Vláda České republiky ve svém usnesení č. 1080 ze dne 21. října 2020 přijala řadu krizových opatření. Jedním z nich je příkaz orgánům veřejné moci a správním orgánům co nejvíce omezit činnost spojenou s pobytem na úřadě, včetně střídání oddělených skupin zaměstnanců a umožnění práce na dálku.
Dále vláda České republiky dne 26. října 2020 přijala usnesením č. 1102 další krizová opatření. Mimo jiné nařídila všem zaměstnavatelům využívat práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vzhledem k charakteru práce a provozním podmínkám vykonávat v místě bydliště.
Práce na dálku tedy v tuto chvíli není pouze doporučením, ale zaměstnavatelé jsou povinni ji využívat v maximální možné míře. Porušení krizového opatření by mohlo být pokutovatelným správním deliktem. Domníváme se, že může dojít i k porušování zákoníku práce v otázkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rovněž i k porušování zákona o ochraně veřejného zdraví.
Z výše uvedeného dle našeho názoru jednoznačně vyplývá, že pokud je výkon práce v režimu práce z domova alespoň částečně možný, je zaměstnavatel povinen ho u daného zaměstnance nebo zaměstnankyně v maximální možné míře využít.
Zároveň uvádíme, že v případě, že z při fyzickém pobytu zaměstnance v kanceláři, který nebyl nevyhnutelný, dojde k jeho nákaze nemocí Covid-19, bude dána odpovědnost zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci ve smyslu § 265 odst. 1 nebo 2 zákoníku práce, včetně povinnosti kompenzace případného úmrtí.
