V Berouně se ve dnech 30.–31. srpna konala akce, která v rámci OS KOVO zatím nemá obdoby. Na semináři se zde opět sešli odboráři z českých podniků (z toho 7 výrobních závodů), které jsou součástí německého koncernu Siemens. A to důležitou.
Skupina Siemens ČR je co do významu pro koncern čtvrtá ve světě a v Evropě druhá hned po mateřském Německu. Odboráři z dceřinek v ČR zastupují dnes celkem 10 800 lidí. Do Berouna i proto vedle předsedy
OS KOVO Jaroslava Součka přijeli také předseda Evropské rady zaměstnanců (ERZ) Siemens A.G. Harald Kern a pověřenec předsednictva IG Metall pro tuto firmu Dirk Lindner.
Obsah semináře by se dal stručně shrnout následovně: načerpání nových informací a výměna názorů na ně. Hovořilo se o situaci v jednotlivých závodech, ale i celého koncernu. O tom, co pro koncern znamenají sankce EU proti Rusku, brexit či pokusy Číny prodrat se v oblasti výroby pro železniční dopravu na evropský trh.
Diskutovalo se o přesunech výrob v rámci koncernu a jejich dopadech na zaměstnanost v jednotlivých zemích, i o odbourávání různých mýtů a legend, které v tomto směru existují mezi lidmi. O tom, že i tady je třeba najít společnou řeč než hovořit jeden přes druhého. Zazněly i informace o možných změnách v koncernové struktuře, které by mohly do budoucna mít vliv na práci odborů.
Velkým tématem pro Siemens je Průmysl 4.0 a s ním spojená robotizace a digitalizace. To ostatně ve svém vystoupení podtrhl i host semináře generální ředitel skupiny Siemens ČR Ing. Eduard Palíšek slovy o tom, že i u nás se Siemens snaží být v tomto směru průkopníkem. GŘ ovšem čelil i řadě kritických připomínek. Například pokud jde o centralizaci práce s lidskými zdroji.
Seminář potvrdil slova Haralda Kerna, že zaměstnancům nic nespadne z nebe a že bude záležet hlavně na nich, co prosadí. A to i pokud jde o konvergenci mezd v rámci Evropské unie, což bylo dalším z témat semináře. Zcela logicky se tak hovořilo i o kampani Konec levné práce v ČR. Na otázku, jak ji vnímá,
předseda Evropské rady zaměstnanců Harald Kern odpověděl: „Je to velmi dobrá kampaň, protože toto téma
uchopila i jako společenský problém. K tomu to podle mne musí směřovat. Odbory v Česku činí dobře, když se snaží využít přirozené touhy lidí po spravedlnosti. Také v Německu odbory mají slogan Stejnou mzdu za stejnou práci. Je to sice v určitém smyslu utopie, ale myslím si, že je dnes třeba formulovat i utopie, aby lidé získali orientaci a řekli si ano, to je náš cíl.“
Diskuse na semináři byla živá, zajímavá a přinesla řadu podnětů. Jaromír Machala ze závodu ALSTOM
Power v Brně ho pro Kovák ohodnotil následovně: „Určitě je to velké plus. Získáváme důležité informace, a to i z Německa, k nimž bychom se jinak nedostali. Třeba o možných dopadech Průmyslu 4.0. Už v tom je obrovský přínos, i když určitě ještě budeme muset hledat cesty, jak tyto informace využít v praxi.“
Stejně to vidí i Bohuslav Husák ze závodu SEM Drásov, pamětník první podobné akce: „Vždy se dovídáme nové věci, které nám mohou pomáhat v práci. Jsem rád, že panuje shoda v tom, že tato setkání jsou přínosná a že v nich je třeba pokračovat.“
Semináře se zúčastnil i generální ředitel skupiny Siemens v České republice Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA.
Na otázku proč, Kováku odpověděl: „Protože spolupráce vedení s odbory je podle mého názoru velmi důležitá.
Odbory mají možnost vidět věci z jiného úhlu, než je vidíme my jako management. Možnost vzájemné diskuse je proto pro mne osobně velmi obohacující.“
I když zaznívají odlišné názory, než máte vy? „Kdyby názory byly vždy stejné, tak se můžeme pouze radovat, jak vše hezky funguje. Ale znamenalo by to spíš, že nemáme o problémech přehled. A předpokladem pro jejich řešení je diskuse různých názorů.“
Odbory nyní vedou kampaň Konec levné práce v ČR. Jak ji vnímáte vy, jako zaměstnavatel? „Myslím si, že každý člověk by měl dostat za svoji práci odměnu, která odpovídá jeho podílu na tvorbě produktu jako takového. Rozhodně nejsem zastáncem toho, aby Česká republika byla pracovním místem, kde vydělaná mzda neuspokojí potřeby člověka, jak by si zasloužil. Mzda je ovšem jedním z nákladových aspektů, které musí být kryty tržbami. Jde-li ruku v ruce výše mezd s výší přidané hodnoty a produktivitou, pak je to v pořádku. I tento proces by ale neměl být lavinovitý a něco, na čem chce někdo vydělávat politické body. Měl by být veden skutečnou snahou posunout Českou republiku na vyšší úroveň. Pokud se totiž nevezme za správný konec a struna se přetáhne, začnou ubývat pracovní místa, poroste nezaměstnanost a lidé budou ochotni přijmout práci i za nižší mzdu. A celé to snažení, které je vedeno šlechetným úmyslem, může mít obrácený účinek.“
Máme tu ovšem také stále zaměstnavatele, kteří na levné práci stavěli a chtějí dál stavět…
„To je jejich chybné strategické rozhodnutí. Je opravdu řada firem, které staví na komparativních výhodách, Siemens k nim nepatří. My se snažíme budovat podmínky pro to, abychom byli schopni vytvářet vysokou přidanou hodnotu, která nám umožní také lépe uspokojovat potřeby našich zaměstnanců.“
