První jednání tripartitního pracovního týmu pro sociální otázky od vzniku nové vlády se konalo ve čtvrtek 26. února 2026 na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Na programu byla klíčová témata – financování sociálních služeb v roce 2026, naplňování vládních priorit v této oblasti a informace zaměstnavatelů a odborů o výsledcích jejich dotazníkových šetření.
Jednání se osobně zúčastnil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. V předcházejících mnoha letech ministři na jednání nechodili.
Ministr Juchelka v úvodu všechny přítomné přivítal, vyjádřil zájem o další spolupráci a představil své záměry v oblasti sociálních služeb. Současně okomentoval návrh financování sociálních služeb pro rok 2026.
V projednávaném, dosud neschváleném, návrhu státního rozpočtu dochází k navýšení prostředků v obou hlavních dotačních programech. Program podpory A má dosáhnout částky 26,74 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 733,8 mil. Kč. Program podpory B je navržen ve výši 1,9 mld. Kč, tedy o 100 mil. Kč více než v předchozím roce. Navýšení tarifních platů je částečně kompenzováno právě zvýšením alokací těchto programů.
Další prostředky by měly přinést vyšší úhrady klientů podle vyhlášky č. 505/2006 Sb. a zvýšení příspěvku na péči v I. a II. stupni od 1. ledna 2026. Celkově by tyto změny měly znamenat meziroční navýšení příjmů sektoru o více než 1,1 mld. Kč.
Ministerstvo zároveň avizovalo navýšení alokace výzvy OPZ+ „Zajištění dostupnosti sociálních služeb“ přibližně o 800 mil. Kč. Podpora má směřovat zejména na terénní služby (například osobní asistenci či podporu samostatného bydlení), služby sociální prevence (azylové domy, domy na půl cesty, sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitaci, intervenční centra) a do center duševního zdraví. Projekty mohou být realizovány až do června 2028.
Navýšení prostředků je bezpochyby pozitivní zprávou. Přesto zazněly obavy z přetrvávajícího nedostatku financí.
Zaměstnavatelé upozornili, že ani přes navýšení prostředků nemusí být finance dostatečné.
Zástupci neziskového sektoru vyjádřili pochybnosti, zda z dostupných zdrojů budou schopni pokrýt zvýšení mezd svých zaměstnanců.
Ministr uvedl, že se bude v průběhu roku financováním sociálních služeb dále zabývat a hledat možnosti jejich dofinancování. Zároveň jedná s Asociací krajů ČR, městy a obcemi o dalším zapojení do financování.
Ministr dále informoval, že prioritou je úprava financování sociálních služeb v rámci novely zákona o sociálních službách, kterou chce prosadit do konce volebního období. V novém programovém období se chce ministerstvo zaměřit především na podporu výstavby pobytových zařízení a na rozvoj terénních služeb. Mezi další priority patří také vznik profesního zákona.
Zaměstnavatelé deklarovali připravenost spolupracovat na přípravě nové legislativy a upozornili na své připomínky k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb.
Odbory se k jejich žádosti připojily s požadavkem účasti v expertních skupinách.
Předsedkyně odborového svazu Dagmar Žitníková připomněla problematická politická rozhodnutí z minulosti, kdy byl nastaven systém nenárokových dotací prostřednictvím směrných čísel. Zdůraznila, že jistota financování je zásadní i pro zaměstnance, protože bez odpovídající alokace prostředků nelze zajistit růst platů a mezd.
Poděkovala ministrovi a jeho týmu za dosavadní intenzivní spolupráci na přípravě projektu zaměřeného na stabilizaci pracovníků prostřednictvím digitálních technologií.
Bod týkající se programového prohlášení vlády a priorit v oblasti sociálních služeb byl odložen na příští jednání. Programové prohlášení již bylo schváleno a sociální partneři očekávají především informace o konkrétních krocích vedoucích k jeho naplňování.
Odborový svaz vznesl připomínku k absenci tématu péče o zaměstnance, jejich stabilizace, odměňování a benefitů. Odbory považují za důležité, aby MPSV věnovalo systematickou pozornost zaměstnancům a aby všichni sociální partneři společně podporovali personální stabilizaci v sociálních službách.
Personální situaci podrobněji přiblížil poslední bod jednání.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR realizovaly dotazníková šetření zaměřená na zmapování aktuální situace v sektoru.
Místopředsedkyně OS Jana Hnyková okomentovala výsledky a jejich srovnání. Do svazového šetření se během 14 dnů zapojilo 1759 respondentů, na dotazník APSS ČR reagovalo 604 zařízení.
- Obě šetření jednoznačně potvrzují, že sociální služby se potýkají se systémovým nedostatkem pracovníků. Nedostatek personálu potvrzuje výrazná většina zaměstnanců i organizací.
- Přetížení pracovníků je přímým důsledkem – zaměstnanci popisují časté vyčerpání, organizace jej uvádějí jako nejčastější dopad personálního deficitu.
- Finanční podhodnocení zůstává zásadním problémem, přičemž naprostá většina zaměstnanců není spokojena se základní složkou platu.
- Svazový průzkum navíc odhalil silné riziko odchodů ze sektoru – více než polovina respondentů zvažuje práci mimo sociální služby.
- Shrnutí je výmluvné: zaměstnanci popisují každodenní důsledky toho, co organizace vykazují jako strukturální problém. Obě perspektivy se navzájem potvrzují.
Rok 2026 přináší vyšší finanční rámec a deklarovanou politickou podporu. To je důležité a potřebné. Současně však data jasně ukazují, že bez stabilizace personálu, zlepšení pracovních podmínek a konkurenceschopného odměňování nelze dlouhodobě zajistit dostupnost a kvalitu služeb.
Sociální služby stojí na lidech. Pokud má být naplněna ambice, aby se nikdo necítil opomenutý, musí se pozornost soustředit nejen na systém a rozpočty, ale především na ty, kteří péči každodenně zajišťují. Bez zaměstnanců to opravdu nepůjde.
Další jednání pracovního týmu se uskuteční na konci dubna 2026.
