V našem zpravodajství o situaci v naší ekonomice pravidelně, a průběžně, sledujeme i dění na české železnici, kdy zejména volím formu rozhovoru s předsedou Odborového sdružení železničářů (OSŽ), což je největší a nejvýznamnější odborová organizace u nás.
V listopadu loňského roku, na IX. sjezdu Odborového sdružení železničářů (OSŽ), byl novým předsedou OSŽ zvolen Radek Nekola, který řadu let předtím zastával funkci předsedy Podnikového výboru OSŽ u ČD Cargo. Takže, nový rok 2026 a zároveň i ustavení nové vlády premiéra Andreje Babiše, se stalo příležitostí, že jsme pana Radka Nekolu požádali o rozhovor.
- sjezd OSŽ logicky vytýčil řadu úkolů na příští funkční období. Které z nich považujete za nejzávažnější z hlediska ochrany práv zaměstnanců na železnici?
Za nejdůležitější považuji tři věci: férové odměňování, bezpečné a důstojné pracovní podmínky a stabilitu zaměstnanosti v době změn, které železnice prochází.
K tomu patří i tlak na to, aby se modernizace železnice nedělala „na úkor lidí“ – tedy aby se při reorganizacích vždy dbalo na sociální dopady, rekvalifikace a skutečný dialog se zaměstnanci. Odbory musí být partner, nejen „připomínkovací místo“.
Na podzim loňského roku probíhalo kolektivní vyjednávání u Českých drah, ČD Cargo a Správy železnic. Co konkrétního se, podnikovým výborům, podařilo vyjednat pro vaše zaměstnance?
Celkově můžeme říct, že se podařilo vyjednat výsledky, které dávají zaměstnancům jistotu, že se na ně nezapomíná ani v ekonomicky složitější době.
Samozřejmě – vždy by to mohlo být více, Přičemž, logicky, některé požadavky se nepovedlo prosadit v plném rozsahu, ale důležité je, že kolektivní smlouvy dále chrání klíčové benefity, pracovní režimy a sociální jistoty.
Zásadní je pro mne, především to, že vyjednávání nebylo jen formální, a že podnikové výbory dokázaly být v řadě bodů pevné a konkrétní.
Ministrem dopravy se, v prosinci loňského roku, stal Ivan Bednárik. Máte již první informace o tom, jakým způsobem chce zlepšit hospodářskou situaci na české železnici?
Pro nás, pro odbory, a tím i pro zaměstnance, je velmi důležité, že jde o člověka, který železnici zná nejen z politiky, ale i z praxe. Naprosto přesně ví, jak vypadá realita provozu a řízení. Vždyť, před několika lety, byl generálním ředitelem Českých drah, a ještě nedávno byl také generálním ředitelem Železnic Slovenskej republiky.
Z našeho pohledu bude důležité, aby ministerstvo šlo směrem dlouhodobé stability: tedy jasné financování infrastruktury, férové podmínky pro dopravce a hlavně, aby se řešily investice tak, aby měly reálný dopad na kvalitu a kapacitu.
Odbory jsou připravené jednat – chceme být partnerem, který upozorňuje na dopady změn na lidi v provozu, protože bez nich žádná reforma fungovat nebude.
Co očekáváte, od hospodářské politiky nové vlády premiéra Andreje Babiše?
Od vlády očekáváme, že nebude říkat jen obecná hesla, ale že přijde s kroky, které dají železnici jasnou perspektivu.
Pro nás je zásadní:
- aby stát podporoval železnici jako páteř dopravy,
- aby dopravní infrastruktura měla stabilní financování,
- a aby hospodářská politika myslela i na zaměstnanost a kvalitu práce.
Železnice není jen „byznys“. Je to veřejná služba a strategické odvětví. A kdo chce silnou železnici, musí chtít i stabilní zaměstnance.
Zaměříme-li se na ekonomiku jednotlivých subjektů české železnice, v poslední době se, u ČS Cargo, projevily určité hospodářské problémy. Přitom, v minulosti, bylo naopak ziskové. V čem, podle vás, vidíte příčiny tohoto stavu?
ČD Cargo se dostalo do situace, kdy se potkalo několik vlivů najednou.
Za hlavní příčiny považujeme pokles objemu přeprav, tvrdou konkurenci na trhu, tlak na ceny a zároveň náklady, které se firmě zvyšují – ať už jde o energie, údržbu nebo investice do vozidel.
