Ukazuje se, že jde jen o zlomky cen, z nichž vycházela Topolánkova a Nečasova vláda pro církevní restituce.
Celkově tehdy církevní komise spočetla, že hodnota komunisty zabaveného církevního majetku je 134 miliard korun, z čehož fyzicky vydat bude možné pole, lesy, rybníky a také nemovitosti v hodnotě 75 miliard korun. Zbývajících 59 miliard bude církvím vyplaceno. Byla-li tedy cena pozemků odhadnuta příliš vysoko, je nepřiměřeně velká i peněžní náhrada.
Stát zatím vydal asi třetinu lesů a čtvrtinu zemědělské půdy. Průměrná tržní cena zemědělské půdy, se kterou ČSÚ počítá, pochází z cen pozemků, které jsou uvedeny v daňových přiznáních, a pohybuje se okolo 7,5 koruny za metr čtvereční.
„Je to průměr, v případě zemědělské půdy může dosáhnout hodnoty až 14 korun za metr čtvereční. Průměrná cena lesních pozemků je velmi variabilní a přesné ocenění je komplikované, pohybuje se běžně mezi jednou a 10 korunami za metr čtvereční,“ řekl vrchní ředitel sekce makroekonomických statistik ČSÚ Jaroslav Sixta.Dodal, že jde sice zatím o první odhady ČSÚ, které budou postupně upřesňovány, ale že nelze čekat výrazně jiné výsledky.
Církevní komise Topolánkovy vlády přitom v roce 2007 dospěla k závěru, že průměrná cena metru čtverečního zemědělské půdy původního církevního majetku je 44,4 koruny a v případě lesů 27,7 koruny.
Do konce minulého roku Státní pozemkový úřad vydal 8780 hektarů zemědělské půdy – asi čtvrtinu blokovaného majetku – a dalších 33 670 hektarů má pro církve připraveno k vydání.
Lesy ČR do konce roku 2014 vydaly více než třetinu z blokovaných 160 tisíc hektarů lesa – 66 386 hektarů a 170 staveb.
Ocenili každou parcelu zvlášť
Statistický úřad odhadl tržní hodnotu všech parcel, které stát církvím zatím vydal. „Na každou výměru jsme aplikovali jednotkovou cenu podle našich cenových statistik, která by měla odpovídat přibližně tržní ceně, neboť zdrojem dat těchto jednotkových cen jsou daňová přiznání,“ uvedl Sixta.
Celkově zatím stát podle odhadů ČSÚ vydal majetek za 7,3 miliardy korun. Z toho 6,4 miliardy korun jsou lesní a ostatní pozemky (5,5 mld.) a zemědělská půda (0,9 mld.).
Církve také získaly 340 budov v hodnotě 849 miliónů korun. U těch bylo ohodnocení podle Sixty složitější, protože instituce, které majetek vracejí, uvádějí pouze zastavěnou plochu, a statistický úřad musí poté zjišťovat, např. kolik mají budovy podlaží nebo jaké je jejich opotřebení.
Ještě složitější situace je při oceňování sbírek, církevních a kulturních předmětů, které tržní cenou statistici neoceňují.
Jde o první nezávislé ohodnocení vydávaného církevního majetku. Zákon o narovnání státu s církvemi platí od ledna roku 2013. Pokud by byl církevní majetek ohodnocen cenami, které používá statistický úřad, i přes obtížné ocenění používané pro statistické účely, zmenšila by se podstatně celková hodnota církevního majetku a tím pádem i paušální náhrada, která bude vyplácena církvím po třicet let a dosáhne až ke stomiliardové výši.
Pole se změnila na parcely
Původní majetek ocenila vládní církevní komise tvořená ministry Topolánkovy vlády roku 2007 a při výpočtu průměrných cen použila studie Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.
Ověření výpočtu nejprve provedlo ministerstvo kultury. V roce 2008 zadala sněmovní komise prověření výpočtu společnosti Ernst&Young. Ta shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální.
K průměrné ceně lesů zase komise došla tak, že průměrná hodnota lesního pozemku byla v té době 3,10 koruny a hodnota lesních porostů 27,4 koruny za metr čtvereční. Po odečtení holin, kterých je v průměru deset procent, dospěla komise k hodnotě 27,7 koruny za čtvereční metr.
Způsob výpočtu průměrné ceny tehdy hlasitě kritizovali sociální demokraté. Argumentovali, že pokud by se postupovalo stejnou metodou, jakou stát oceňoval nároky restituentů z řad fyzických osob, tak by vláda došla k maximální ceně 11,8 koruny za čtvereční metr zemědělské půdy a v případě lesů 16,13 koruny za metr čtvereční.
Proti bylo i Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.
