 4,5 milionu. Často je to kvůli nedostatečnému vytápění, což aktuálně umocňují vysoké ceny energií,“ konstatuje Lomborg.
Ve svém dopise redakci dánský statistik dále upozorňuje, že zatímco se na těchto diskusních fórech obecně tvrdí, že konec využívání fosilních paliv nebude lidstvo nic stát, a ve výsledku se lidem vyplatí, dnes je jasně vidět, jak velké ekonomické a bezpečnostní náklady tenhle krok obnáší. Výše nákladů na klimatickou a ekologickou politiku prosazovanou na zmíněných diskusních „festivalech“ se tak rychle stává naprosto neúnosnou.
Lomborg dále uvádí, že první náznaky společenského odporu proti zelenému diktátu přišly ve Francii s protesty takzvaných žlutých vest. Nedávno se pak proti plánům vlády, které by, ve jménu ekologie, doslova zdecimovaly tamní zemědělský průmysl, hlasitě postavili Nizozemci. Ohrožení produkce druhého největšího vývozce potravin na světě přitom přichází právě v době, kdy roste počet lidí trpících hladem.
Načež dodává, že i když tyhle mylné politiky jdou naprosto proti zdravému rozumu, jednotlivé vlády nejsou schopny agilně změnit kurz. A zarytí ekologové již podnikli patřičné kroky, aby pokřivená pravidla udrželi.
Podle něho řešení těchhle problémů přitom není žádná věda. Stačí, aby bohatí (lidé, národy…) přestali zdražovat potraviny tím, že budou trvat na organických výrobcích. Měli by taky přestat zdražovat energii diktováním nestabilních obnovitelných zdrojů.
Současně zdůrazňuje, že místo toho bychom měli tlačit na výzkum a vývoj výnosnějších rostlin s cílem zajistit více potravin s menší ekologickou stopou. V oblasti zelené energie zase prosazovat takové technologie, které skutečně mohou pomoci výrazně snížit emise CO₂ a současně zelenou energii zlevnit. Či se soustředit na naléhavé krize, které mají snadná a účinná řešení: třeba pomocí známé a léta užívané léčby vymýtit tuberkulózu i v rozvojových zemích či zajistit mnohem efektivnější vzdělávání za pomoci počítačově asistované výuky.
Podle něho se bohužel zdá, že světová elita se namísto toho ještě více soustřeďuje právě na problematiku klimatu a životního prostředí. Nizozemsko a Srí Lanka jsou tak, jak v dopise redakci uvedl, jen varováním před tím, co nás čeká. Protože ona „čistá nula“, tedy uhlíková neutralita, je nejnákladnější plán, do kterého se kdy svět pustil. Jen na vybudování infrastruktury obnovitelných zdrojů padne podle konzultační firmy McKinsey v příštích třech desetiletích více než pět bilionů dolarů, tj. téměř 126 bilionů Kč, každý rok. To je víc než jedna třetina celosvětového daňového příjmu.
Podle něho tato studie například ukazuje, že aby se Spojené státy dostaly do poloviny století, byť jen na 80 procent klimatických slibů prezidenta Joea Bidena, každého Američana by to stálo více než pět tisíc dolarů (126 tisíc Kč) ročně. A kdyby se do toho Biden pustil naplno, náklady by se pravděpodobně ještě více než zdvojnásobily.
Dále upozornil, že Evropská unie už dnes jen na dotacích na podporu obnovitelných zdrojů platí 69 miliard eur (bezmála 1,7 bilionu Kč) ročně. A když na svých plánech na dosažení čisté nuly setrvá (nebo ji k tomu donutí soudy), celková cena může dosáhnout těžko uvěřitelné úrovně více než bilionu dolarů (25 bilionů Kč) ročně.
Lomborg si v dopise redakci položilo řečnickou otázku: Jak z toho ven? Odpověděl si, že těžko. „Stejně jako v Nizozemsku se vlády jednotlivých zemí budou stále častěji ocitat v pasti mezi ekology, kteří využívají právních kroků k dodržení politiky proklamovaných ekologických slibů, a pracujícími rodinami, které se nedokážou vyrovnat s rostoucími cenami,“ dodal.
Zároveň konstatoval, že divoké nárůsty cen energií v Evropě, byť částečně způsobené špatně koncipovanou klimatickou politikou, jsou z větší části způsobeny neobhajitelnou válkou Ruska. Upozornil, že pokud se politici nadále budou soustřeďovat na dosažení čisté nuly, a své úsilí ještě více zesílí, potom by se cena energií mohla každým rokem zvyšovat ještě více. A to pro všechny na celém světě!
Lomborg dále uvedl, že za současných pravidel už i místopředseda Evropské unie a dlouholetý obhájce klimatických opatření Frans Timmermans připouští, že miliony Evropanů nemusí být tuto zimu schopno své domovy vytápět. Pokud se tak stane, lze podle něj očekávat „velmi, velmi silné konflikty a sváry“.
Lomborg k tomu dodává, že v tom má Timmermans pravdu. „Když je lidem zima, hladoví a jsou tak nějak prostě na mizině, bouří se. Pokud tedy světová elita bude dál prosazovat nesmyslně drahé ekologické plány, které jsou v kontrastu aktuálních problémů naprosto odtržené od reality, musíme se připravit doslova na celosvětový chaos,“ uvedl ve svém dopise redakci ekonomického magazínu Finmag.cz.
