Ukrajinci přicházející do zemí EU kvůli ruské agresi představují naději pro evropský pracovní trh, který se potýká s nedostatkem lidí. Zaměstnavatelé ale varují, že situace není tak jednoduchá, jak se může zdát. Riziko představuje případný hromadný návrat Ukrajinců domů nebo rostoucí konkurence mezi zeměmi EU.
Přibližně 4,8 milionu uprchlíků z Ukrajiny využívá evropský mechanismus dočasné ochrany, který jim zajišťuje přístup na trh práce v EU. Před válkou mělo povolení setrvávat na území EU dalších 1,5 milionu ukrajinských občanů.
Státy potýkající se s nedostatkem pracovních sil – jako je třeba Polsko, Slovensko či Česko – vnímaly velký příliv lidí z Ukrajiny jako obrovskou příležitost. Tato šance by však mohla být snadno promarněna.
„Příliv uprchlíků z Ukrajiny po 24. únoru 2022 byl rozhodně šancí zaplnit personální mezery ve společnostech, které se snaží najít zaměstnance s příslušnými dovednostmi,“ řekla Nadia Kurtieva, hlavní specialistka na zaměstnanost z polské obchodní skupiny Lewiatan.
Ukrajinských zaměstnanců – jak nově příchozích, tak těch, kteří do země přišli před válkou – si polské firmy váží. „Problém však může být v tom, že Polsko musí o ukrajinské pracovníky soutěžit také s jinými zeměmi EU, jako je třeba Německo,“ varoval Szymon Witkowski, expert z odboru práva a legislativy Polského svazu podnikatelů a zaměstnavatelů (ZPP).
Podobné obavy má i Slovensko. Podle Kataríny Tešla, PR manažerky pracovního portálu Kariéra.sk, Ukrajinci pomohli slovenskému trhu práce tím, že obsadili ta pracovní místa, o která Slováci neměli zájem. Obzvlášť to bylo cítit v sektorech hotelnictví či restauratérství, kde se podniky po pandemii potýkaly s nedostatkem zaměstnanců.
Ukrajinci našli uplatnění také v logistice, stavebnictví nebo výrobě. Kvalifikovanější zaměstnanci však na Slovensku spíše nezůstávají a zemí pouze projíždějí při hledání práce v západních státech EU, kde mohou získat lepší platy a vyšší životní úroveň, vysvětlila Tešla.
Jak zjistil EURACTIV.sk, slovenské firmy už nyní mají problémy s odchodem ukrajinských zaměstnanců. Podle platných migračních pravidel by taková situace nastat neměla. Ukrajinci mohou pracovat pouze tam, kde požádali o status dočasné ochrany, a neměli by tak odcházet do jiných zemí. Realita je ale jiná. Podle Zuzany Rumiz z ManpowerGroup Slovensko odcházejí Ukrajinci většinou do Německa.
Kromě obav, že by západní členské státy mohly odčerpat ukrajinskou pracovní sílu z Polska, Česka nebo Slovenska, dělá zaměstnavatelům vrásky na čele i možné i směřování Ukrajinců zpět na východ.
„Pokud by došlo k hromadnějšímu odchodu pracovníků z Ukrajiny zpět do vlasti, rozhodně by to situaci na trhu práce nepomohlo, protože někteří z nich se již dobře adaptovali a našli i trvalejší pracovní uplatnění,“ řekla redakci Dagmar Kužvartová, ředitelka Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR.
„České ekonomice by dlouhodobé setrvání Ukrajinců pomohlo, měli bychom jim poskytnout jazykové vzdělání, dát jim možnost se zapojit do trhu práce podle jejich kvalifikace, aby u nás byli spokojeni,“ dodala.
Otázkou také zůstává, jak se vůbec Ukrajina k pracovní migraci v budoucnu postaví. „V průběhu obnovy země je potřeba počítat s rizikem, že Ukrajina omezí, v horším případě zcela zastaví ekonomickou migraci, aby měla pracovníky pro své účely,“ vysvětlil ředitel odboru usnadňování obchodu Hospodářské komory ČR Tomáš Zelený.
„Zahraniční investoři mohou dále zlákat i pro obnovu Ukrajiny pracovníky, kteří jsou již dlouhodobě integrováni v ČR,“ varoval.
