Snížit schodek veřejných financí na tři procenta HDP, zvýšit daňovou slevu na poplatníka, snížit sociální pojištění placené zaměstnavatelem, ale zároveň zvýšit výdaje na obranu slibuje v programovém prohlášení budoucí vláda. „Obávám se, že ti lidé nevědí, před jaké úkoly v oblasti ekonomiky jsou postaveni. Odborná vybavenost zejména koalice SPOLU a jmenovitě ODS nějakými renomovanými ekonomy tady není. Třeba pan Stanjura k tomu, aby vedl Ministerstvo financí, nemá žádnou kvalifikaci kromě toho, že je věrným členem ODS. Což je ovšem hodnota, kterou nelze zpochybnit,“ konstatoval v komentáři pro Parlamentní listy bývalý premiér Jiří Paroubek.
Nová budoucí vládní koalice představila své záměry v koaliční smlouvě, takže o okomentování jejich ekonomické části ParlamentníListy.cz požádaly expremiéra Jiřího Paroubka. „Podle mého názoru jsou to těžko realizovatelné cíle, když se snaží obě pravicové koalice držet své předvolební závazky. To znamená za prvé, že se bude směřovat k vyrovnanému rozpočtu, k čemuž v zásadě budou směřovat, ale velmi pomalu a s obrovskými schodky. Za druhé nechtějí navyšovat ani daně, které by tolik nebolely. Mám na mysli další sazbu korporátní daně pro velké subjekty, nebo i pro ty příjmově nejsilnější poplatníky. Pokud toto nechtějí dělat, tak je to pro ně situace velmi obtížně řešitelná,“ myslí si Jiří Paroubek.
„Některé výdaje si dokonce sami ještě vymýšlejí. Jednak si vláda krátí svoje příjmy, například EET. Pokud se někdo vyjádří v tom směru, že kdo chce, si může ty kasy držet a zúčtování provádět dobrovolně, to je, jako by se vyzvali živnostníci – mezi které patřím –, aby platili daně dobrovolně. Jakmile se zrealizuje to, že zruší EET, tak je to útok na férovost daní, protože zaměstnanci musejí daně platit. Tato kategorie poplatníků je platit nemusí v takovém rozsahu. Najednou tady zmizí patnáct až dvacet miliard korun. Což je částka docela velká,“ konstatoval.
„Pak jsou tam slevy na dani. To je také nějakých 12,5 miliardy korun, které nepřijdou do státního rozpočtu. Dopad snížení sociálního zabezpečení o dvě procenta je dalších 25 miliard minus z veřejných rozpočtů,“ vypočítal Paroubek. „Na druhé straně tady budou některé výdaje typu armádních. Výdaje, kdy z dnešních 92 miliard by se budoucí vláda ráda dostala v závěrečném roce svého panování, v roce 2025, na 140 miliard korun. To je o 50 miliard víc, než to bude v roce příštím. Meziroční nárůst je 15 miliard v této položce. To je věc, kterou nedokážu pochopit. Budeme vlastně sanovat zahraniční zbrojovky. Obávám se, až ani nejsme schopni tyto peníze v rámci Ministerstva obrany utratit. To se ukázalo v minulých letech, kdy jsme měli v oblasti obrany padesátimiliardové rozpočty a i s tím byl problém je vyčerpávat,“ upozornil bývalý premiér.
„Na příští rok je to 92 miliard. Dostat se na 140 miliard znamená některé výdaje krátit. A které výdaje budou kráceny? Ve školství, zdravotnictví, sociální oblasti. Vláda naznačuje, že se podívá na zoubek veřejným zaměstnancům. V situaci, kdy se inflace odhaduje mezi sedmi až deseti procenty, že může být v příštím roce. Pokud nebude růst nominálních mezd alespoň pro veřejné zaměstnance, bude to znamenat pokles jejich životní úrovně se všemi důsledky, které to znamená,“ sdělil Jiří Paroubek.
„Ve fiskální oblasti budoucí vláda vytváří předpoklady spíše pro prohlubování schodku než pro opačný vývoj. Pokud ona říká, že schodky se dostanou až v roce 2025 na tři procenta HDP, tak tyto tři procenta znamenají fyzicky 180 miliard korun schodku. Když to vezmu za čtyři roky, tak se nárůst státního dluhu bude pohybovat mezi 800 miliardami až jedním bilionem korun. To je potřeba, aby se otevřeně řeklo,“ uvedl expremiér. Načež si položil řečnickou otázku, jak je to s předvolebním slibem koalice SPOLU a koalice PirSTAN, že budou státní dluh snižovat, pokud se dostanou do vlády? „Bude to naopak. Jednak absolutně, ale i relativně. Dostanou se na samou hranici dluhové brzdy. Oni vlastně nic nezbrzdí,“ upozornil bývalý ministerský předseda.
„Obávám se, že ti lidé nevědí, před jaké úkoly v oblasti ekonomiky jsou postaveni. Situace po pandemii není dobrá. Vláda v pandemii vydávala prostředky do značné míry proto, aby uspokojila určité skupiny lidí včetně podnikatelských. Teď je potřeba začít s tím něco dělat a redukovat tyto výdaje. Uvidíme, co první balíček redukcí bude znamenat, těch 80 miliard. Co chtějí snížit,“ uvedl Jiří Paroubek a dodal, že je na to zvědav. „Domnívám se také, že odborná vybavenost zejména koalice SPOLU a jmenovitě ODS nějakými renomovanými ekonomy tady není. Třeba pan Stanjura k tomu, aby vedl Ministerstvo financí, nemá žádnou kvalifikaci kromě toho, že je věrným členem ODS. Což je ovšem hodnota, kterou nelze zpochybnit,“ konstatoval.
Na otázku, jaký je ekonomický výhled do nejbližší budoucnosti pro běžného člověka, Jiří Paroubek vysvětlil, že „záleží na vládě. Zda opravdu bude dělat věci, které říká, že dělat bude. To znamená, že začne utlumovat některé výdaje. Je otázka, které to budou. Nebudou to výdaje investiční, takže to mohou být výdaje, které se týkají firem, tedy i zaměstnanců těchto soukromých firem. Nebo i státních, když říká, že nebude přidávat některým zaměstnancům ve veřejném sektoru. Těm lidem se sníží životní úroveň, protože se jim sníží reálná mzda.“ Načež dodal, že inflace je do značné míry přivezena ze zahraničí. Zároveň se zamyslel nad tím, „jak může kterákoliv vláda takto středně velkého státu ovlivnit vývoj cen komodit, když vzrostly celoročně o desítky procent?“ Podle něho „plyn, nafta. Jsou samozřejmě instrumenty, jak třeba zastavit růst cen energií.“ Přičemž upozornil, že pokud je dobře informován, v Maďarsku jsou tyto ceny regulovány- Proto je také potřeba, podle něho, na nějakou dobu postavit cenová maxima. To je ale něco, co od pravicové vlády nelze očekávat. Že by se třeba udělalo cenové maximum v položce elektrické energie. Těžko to však očekávat od této vlády, to by překonali sami sebe, uzavřel Jiří Paroubek svoji úvahu nad možnými ekonomickými kroky budoucí vládnoucí pětikoalice.
