Průmyslová výroba v České republice po očištění o kalendářní vlivy zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Propad byl ve všech odvětvích, nejvyšší byl u výroby aut. Podle zpravodajství České televize to dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Propad je podle dostupných údajů největší od roku 2001. V březnu a v dubnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem. V dubnu klesla i stavební produkce a ve schodku skončil i zahraniční obchod.
„Tuzemský průmyslová výroba tak zaznamenala v dubnu nejcitelnější meziroční propad v novodobé historii Česka a překonala doposud nejvýraznější meziroční pád ve výši 22 procent z února 2009, kdy kulminovala globální finanční krize,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Trh přitom čekal propad ve výši 25 procent.
Na druhou stranu historický propad není ale podle Jakuba Seidlera překvapující, protože většina automobilek byla v průběhu celého dubna uzavřena, v polovině měsíce sice obnovila výrobu Hyundai, ale také ne na plnou kapacitu. Zároveň uvedl, že propad výroby počtu automobilů v dubnu tak z meziročního pohledu činil, dle dříve zveřejněných dat AutoSAP, 89 procet, když se vyrobilo pouhých 14,5 tisíce automobilů, zatímco v průměru se jich měsíčně vyrábí v České republice kolem 120 tisíc.
S ohledem na okolnosti není špatný dubnový výsledek tak velkým překvapením ani pro ekonoma Komerční banky Michala Brožku. „Také vzhledem, k tomu, jak slabý byl průmysl v Polsku a Maďarsku se čekalo prostě velmi špatné číslo. Otázkou je spíše to, jak rychle bude průmyslová výroba oživovat s tím, jak se provozy začaly znovu rozjíždět,“ konstatuje Michal Brožka. Průmyslové provozy včetně výroby aut se v dubnu ale začaly už postupně otevírat a za květen by tak už měly být podle analytiků lepší čísla. Podle něho se také řada podniků snaží navázat na předchozí fungování, ale ne vždy to bude možné. Na meziměsíční bázi bychom ale v květnu měli vidět zlepšení. Hlavní brzdou je omezená zahraniční poptávka. „Za celý letošek čekáme pokles průmyslu o 14 procent a jeho návrat na před-pandemickou úroveň čekáme v roce 2022,“ dodává Michal Brožka.
Velmi slabé však nebyly podle analytika ČSOB Petra Dufka jen výsledky výroby, ale i statistiky nových zakázek, které se tentokrát snížily o 42 procent, zejména kvůli zmíněnému automobilovému průmyslu. Podle něho je jen otázkou, zda jde jen o krátkodobý výpadek, tedy o nabídkový šok, nebo jde o začátek trendu, který už brzy ovlivní i poptávkový šok. Zároveň konstatoval, že o dalším propadu lze jen spekulovat. Proto také budou další zprávy přicházející z průmyslu pod dohledem. Zatím se dá říct, dále uvedl Petr Dufek, že naděje vkládané do německého šrotovného se nenaplnily, protože tato podpora směřuje pouze na elektromobily a plug-in hybridy, tedy naprosto okrajovou část trhu. Jedinou nepřímou podporou pro tuzemské výrobce etablované na německém trhu zůstává avizované snížení DPH.
Odstávky se navíc projevily i ve mzdách zaměstnanců. „Takže jestliže ještě minulý týden zveřejněná čísla o průměrných mzdách vyznívala pro průmysl relativně pozitivně, dubnové výsledky jsou už diametrálně jiné. Průměrná mzda v největším tuzemském odvětví totiž v posledním měsíci poklesla o 5,6 procent, navíc se ve firmách zrychlilo i tempo propouštění,“ dodal Petr Dufek.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč připomíná, že pokles aktivity v průmyslu bude mít dopad i na zaměstnanost. Tato aktivita v dubnu meziročně klesla o 3,2 procenta a do několika dalších měsíců lze čekat, že se pokles počtu zaměstnanců bude ještě dále zrychlovat, uvedl Radomír Jáč. Podle něho se pro celý rok 2020 zatím pracuje s předpokladem poklesu průmyslové výroby okolo osmi procent. Ovšem, jak dále podotkl, nejistota je ale výrazná a snadno si lze bohužel představit i výraznější pokles.
Po březnovém poklesu o 0,3 procenta se v dubnu reálně meziročně snížila o 4,6 procenta v České republice také stavební produkce. Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, v dubnu rostlo, a to ještě výraznějším tempem než v předchozím měsíci, jak o tom dnes informoval Český statistický úřad.
Výroba v pozemním stavitelství se proti loňskému dubnu snížila o 10,5 procenta. V březnu podle revidovaných údajů klesla o tři procenta. Produkce v inženýrském stavitelství byla v dubnu meziročně vyšší o 13,5 procenta, v březnu byl její růst 10,5 procenta. V únoru se zvýšila zhruba o pětinu.