Důležité je říci, že nákladní doprava je citlivá na stav průmyslu a ekonomiky obecně. A pokud se nevytvoří podmínky, aby se nákladní doprava na železnici opravdu vyplatila, bude Cargo pod tímto ekonomickým tlakem i nadále.
Pokud jde o České dráhy, jejich ekonomická situace se naopak zlepšila. Jakými opatřeními, či okolnostmi, toho dosáhly?
Českým drahám pomohla kombinace více věcí: návrat části poptávky po cestování po covidových letech, postupná stabilizace trhu a také určitá vnitřní opatření – lepší plánování, efektivnější využívání vozidel a rozumnější řízení nákladů.
Druhá věc je, že cestující dnes více vnímají kvalitu služby. Takže investice do komfortu, informačních systémů a spolehlivosti jsou klíčové.
Za odbory ale vždy říkáme: ekonomika se nesmí „zlepšovat“ tím, že se to odpracuje na lidech. Udržitelné je jen to, co je férové.
V médiích se objevily zprávy, že v průběhu loňského roku byly, v rámci reorganizace české železnice, propuštěny tisíce zaměstnanců. Co k tomu můžete, jako předseda odborů, říci?
Tohle je téma, které bereme velmi vážně. Když se mluví o „tisících“, je potřeba rozlišovat, co jsou skutečná propouštění, a co přirozené odchody, neobsazená místa nebo restrukturalizace v rámci firmy.
Za OSŽ ale platí: vždy trváme na tom, aby v případě změn byl maximální důraz na sociální programy, přesuny v rámci organizace, rekvalifikace a férové jednání.
Železnice potřebuje zkušené lidi. Pokud se někde šetří bez rozumu, dopad se projeví v provozu i v kvalitě služby.
Hovoříme-li o další rozvoj železniční dopravní sítě, jak to, podle vašich poznatků, vypadá s budováním vysokorychlostních tratí?
Vysokorychlostní tratě jsou správný směr, protože bez navýšení kapacity železniční síť dlouhodobě nezvládne budoucí poptávku.
Zároveň ale platí, že je to běh na delší trať – a veřejnost někdy očekává rychlejší výsledky, než je reálně možné.
Pro odbory je důležité, aby se vysokorychlostní tratě stavěly s jasným plánem financování a etapizace, a aby to nebyla jen „hezká vize na papíře“. A samozřejmě: každá velká investice musí mít i plán, jak se dotkne pracovních míst a kvalifikací na železnici.
Pokud jde zlepšení dopravy na železnici, zejména z hlediska vyvarování se železničních neštěstí, zavádí se i v České republice systém ETCS. Jak vypadá současná situace a tempo jeho zavádění?
ETCS je správná cesta, protože bezpečnost na železnici je absolutní priorita.
Je ale pravda, že zavedení takového systému je technicky i organizačně náročné: musí se vybavit infrastruktura, vozidla a současně školit personál.
My jako odbory zdůrazňujeme, že se to nesmí dělat „přes koleno“. Potřebujeme realistické termíny, kvalitní školení a podporu zaměstnanců v provozu, protože právě oni budou s tím systémem každý den pracovat.
Nesmíme opomenout otázku zlepšení služeb železnice pro cestující. Co nového mohou cestující očekávat v této oblasti?
Cestující nejvíce ocení dvě věci: komfort a srozumitelnou orientaci. Tedy moderní nádražní budovy, bezpečné přístupy, bezbariérovost, kvalitní informace a návazné služby.
Přestavby nádraží jsou potřebné, ale musí se dělat tak, aby to dávalo smysl pro regiony i každodenní dojíždění.
A připomínáme i jednu „neviditelnou“ věc: kvalitní služba pro cestující je vždy i o tom, že v provozu pracují lidé, kteří na to mají podmínky – personálně i pracovně.
V závěru našeho rozhovoru, se musím logicky zeptat, co byste přál jak zaměstnancům, tak i cestující veřejnosti, do nového roku 2026?
Zaměstnancům bych přál především zdraví, klid v práci a pocit, že jejich práce má respekt a uznání. Protože železnice stojí na lidech, kteří ji každý den drží v chodu.
Cestující veřejnosti přeji spolehlivou železnici, bezpečné cestování a postupné zlepšování služeb.
A všem dohromady bych přál, aby rok 2026 byl rokem, kdy se bude více stavět, modernizovat a plánovat s rozumem – a kdy se bude více mluvit spolu než proti sobě.
