Sexuální obtěžování na pracovišti

  • Zveřejněno: 24.09.2016
  • Autor: JUDr. Marie Stodolová, právnička RP OS KOVO pro Prahu a Středočeský kraj

Sexuálním obtěžováním se rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti nebo které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.

Musí být kumulativně splněny následující znaky chování:

1) chování motivované pohlavním pudem (sexuální chování) nebo jiné chování založené na pohlaví, směřující proti důstojnosti zaměstnance,

2) chování adresátem nevítané, jím oprávněně vnímané jako nevhodné či odporné, urážlivé a nebylo vyvoláno (vyprovokováno) jeho chováním a

3) chování na pracovišti, které vytvořilo „nepřátelské pracovní prostředí“ nebo byl splněn požadavek „něco za něco“ (quid pro quo).

Jsou-li splněny výše uvedené pojmové znaky, avšak chování obtěžovatele není motivováno sexuálním pudem, přičemž je svojí povahou založeno na pohlaví, jedná se o obtěžování z důvodu příslušnosti k pohlaví (např. nevhodné vtipy, průpovídky o blondýnách či homosexuálech apod.).

Sexuální obtěžování může mít podobu verbální (návrhy či výzvy sexuálního charakteru nebo rovněž žádosti ohledně sdělení různých osobních údajů, všemožné způsoby dvoření či předehry apod.) či vizuální vyzývavé oblečení, odhalování se, vystavování obrázků či jiných předmětů, které mají vztah k sexualitě, stejně tak umisťování takových předmětů na místa, kde je má oběť nalézt (např. osobní skříňka na pracovišti), sexuální gesta, upřené pohledy na sexuální části těla obtěžované(ho), písemná sdělení, která jsou ve své podstatě milostné či sexuální povahy, atd.

Nevítanost chování je dána, když adresát takového chování důvodně pohlíží na ono chování jako na odporné nebo nevhodné (tzn. není mu vhod) a ke kterému nevybízel.

Soud přitom posuzuje situaci jako celek, zkoumá, zda reflexe sexuálního chování adresátem jako nevítaného je reflexí oprávněnou. Do jisté míry se soudce lidsky ztotožňuje s adresátem, zejména však bere v úvahu objektivní skutečnosti – zda oběť sama nezavdala příčinu k sexuálnímu obtěžování svým chováním či zevnějškem se znaky sexuální agresivity nebo vyzývavosti. Bezpochyby lze považovat za nevítané sexuální chování homosexuálního nadřízeného vůči heterosexuálnímu podřízenému, či heterosexuálního nadřízeného vůči homosexuálnímu podřízenému.

Pokud adresát nevítaného chování zjevně neodmítne předehru obtěžovatele nebo si na jeho chování nestěžuje, nemusí se jednat o sexuální obtěžování.

Nezáleží rovněž na tom, zda někdy před tím adresát nevítaného chování přivítal sexuální chování jiné osoby, když totéž chování nepřivítal u obtěžovatele, a to ani tehdy, je-li jeho povolnost pověstná.

Avšak pokud někdy dříve přivítal sexuálně motivované chování obtěžovatele a později je shledal nevítaným, musel by obtěžovateli způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, jaká je jeho vůle, sdělit, že takové jeho chování je nadále nevítané.

V případě požadavku quid pro quo (něco za něco) je oběť nucena strpět sexuální chování jiného, aby získala či aby si zachovala výhody ze zaměstnání.

Sexuální obtěžování quid pro quo se téměř výlučně děje tam, kde obětí je uchazeč o zaměstnání nebo kde obtěžovatel je nadřízený nebo přímý nadřízený vedoucí zaměstnanec s vlivem na výši mzdy obtěžovaného, jeho služební postup či podržení si současného místa.

Obtěžovatel buď výslovně sdělí obtěžovanému, že se mu musí podrobit určitým sexuálně motivovaným způsobem, aby si zachoval jisté výhody, nebo tento požadavek v sobě obsahuje jeho jiný projev vůči obtěžovanému. Jinými slovy, oběť musí učinit více než jen vykonávat práci pro zaměstnavatele, aby si zachovala zaměstnání či výši mzdy, musí také spolupracovat na obtěžovatelově sexuální agendě. Tato agenda samozřejmě nemusí nutně zahrnovat pohlavní styk.

Chování vedoucí k tvorbě zastrašujícího, zneklidňujícího, nepřátelského, ponižujícího, pokořujícího nebo urážejícího, tzv. „nepřátelského pracovního prostředí“ se může vyskytovat současně s požadavkem quid pro quo, ale nikoli nezbytně. V tomto druhu sexuálního obtěžování je chování natolik závažné a výrazné, že zakládá změnu podmínek práce, činíc pracovní prostředí nesnesitelným pro ponížení/ponižování či permanentní pocit strachu v adresátovi.

Příklad: Zaměstnankyně přichází každé ráno na pracoviště a nalézá tam na svém stole sugestivní literaturu, kterou tam obtěžovatel zanechal a pokračuje v tom i přes protesty zaměstnankyně. Toto chování se opakuje po dobu několika týdnů a stává se jakoby částí jejího zaměstnání a vyvolává v zaměstnankyni odpor k tomu, aby chodila do práce.

Obtěžovatel vytvořil nepřátelské pracovní prostředí. Pokud by navíc obtěžovatel – nadřízený zaměstnankyně – položil onu literaturu na stůl a řekl jí, že s ní chce zkusit některou věc z nějakého článku a že spousta sekretářek by velmi ráda měla její místo, a zaměstnankyně by jeho chování zjevně, byť mlčky, gestem odmítla, kumuloval by se tak požadavek quid pro quo.

Ač pro vytvoření nepřátelského prostředí je typická opakovanost inkriminovaného chování, není vyloučeno, aby v krajním případě byť i jediný nevítaný sexuálně motivovaný dotek vytvořil nepřátelské pracovní prostředí. Stejný následek může přivodit i sexuální chování adresované třetí osobě na pracovišti, různé od žalobce. Nezáleží na přesvědčení obtěžovatele, že jeho chování je v souladu s právem. On, jako její nadřízený, má právo vylepit si na zdech své kanceláře obrázky obnažených těl, ovšem jen potud, pokud realizací tohoto svého práva nezasahuje do sféry svého podřízeného, který s ním sdílí pracoviště a neshledá takové chování nevítaným. Pak by se mohlo jednat o sexuální obtěžování v důsledku vytvoření n epřátelského pracovního prostředí.

 

 

 

  • Zdroj: oskovo.cz, Kovák