Rezoluce přijaté na kongresu IndustriAll Europe v Budapešti

  • Zveřejněno: 30.06.2025

Na 4. kongresu IndustriAll Europe v Budapešti, kterého se zúčastnila také česká delegace pod vedením předsedy svazu KOVO Romana Ďurča a místopředsedy Ivo Kužela, bylo přijato několik rezolucí. Seznamte se s nimi.

Nouzová rezoluce: Transatlantické vztahy

Transatlantický vztah mezi Evropskou unií a Spojenými státy je pilířem globální stability a sdílené prosperity navzdory pravidelným obchodním třenicím a politickým rozdílům ohledně role mezinárodního práva a multilateralismu. Vzhledem k rostoucímu obchodnímu napětí a eskalaci celních sporů, jakož i k pokusům USA agresivně zasahovat do domácí politiky, je však nezbytné, aby byl tento vztah znovu vyvážen na principech spravedlnosti, vzájemného respektu a sociální spravedlnosti. Žádná země by neměla stanovovat pravidla. Nejistota a nepředvídatelné chování americké administrativy by navíc měly vést EU k zavedení politiky snižování rizik s cílem snížit strategickou závislost Evropy na USA prostřednictvím hledání nových exportních trhů a podpory diverzifikace vnitřní evropské poptávky a nabídky.

Vzhledem k rostoucím obavám z recese je to poslední, co pracující potřebují, další nezodpovědná bitva mezi USA a Evropou. Nedávné rozhodnutí Spojených států zavést cla – například 25% clo na evropský automobilový export a na ocel a hliník – podkopává ducha spolupráce a riskuje, že obě ekonomiky dožene k recesi. I dočasné výjimky nebo zpoždění v zavádění cel pouze zvyšují nejistotu pro pracující a průmyslová odvětví, která jsou již tak pod tlakem. Obchodní války a odvetná cla jsou nejen ekonomicky škodlivá, ale i sociálně destruktivní, riskují rozsáhlé ztráty pracovních míst a ohrožují integritu evropské průmyslové základny, přičemž zvyšují náklady a podkopávají konkurenceschopnost na druhé straně Atlantiku. EU musí bránit své ekonomické zájmy, ale musí jít nad rámec pouhých odvetných opatření. Odvetná cla riskují spuštění cyklu eskalace, který nikomu neprospívá. Evropská unie se musí zaměřit na rozhodná, strategická opatření k ochraně průmyslových kapacit i pracovních míst. Je zapotřebí komplexní a progresivní strategie, která kombinuje obchodní politiku s rozsáhlými investicemi na podporu evropské produkce, zvýšení domácí poptávky, diverzifikaci obchodních partnerství a ochranu kvalitních pracovních míst.

Nouzová rezoluce: akční plán pro kvalitní průmyslová pracovní místa a za silnou a ambiciózní re-industrializaci

Neuplyne týden bez nového oznámení o restrukturalizaci, uzavírání podniků nebo sociálním rozpadu všeho druhu, a to nejen v Beneluxu, ale také, a ještě více, v celé Evropě. Kaskáda ztrát pracovních míst ovlivňuje celé hodnotové řetězce. Údaje jsou alarmující. EU ztratila v letech 2019 až 2023 ve výrobním sektoru téměř milion pracovních míst. Výrobní sektor je dnes jedním z nejvíce postižených, přičemž počet pracovních míst ztracených v důsledku restrukturalizace podniků se v prvních pěti měsících roku 2025 ztrojnásobil ve srovnání se stejným obdobím roku 2022. Očekává se, že 25 % evropských průmyslových společností v nadcházejících měsících projde rozsáhlou restrukturalizací. Každý den v Evropě přijde o živobytí přibližně 500 kvalifikovaných pracovníků ve výrobním sektoru bez vyhlídky na alternativní zaměstnání. Evropští pracující čelí bouři, která se objevila na dvou frontách:

• Na jedné straně té, která souvisí s klimatickými a technologickými výzvami;

• Na druhé straně té, která souvisí s geopolitickým napětím, novým rozložením sil a obchodní válkou mezi bloky, v níž Evropa usilovně hledá své místo.

Víme, že nadnárodní společnosti, velké technologické firmy a lobbistické skupiny zaměřené na fosilní paliva nikdy předtím nevynaložily tolik peněz na lobbistické aktivity zaměřené na evropské politiky. Navíc stranu zaměstnavatelů podporují naše stále pravicovější vlády, které nedělají nic jiného, ​​než volí špatná rozhodnutí, jako jsou úsporná opatření a deregulace. Zároveň, ačkoli prokazují vynalézavost, aby se vyhnuly daním, společnosti nikdy nevyplatily svým akcionářům tolik dividend jako letos.

Odbory vždy podporují skutečný sociální dialog, ale čas slov a projevů skončil. Evropská komise musí předložit evropský průmyslový plán zaměřený na ochranu a vytváření nových, kvalitních pracovních míst investicemi do našich průmyslových odvětví. Je také NALÉHAVÉ, abychom se my, jako zástupci evropských průmyslových pracovníků, vyjádřili jedním hlasem, jasněji a jednotněji. Nadcházející měsíce budou pro evropské pracovníky rozhodující.

Musíme poskytnout pracovníkům, které zastupujeme, odborové odpovědi na problémy, kterým dnes čelí. Musíme bojovat za budoucnost našich odvětví a jejich hodnotových řetězců a zastavit současné krvácení. Je čas vyslat silnější signál a vybudovat silnější protisílu s našimi členy, našimi aktivisty, odbory členských států a NAŠÍ evropskou federací, industriAll Europe.

Nouzová rezoluce: Odbory se zasazují o základní demokratická práva a principy.

Kongres industriAll Europe 2025 vyjádřil svůj závazek k demokracii a sociálnímu dialogu jménem více než 200 organizací a 7 milionů členů ve 39 zemích, všude tam, kde jsou porušována základní občanská práva, jako je právo na svobodu shromažďování a sdružování, kde jsou omezována práva pracovníků, kde je činnost odborů obtížnější nebo dokonce znemožněna, ať už v soukromém nebo veřejném sektoru.

To platí zejména pro Maďarsko, hostitelskou zemi Kongresu, kde vládní opatření v posledních letech výrazně oslabila pozici pracovníků v oblasti obhajoby práv. Země má jeden z nejvstřícnějších pracovních zákoníků vůči zaměstnavatelům, zákon o stávce, který stávky ztěžuje nebo znemožňuje, a prakticky neexistují žádné věcné sankce za porušení předpisů ze strany zaměstnavatelů, což zvyšuje zastrašování na pracovišti.

V Maďarsku vedlo úmyslné rušení sociálního dialogu vládou – na národní, odvětvové i podnikové úrovni – k poklesu počtu kolektivních smluv a nárůstu jednostranných rozhodnutí zaměstnavatelů.

  • Zdroj: OS KOVO