V dubnu, podle ČSÚ, zmírnilo celkový pokles stavební produkce inženýrské stavitelství, které zaznamenalo dvouciferný růst. Pozemní stavby byly nouzovým stavem více poznamenány a jejich produkce klesla o desetinu. Bytová výstavba byla současnou situací zasažena ve fázi dokončování, počet zahájených bytů meziročně vzrostl.
Stavební úřady v dubnu vydaly 7012 stavebních povolení, meziročně o 4,9 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 34,6 miliardy korun, což znamenalo pokles o 0,6 procenta.
V dalších měsících pravděpodobně už dojde podle ekonoma Komerční banky Martina Gürtlera ke zlepšení, to však může být částečně zbrzděno tím, že v dubnu bylo vydáno o 4,9 % stavebních povolení méně. Přičemž uvedl, že v prvním čtvrtletí si stavebnictví vedlo dobře, když podle dat z minulého týdne dokázalo jako jediné vykázat růst přidané hodnoty. Podle něho dubnový pokles tak může být opravdu dán jen restriktivními vládními opatřeními, které zamezily kontaktu mezi lidmi, a může tak být pouze jednorázovou záležitostí.
Připomíná však zároveň, že omezujícím faktorem dalšího vývoje ve stavebnictví pravděpodobně bude nedostatek pracovníků ze zahraničí. Současně poznamenal, že bude také důležité to, zdali budou pokračovat investice vládního sektoru, jejichž nemalou část tvoří i investice místních samospráv. Ty však podle posledních informací budou hospodařit s omezenými rozpočty a je tak otázkou, zdali na investice zbydou finanční prostředky.
Pokud jde o zahraniční obchod, tak do hlubokého deficitu ve výši 26,9 miliard korun poslaly zahraniční obchod především automobily. „Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to představuje zhoršení o 43 miliard. Hlavním důvodem bylo výrazné zhoršení salda motorových vozidel, které meziročně propadlo o 36 miliard,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
U motorových vozů klesl vývoz o 69,8 miliardy a dovoz o 34,1 miliardy, kladné saldo obchodování s auty se tak v dubnu meziročně propadlo o 35,7 miliardy korun, uvedl ČSÚ.
Z jeho dat plyne, že obchodní bilance byla vůbec nejnižší od vstupu země do Evropské unie. Podle ČSÚ výrazné meziroční poklesy v obchodování Česká republika zaznamenala se všemi zeměmi, především s Německem, naopak Čína byla jedinou zemí s mírným nárůstem dovozu. Obchodní bilance se zeměmi EU však zůstala i přes výrazný propad nadále kladná.
Vývoz zboží v dubnu meziročně klesl o 40 procent na 191,4 miliardy korun a dovoz o 27 procent na 218,3 miliardy.
Horší bilanci vykázal také obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, a to o 4,7 miliardy korun. O 4,6 miliardy korun se pak zhoršil výsledek obchodování s elektrickými zařízeními. Nedařilo se ani obchodu s pryžovými a plastovými výrobky, textilem, stroji, ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla, a základními farmaceutickými výrobky.
Naopak kladně se na výsledku zahraničního obchodu České republiky podepsal o 6,5 miliardy korun menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, důvodem byl pokles jejich cen na světových trzích a nižší dovezené množství. O 4,7 miliardy se zmenšil i schodek obchodování se základními kovy a o 1,8 miliardy s chemickými látkami.
Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie tak skončila v dubnu přebytkem 23,2 miliardy korun, meziročně byl tak o 34 miliard nižší. Schodek obchodu se státy mimo unii se prohloubil o 9,5 miliardy na 48,9 miliardy korun.
Dubnový zahraniční obchod naplno tak, podle analytika Raiffeisenbank Luboše Růžičky, pocítil přísná karanténní opatření, která umožňovala na hraničních přechodech jen velmi omezený provoz. Oproti březnu byla pak restriktivní opatření v platnosti po celý duben, takže došlo ještě k výraznějšímu ovlivnění statistik. „Už náš poslední odhad indexu exportu naznačil propad na úrovni třiceti procent, skutečnost však byla ještě o zhruba deset procentních bodů horší. S tím jak se během května postupně rozbíhala ekonomická aktivita a uvolňovala se omezení na hranicích, bude se zvedat i zahraniční obchod. Druhá polovina roku by už měla být z hlediska objemu exportů i importů daleko příznivější, nicméně vše bude záležet, jak rychle se zotaví zahraniční poptávka,“ uvedl Luboš Růžička.
Zároveň dodal, že lze celkově očekávat, že výsledek zahraničního obchodu za rok 2020 bude podstatně horší oproti loňsku. Propad exportu dosáhne nejspíš téměř dvaceti procent a bilanci tak udrží v kladných hodnotách současné výrazné snížení importů. „Pod dojmem posledního vývoje, zejména výrazně deficitního dubnového salda, budeme nuceni, náš původní odhad, který počítal s přebytkem na úrovni 95 miliard korun, přehodnotit směrem dolů,“ dodal Luboš Růžička.
