Stačilo několik hrozných minut a lidé přišli prakticky o všechno - tak se dá ve zkratce popsat situace, kterou prožili při tornádu 24. června obyvatelé několika obcí na Břeclavsku. Zejména obce Hrušky, Moravská Nová Ves, Lužice a Mikulčice vypadaly jako by přes ně prošla válečná fronta s bombardováním – stromy vyrvané z kořenů, zničená auta a hlavně zcela demolované domy. Z černých mraků se vysunul chobot, který na svém postupu obrovskou silou vysával vše, co mu přišlo do cesty.
„Máme zprávy o tom, že nejméně třicet členů naší ZO OSŽ přišlo o střechu nad hlavou,“říká předseda ZO OSŽ ŽST Břeclav Karel Tomeček, který spolu s tajemníkem OSŽ Miroslavem Mainclem bezprostředně po katastrofě zjišťovali, kam všude je nutné směřovat pomoc z prostředků OSŽ. „Škody budou velké, dají se ilustrovat na příkladu jedné naší členky z Hrušek,“přibližuje předseda drama, které se v postižených obcích odehrálo na svátek sv. Jana v podvečer. „Nejprve jsme mysleli, že se na náš dům řítí rozjetý vlak,“ líčí žena začátek této apokalypsy. „Pak nás tlaková vlna odhodila do koupelny, kde jsme ze všech sil drželi pět minut dveře a modlili se, ať vyvázneme se zdravou kůží. Tornádo mezitím zničilo celý dům, vysálo ho jak vysavač a rozneslo po okolí. Vše lítalo vzduchem, ty pocity se nedají slovy popsat. Živel odnesl i zaparkovanou motorku, dodnes není k nalezení, asi leží někde pod troskami.“
Živel zasáhnul i trať hlavního koridoru mezi Břeclaví a Hodonínem. „Na trati jsou vyvrácené stožáry trakčního vedení, stržená trolej, spadané stromy, zatarasená trať. Podobné to je i na silnicích,“ přibližuje Karel Tomeček první hodiny a dny od zásahu tornáda. „V rámci možností děláme, co můžeme, obvoláváme postižené a zjišťujeme, jak na tom jsou. Jenže v prvních hodinách a dnech měli lidé jiné starosti než brát telefony.“
Peníze však budou pro postižené připraveny – jedná se o příspěvky z Podpůrného fondu OSŽ i z prostředků samotné základní organizace. Lidé jsou totiž v mnoha případech nepojištěni, s takovou hrůzou nikdo nepočítal ani v těch nejhorších snech. „V prvních chvílích šlo především o to, jak přežít nejhorší dobu bez střechy nad hlavou. Nabídli jsme proto všem potřebným ubytování v našem rekreačním objektu v Pohansku,“dodává předseda Tomeček.
Další velká ZO OSŽ na jižní Moravě – Slovácko ve Veselí nad Moravou, kde je předsedou Jožka Matůšů, má podle jeho slov jen minimum postižených, živel se „vyřádil“ především jižně od nich. „Zatím mám zprávu jen o tom, že jednomu našemu členovi vyrval vichr okna z paneláku, ale jinak jsou naši členové zřejmě zaplaťpánbůh v pořádku,“ říká předseda.
