Meziroční pokles českého průmyslu v září zrychlil na čtyři procenta ze srpnových 1,4 procenta. Může za to zejména omezení výroby aut a jejich dílů. Hodnota nových zakázek proti loňskému roku klesla o 1,2 procenta. Podle zpravodajství České televize to vyplynulo z údajů, které na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba nižší o 3,3 procenta. Stavební produkce v září naopak rostla, obchod Česka s cizinou však skončil ve schodku.
Produkce automobilů proti loňskému září klesla o více než třetinu. Důvodem utlumení výroby byl především nedostatek čipů. Přičemž, ale podle statistiků, to však nemění nic na tom, že řadě dalších odvětví zpracovatelského průmyslu se i nadále relativně daří a jejich výroba je na vzestupu.
Výroba strojů a zařízení se v meziročním srovnání zvýšila téměř o deset procent, produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků rostla o 6,2 procenta a výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení byla vyšší o 32,8 procenta. Vedle autoprůmyslu pak ztrácela rovněž výroba pryžových a plastových výrobků a kleslo i zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků.
Nové zakázky ze zahraničí se v září snížily o 3,1 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky vzrostly o 3,5 procenta. Za celkovým poklesem nových zakázek stojí zejména výroba aut, v níž se zakázky snížily meziročně téměř o čtvrtinu.
Ztrátu zaznamenala rovněž výroba oděvů. Vyšší zakázky naopak registrovala produkce kovových konstrukcí, výroba chemických látek a chemických přípravků nebo hutní zpracování kovů a slévárenství.
Počet zaměstnanců v průmyslu se proti loňskému roku nezměnil. Jejich průměrná hrubá mzda se ale zvýšila o 4,2 procenta.
Problémy s nedostatkem vstupů a vynucenými odstávkami budou v autoprůmyslu podle analytiků kulminovat v říjnových číslech. Nedostatek potřebných komponent, zejména čipů, je podle ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče patrný také v dalších evropských zemích.
Problémy s nedostatkem materiálů tak citelně podkopávají zotavování ekonomiky po pandemii, což tíží evropský průmysl navzdory relativně plným zakázkovým knihám, uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Vzhledem k omezení produkce v automobilce Škoda Auto v průběhu října je, podle něho, zřejmé, že příští měsíc přinese podstatně horší čísla. Poté by se však měla situace z důvodu obnovení výroby ve Škoda Auto stabilizovat.
„Zejména v autoprůmyslu nás to nejhorší teprve čeká,“ souhlasil partner PwC ČR Petr Smutný. Nejen kvůli říjnové odstávce ve Škoda Auto a u jejích subdodavatelů, ale i kvůli tomu, že další tlak vytváří nedostatek hliníku, plastů a dalších komponentů. Zároveň se do čísel, podle něho, velmi brzy začne promítat i zdražení energií. To má zároveň opět souvislost s komponenty. Například výroba hliníku (i čipů) je velmi energeticky náročná, a tak budou suroviny zdražovat nebo se někde můžou úplně přestat vyrábět a spirála problémů se tak roztočí ještě víc, dodal.
Průmysl se i v příštích měsících bude potýkat s problémem fungování dodavatelských řetězců, drahými komoditami a energiemi a částečně i s nedostatkem nových pracovníků, upozornil analytik ČSOB Petr Dufek. Zakázky na první pohled sice nevypadají až tak dramaticky jako samotná výroba, avšak na rozdíl od produkce se vykazují v běžných cenách. Rekordní růst cen je však do jisté míry vlastně nadhodnocuje. V každém případě v automobilovém průmyslu jsou o čtrnáct procent níže než v roce 2019, zatímco v papírenském, chemickém a kovodělném průmyslu rostou dvouciferným tempem.
Český průmysl jednoznačně tak zaostává za celkovou výkonností ekonomiky, uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. V celoročním hodnocení předpokládá, že si český průmysl polepší o 8,5 procenta. Pohled na toto meziroční číslo ale výrazně zkresluje loňský covidový propad o 7,1 procenta. Ten výrazně snížil statistickou základu. Na předpandemické úrovně se tuzemský průmysl dostal v objemu produkce ještě před koncem loňského roku. „Letos rozhodně neroste, naopak,“ podotkl.
