Bývalý prezident ČR Václav Klaus kritizuje navržený deficit státního rozpočtu na letošní rok 500 miliard korun. Rozhazování peněz nevyřeší ekonomické dopady epidemie koronaviru, prohlásil to v neděli v pořadu Partie v televizi CNN Prima NEWS. Pro oživení ekonomiky by vláda podle něj měla spíš odstranit regulace, doporučil také škrty ve státních výdajích.
Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) bude vláda koronavirem dotlačena k přehodnocení priorit. KSČM se chce tak vrátit například k jednání o progresi daně z příjmů právnických osob. Uvedla to v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) v České televizi.
„To, co se děje teď, je pro mě konec světa,“ řekl Václav Klaus o plánovaném deficitu. Stát, podle něho, rozhazováním peněz nic nevyřeší. „Pouze rozvrátíme své finance. Způsobíme, že dluhy budou splácet nejen naše děti a vnuci, ale i vnuci našich vnuků. To je pro mě naprosto nepřijatelné,“ prohlásil. Zároveň podotkl, že při ekonomické transformaci na počátku 90. let, kdy se HDP také propadl, hospodařila Česká republika s vyrovnaným rozpočtem. Václav Klaus tehdy působil nejprve jako ministr financí, později jako premiér.
Václav Klaus v pořadu kritizoval i vládní programy na podporu ekonomiky, které jsou financovány státními půjčkami. „Kdyby stát měl schovány peníze a měl je připravené, kdyby si dělal nějaké zásoby, kdyby v posledních pěti šesti letech mimořádného úspěšného růstu neměl každou chvíli v rozpočtu dluh, pak by to mohl v tuto chvíli vydávat. Když to neměl, myslím, že vydávání peněz je v tuto chvíli problém,“ řekl Václav Klaus.
Slova o tom, že se Česká republika z krize proinvestuje, označil Václav Klaus za iluzi. Podle něho je třeba systémově změnit české hospodářství, aby se pomohlo jeho oživení.
„Ekonomika se musí radikálně změnit. Musíme se vrátit k myšlenkám a postupům, které se dělaly po listopadu 1989. Prostě tu přeregulovanou ekonomiku, přestátněnou, musíme znovu trošku osvobodit,“ řekl. Vyzval přitom k omezení dotací i různých opatření přijímaných například kvůli řešení dopadů klimatických změn.
Bývalý prezident Václav Klaus také apeloval na vládu, aby se zasadila o škrty v rozpočtových výdajích. Podle něj je třeba zastavit růst minimální mzdy, zrušit neobsazená úřednická místa, zavést moratorium na vznik nových úřadů, revidovat potřebnost nynějších vládních agentur nebo zastavit dotace politickým neziskovým organizacím.
Mluvil i o omezení výdajů na armádní akvizice. „Nevím, jestli musíme vydávat určité procento na obranu. Hlavně musíme vydávat jakékoli peníze smysluplně,“ prohlásil.
Václav Klaus rovněž vyjádřil obavu, že celkový propad hospodářství by mohl dosáhnout 15 až 20 procent HDP. Podle něj na to ukazují zatím zveřejněná data o propadu průmyslové výroby. Očekává i růst nezaměstnanosti, která se podle něj zatím nezvyšuje kvůli regulaci pracovního trhu a kvůli programu na záchranu pracovních míst. Tento program ale podle něj z dlouhodobého hlediska nebude fungovat. Podle něho je program Antivirus fiktivní záležitostí, je to umělé vytváření zdání, že pracovní místa ještě existují. „I když je (pracovní místo) dávno ve vzduchoprázdnu a těžko bude udrženo,“ dodal.
K problematice státního rozpočtu pro rok 2020 se v diskusním pořadu Otázky Václav Moravce v České televizi vyjádřila také předsedkyně rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Miloslava Vostrá (KSČM). Uvedla, že vláda ČR bude koronavirem dotlačena k přehodnocení priorit. Podle ní je totiž zhruba 56 miliardová rezerva v rámci tohoto půlbilionového schodku rozpočtu potřebná pro případ, že se sníží příjem do státní kasy nebo přibudou další výdaje spojené s pomocí firmám kvůli koronaviru. Přičemž k tomu podotkla, že tato rezerva, to je plus mínus 56 miliard, která je na vládní rozpočtové rezervě, třeba vůbec nebude využita ve vládních výdajích, ale bude na pokrytí nedostatku v příjmech. Načež dodala, že se ještě hovoří i o tom, zda se neprotáhnou programy Antivirus A + B do konce roku.
Načež dále uvedla, že vypovídající data o tom, jaká je skutečná ekonomická situace země, budou k dispozici až na konci srpna, kdy skončí řada podpůrných programů a uvidí se, jak na tom bude například podnikatelský sektor nebo jak případně naroste nezaměstnanost.
Besedy v pořadu otázky Václva Moravce ke státnímu rozpočtu se zúčastnil i místopředseda rozpočtového výboru PS Mikoláš Ferjenčík (Piráti), který prohlásil, že by vláda ČR měla více šetřit, a to především na provozních výdajích. Podle něho je na různých ministerstvech k tomu, to je pro úspory, značný prostor.
Miloslava Vostrá dále uvedla, že KSČM se chce vrátit například k jednání o progresi daně z příjmů právnických osob, a to přestože ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) před týdnem v České televizi řekla, že nepočítá s tím, že by do konce volebního období přišla s nějakým návrhem změny daní.
„Ať se jim (vládě) to líbí, nebo ne, když to nebudou chtít udělat v roce 2021, budou to muset udělat příští vlády,“ řekla Miloslava Vostrá v souvislosti se změnami daní. Schodek rozpočtu podle ní bude astronomický a nelze jej konsolidovat pouze případným šetřením na jednotlivých ministerstvech.
Podle dalšího hosta pořadu OVM, člena rozpočtového výboru a místopředsedy hospodářského výboru sněmovny Pavla Juříčka (ANO) se ale Česká republika zvyšováním daní z krize nedostane. „Dostat z krize se můžeme tak, že budeme soustředit na chytré investice, na výzkum a vývoj, na věci, které nám budou zvyšovat export do zajímavých zemí, a to věcí s vyšší přidanou hodnotou,“ uvedl s připomenutím toho, že za tři měsíce koronavirové krize se objevila obrovská kreativita a vznikla spousta zajímavých nápadů. „Je potřeba investovat do chytrých technologií, neboť chytré mozky tady máme,“ zdůraznil Pavel Juříček.
Sněmovna bude další prohloubení schodku letošního státního rozpočtu o dvě stě miliard na půl bilionu korun projednávat příští týden na řádné schůzi.
