Jejich uvedení do praxe by mohlo přispět hned ke třem významným pozitivním efektům: k tvorbě nových pracovních míst pro osoby ohrožené sociálním vyloučením, k lepšímu sladění práce a rodiny a v neposlední řadě ke snížení práce na černo v domácnostech.
Je ale nutné nastavit takové parametry, které mimo jiné zajistí profesionalizaci poskytovaných služeb, ochranu domácnosti a legalizaci výkonu této činnosti. Takové jsou závěry projektu financovaného z ESF, jehož cílem bylo zanalyzovat současnou situaci a možnosti aplikace nového opatření do praxe.
Rodiče malých dětí, absolventi, osoby se zdravotním postižením nebo třeba lidé v předdůchodovém věku – to jsou skupiny uchazečů, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost a sociální vyloučení. Úřad práce ČR jim proto věnuje zvýšenou péči. Veřejně prospěšné práce, zřizování společensky účelných pracovních míst nebo třeba rekvalifikace a řada projektů hrazených z národních i evropských peněz jsou jen některé nástroje, kterými se ÚP ČR snaží zvýšit jejich šance na trhu práce. Na druhou stranu existuje ještě řada možností, jak tento systém posílit. Jednou z nich mohou být Služby pro domácnost.
Fungují v řadě evropských zemí a podařilo se díky nim vytvořit desítky až stovky tisíc nových pracovních míst. Tak například ve Francii, kde tento systém existuje už od roku 1994, vzniklo 330 tisíc pracovních míst zaměřených především na oblast úklidových prací v domácnostech, ale také na péči o děti a seniory. V Belgii vzniklo za posledních 9 let více než 150 tisíc pracovních míst, v Německu pak během osmi let 240 tisíc míst. V těchto službách zde pracují lidé většinou na částečný úvazek a v tzv. drobných službách, jedná se například o žehlení, přípravu jídel, drobné šití či nákupy.
Důvodů pro jejich zavedení bylo hned několik. Vedle řešení nezaměstnanosti to byly zejména rostoucí potřeba sladit aktivity vykonávané v rámci rodiny s pracovní aktivitou, a to i v důsledku oslabující se mezigenerační výpomoci a stárnutí populace, a dále růst podílu osob využívajících služby pro domácnost v rámci neformálního sektoru.
„Jde o systém, který nabízí celou řadu možností, jak pomoci lidem nezaměstnaným i pracujícím,“ říká generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Aby ale mohl fungovat v našich podmínkách, je nutné nastavit takové parametry, které dokáží zajistit profesionalizaci poskytovaných služeb, ochranu domácnosti a „kvalitní“ pracovní místa.“
Základním předpokladem úspěšnosti potenciálně nového opatření APZ je, aby, vedle výše uvedeného, bylo dostupné cenově. Jen tak je možné vzbudit a udržet zájem o takové služby a umožnit vznik prostoru pro tvorbu nových pracovních míst v domácnostech.
„Cílem tohoto projektu bylo vytvoření „Analýzy konceptů služeb pro domácnosti v zahraničí a současného stavu v ČR“ a „Metodiky implementace nástroje služeb pro domácnost“, jejíž postupy by mohly být v následujícím období aplikovány do praxe. V první fázi je optimální spustit národní pilotní projekt, který doporučené parametry ověří v praxi a také poskytne čas na nezbytné legislativní úpravy. Pak bude možné plynule přejít do běžné praxe,“ vysvětluje Vít Jásek, jeden z hlavních metodiků projektu.
Myšlenka takového zaměstnávání uchazečů není úplně nová. Poprvé ji vyzkoušely v letech 2005 – 2006 tehdejší Úřady práce ve Znojmě, Hodoníně a ve Vyškově. Bylo to v rámci pilotního projektu s názvem Příležitostná registrovaná práce. Jeho hlavním cílem byla prevence dlouhodobé nezaměstnanosti a motivace uchazečů k návratu na trh práce.
„Podařilo se nám zapojit celkem 164 uchazečů u 89 zaměstnavatelů“, říká tehdejší ředitel Kontaktního pracoviště ÚP ČR ve Vyškově a současný náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jan Marek a dodává: „Pracovali například v obchodě při doplňování zboží, při úklidu obcí nebo v pořadatelských službách při 200. výročí bitvy u Slavkova, a osvědčili se.“
V této oblasti existuje obrovský potenciál pro tvorbu kvalitních a navíc flexibilních pracovních míst, jako jsou např. částečné úvazky. Ty jsou přitom vhodné právě pro osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Pod služby pro domácnosti je možné zahrnout široký okruh činností vykonávaných přímo v domácnostech, např. úklid, žehlení, praní, ale i doučování dětí nebo činnosti „kolem domu“, jako jsou zahradnické práce. V neposlední řadě je plusem takové praxe fakt, že služby pro domácnost jsou vykonávány zejména v místě bydliště zájemce či uchazeč o práci, případně v jeho bezprostřední blízkosti a mohou tak vytvářet pracovní příležitosti i v odlehlých regionech.
