Spotřeba plynu v České republice v letošním prvním pololetí klesla, podle ministerstva průmyslu a obchodu, o pětinu. Podle zpravodajství České televize bylo co omezovat, protože spotřeba plynu je v České republice jedna z nejvyšších v Evropě. Politici vyzývají, aby se šetřilo dál. Věří, že se jim podaří zajistit dostatek dodávek odjinud než z Ruska, že při dalším podobném poklesu spotřeby jako v prvním pololetí, by jimi již Česko bylo plně zásobené.
Podle České televize v první letošním čtvrtletí spotřebovali nejvíce plynu velkoodběratelé – přes 1,1 miliardy metrů krychlových. Na druhém místě jsou domácnosti se spotřebou 944 milionů metrů krychlových.
Pro velké podniky, které jej ke své výrobě potřebují, je ale snížení spotřeby složité. Výrobce nábytku Ahrend, podle jeho generálního ředitele Petra Hampla, nemůže s ohledem na technologické postupy například příliš snížit teplotu. Plánuje alespoň, že teplo ze strojů využije v zimě na topení a temperování výrobní haly.
Podařilo se ale ušetřit jeden den provozu v lakovně. Ta generuje nejvíc tepla. „Dostali jsme se na úsporu mezi pěti a osmi procenty. Tato úspora nám měsíčně vygeneruje úsporu v řádu statisíců korun,“ vyčíslil Petr Hampl.
Domácnosti, kterým dodavatelé předepisují čím dál vyšší zálohy na plyn i elektřinu, zkoušejí šetřit různými způsoby. Lze změnit technologii vytápění či ohřívání vody, ale to vyžaduje velkou počáteční investici. V reportáži České televize si jeden občan, který se představil jako Petr Novák, na svůj dům pořídil solární panely. „Doba je turbulentní, člověk neví, co bude. Mít zálohu, jistotu v soběstačnosti, si myslím, že je užitečné. Rostoucí ceny energií netřeba komentovat,“ komentoval svůj krok.Očekává, že díky panelům ušetří ročně asi 35 tisíc korun, jejich pořízení ovšem stálo půl milionu. Potrvá tedy přes desetiletí, než „se zaplatí“. Laciná není například ani výměna elektrokotle za tepelné čerpadlo. Ta jsou obecně vhodná hlavně pro novostavby, respektive dobře zateplené domy, a ta nejúčinnější země–voda přijdou na statisíce.
Dotace na solární panely jsou zatím, podle výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře, k dispozici hlavně majitelům rodinných donů a pro firemní elektrárny. „I firmy mají o fotovoltaiku obrovský zájem,“ řekl v 90' ČT24. Mluvčí ČEZu Roman Gazdík doplnil, že energetická společnost za první pololetí instalovala více solárních panelů než za celý loňský rok.
Zatímco lidé žijící v rodinných domech mají nyní nové možnosti, jak na energiích uspořit, v bytových domech naopak často nezbývá než snažit se šetřit v menší míře a místo pořizování nové techniky zkrátka hledat způsob, jak snižovat spotřebu té stávající. „Když vařím vodu, tak vždy s poklicemi, dávat jen tolik vody, aby to na vaření stačilo, ne zbytečně víc,“ popsala Lenka Krčmářová, jejíž domácnost je na plynu velmi závislá. Důslednější je i ve vypínání spotřebičů, které zrovna nepoužívá, a plánuje také, jak v zimě omezí vytápění.
Podle Jana Truxy z poradenské společnosti EkoWATT platí domácnosti nejvíce za topení, potom za ohřev vody a významnou položkou je také chlazení a mrazení potravin. Na topení se podle něj dají ušetřit tisíce korun ročně. Jeden stupeň odpovídá úspoře čtyř až šesti procent z celkového účtu, vyčíslil. Zároveň je ale potřeba nenechat byt úplně vychladnout. „Je nesmysl úplně vypnout vytápění. Byt by mohl vychladnout, a potom déle trvá, než dosáhne požadované teploty,“ varoval Truxa.
Úspory na pohled zanedbatelné, ale v důsledku i docela velké, lze dosáhnout například i vypínáním elektroniky, která obvykle v domácnostech běží nepřetržitě, jako jsou routery a switche., jsme na tisícikorunách. „Tato zařízení mohou řádově odebírat desítky wattů. Když si to přepočítáte na dnešní energie,“ upozornil Jan Truxa. Zároveň však nepovažuje za zásadní „žrouty“ energie spotřebiče ve stand-by módu neboli pohotovostním režimu.
Některé domácnosti mají také rezervu k úsporám skrytou v bojlerech. Elektrické ohřívání vody je nákladné a spotřeba závisí i na teplotě, kterou voda v nádrži má. „Kdybychom snížili teplotu z 65 na 45 stupňů – což na mytí bohatě stačí – při těch cenách představuje asi dvě stě korun, úsporu“ nastínil Bořivoj Šourek z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.
Snižovat teplotu v bojlerech ale na druhé straně nelze nezřízeně. Jde i o to, jakou teplotu vyžaduje konstrukce potrubí a také o to, že se ve vodě v nedostatečně ohřáté nádrži mohou držet mikroorganismy. Zmíněných 45 stupňů Celsia je minimum, doporučená je padesáti- až pětapadesátistupňová teplota.
Ředitel Institutu prevence a řešení předlužení Radek Hábl očekává, že ceny energií porostou dál, a úspory budou o to důležitější. „Pořád vidíme ceny, které nekopírují spotové ceny. Spotové ceny elektřiny i plynu jsou zhruba na pěti stech procentech toho, co bylo v loňském roce, a ještě se plně nepropsaly do koncových cen. Dodavatelé energií budou i na podzim dále zdražovat a nebudou to jednotky procent, budou to spíše desítky procent,“ očekává.
Nejvýrazněji podle něj pociťují zdražování domácnosti, kterým zkrachoval dodavatel, a také ty, kterým právě skončila krátkodobá fixace. Ostatním se ceny zvyšují postupně. Varoval, že hrozí, že se kvůli stále dražším vyúčtováním může leckdo zadlužit. „Spousta domácností to řeší velmi zkratkovitě, že si jdou půjčit k nebankovní společnosti,“ upozornil Hábl.
