Vzhledem k tomu, že se odhaduje, že celkový počet legálních překročení hranic v roce 2025 vzroste na 887 milionů, přičemž přibližně třetinu z toho budou tvořit státní příslušníci třetích zemí cestující do zemí schengenského prostoru za účelem krátkodobého pobytu, je nutné modernizovat hranice tak, aby byl tok cestujících řízen společně a efektivně.
Oblast působnosti nového systému vstupu/výstupu zahrnuje překračování hranic všemi státními příslušníky třetích zemí, kteří vstupují do schengenského prostoru za účelem krátkodobého pobytu (maximálně 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů), a to cestujícími, na něž se vztahuje vízová povinnost, a cestujícími osvobozenými od vízové povinnosti, nebo případně osobami s cestovním vízem (na dobu až jednoho roku).
Díky zavedení systému vstupu/výstupu: 1. se odstraní prodlevy při hraničních kontrolách a zlepší kvalita hraničních kontrol státních příslušníků třetích zemí; 2. se zajistí systematická a spolehlivá identifikace osob překračujících povolenou délku pobytu; 3. se posílí vnitřní bezpečnost a boj proti terorismu a závažné trestné činnosti.
V únoru 2013 předložila Komise balíček legislativních návrhů týkajících se inteligentních hranic, jehož cílem je modernizovat správu vnějších hranic schengenského prostoru. Od roku 2013 do současnosti proběhla řada změn, které usnadnily plánování a provádění systému EES:
Vízový informační systém (VIS) je nyní plně zprovozněn a ověřování biometrických údajů držitelů víz na základě VIS na vnějších hranicích schengenského prostoru je nyní povinné.
Byly dokončeny nebo urychleny dialogy o vízové liberalizaci se zeměmi západního Balkánu a zeměmi na východní a jihovýchodní hranici EU, díky čemuž se zvýší podíl cestujících do EU osvobozených od vízové povinnosti.
Bylo přijato nařízení o Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF – hranice), v jehož rámci byla vyčleněna částka 791 milionů EUR na rozvoj inteligentních hranic.
Evropský program pro migraci označuje správu hranic za jeden ze čtyř pilířů pro lepší zvládání migrace.
Rozsudek Soudního dvora týkající se směrnice o uchovávání údajů poskytl právní jistotu ohledně podmínek a záruk, které je třeba dodržovat při uchovávání a používání údajů v systému EES.
Evropská unie potřebuje pohraniční systém, jenž by se vypořádal jak se zvýšenou mobilitou, tak s potřebou zajistit na území Unie bezpečnost, tedy systém, který usnadní mobilitu a zároveň nebude mít dopad na základní práva.
Systém prošel zkušební fází a bylo možné pozorovat v praxi dopady používání různých biometrických zařízení na státní příslušníky třetích zemí .Výsledky uskutečněného průzkumu ukazují, že respondenti do značné míry důvěřují spolehlivosti biometrických technologií, a odrážejí skutečnost, že se experti shodují ohledně nejbezpečnějších a nejspolehlivějších prostředků biometrické identifikace za účelem ověřování totožnosti osob.
Agentura Evropské unie pro základní práva provedla mezi státními příslušníky třetích zemí, kteří s tímto systémem přišli do styku, průzkum týkající se různých biometrických zařízení, jež by mohla být na různých místech (letištích, nádražích a ve vlacích, v přístavech a na námořních hranicích, silničních hraničních přechodech) a za různých podmínek využita k ověřování biometrických identifikátorů osob pocházejících ze třetích zemí; všechna zařízení využitá při tomto experimentu jsou na trhu již dostupná.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že některé skupiny osob považují odebírání biometrických údajů za ponižující, průměrně to je 45 % dotázaných (v Severní Americe 30 %, v Evropě 43 %, v Latinské Americe a Karibiku 46 %, v Asii 52 % a v Africe 58 %). Pokud jde o druh odebíraných biometrických údajů, většina respondentů považuje za opravdu ponižující skenování oční duhovky (32 %), po němž následuje rozpoznávání obličeje (26,2 %). Je rovněž třeba zdůraznit, že značný počet respondentů (44,3 %) se domnívá, že používání tohoto systému omezí diskriminaci.
Identita Evropské unie je spjata s otevřeností a vzájemnou propojeností nejen unijní, ale také přeshraniční. Orgány EU a členské státy by na to měly pamatovat a zajistit, aby nové systémy neovlivnily cestování státních příslušníků třetích zemí do EU ani jejich ochotu cestovat.
Zprovoznění tohoto nového systému vstupu/výstupu musí být doprovázeno komunikací s veřejností, jejímž cílem bude co nejjasněji vysvětlit způsob, jakým systém funguje, s důrazem na ochranu osobních údajů.
Je také nezbytné řádně informovat a připravit zaměstnance podílející se na provozu tohoto systému.
Respektování základních práv bude muset být neustále monitorováno specializovanými institucemi Evropské unie, na tomto monitorování však musí mít možnost se podílet také organizace občanské společnosti na evropské a na vnitrostátní úrovni.
