Přední světový výrobce elektroniky, jeden z nejvýznamnějších českých exportérů, firma s nejvyšším obratem, nejlepší zaměstnavatel v regionu. Těmito superlativy se pyšní tchajwanská společnost Foxconn. V Kutné Hoře a Pardubicích zaměstnává kolem 5 700 lidí. Kromě jiných také množství cizinců. Z Rumunska, Ukrajiny, Polska, Běloruska… Ale především z Mongolska. Občanů této asijské země pracuje v pardubickém Foxconnu kolem šesti set. A co je pozoruhodné, pětadvacet z nich už vstoupilo do odborů. Průkazku Odborového svazu KOVO dnes má celkem 41 cizinců různých národností.
Foxconn sám sebe prezentuje jako multikulturní firmu, podle oficiálních údajů společnosti pro něj v Pardubicích pracuje 33 národností. A jak si cizinci našli cestu mezi odboráře?
„Nejlépe to funguje na bázi osobní zkušenosti a doporučení,“ říká Tomáš Formánek, předseda ZO OS KOVO Tesla Pardubice. „Nově příchozí většinou nemají o odborech
žádné povědomí. Jakmile se podaří získat dva tři, pak se teprve jejich prostřednictvím povědomí o odborech rozšíří a začnou vstupovat další. Situaci pochopitelně velmi komplikuje jazyková bariéra. Při nástupu sice všem cizincům rozdáváme letáky i v jejich jazyce, ale to samo o sobě nestačí. Ideální je, když informace o nás, o tom, proč tu jsme, co pro ně děláme, získají od někoho ze svých lidí, kdo už s námi osobní zkušenost má a ví, že jsme užiteční,“ popisuje Tomáš Formánek svou zkušenost s náborem cizinců.
žádné povědomí. Jakmile se podaří získat dva tři, pak se teprve jejich prostřednictvím povědomí o odborech rozšíří a začnou vstupovat další. Situaci pochopitelně velmi komplikuje jazyková bariéra. Při nástupu sice všem cizincům rozdáváme letáky i v jejich jazyce, ale to samo o sobě nestačí. Ideální je, když informace o nás, o tom, proč tu jsme, co pro ně děláme, získají od někoho ze svých lidí, kdo už s námi osobní zkušenost má a ví, že jsme užiteční,“ popisuje Tomáš Formánek svou zkušenost s náborem cizinců.
Poté, co se město proti importu dalších pracovních sil z Mongolska ohradilo, už sice Foxconn nové lidi téměř nevozí, cizinců přesto přibývá. „Jsou tu Bělorusové, Poláci, a především v Kutné Hoře zaměstnanci z Rumunska. Před rokem začal nábor Ukrajinců. Noví zahraniční pracovníci se v první fázi rozkoukávají. Přišli si sem hlavně vydělat peníze, takže platit nějaký členský příspěvek jim připadá jako zbytečnost. Nejdřív se musejí o odborech něco dozvědět, přesvědčit se, že se jim vyplatí do nich vstoupit,“ dodává předseda odborů ve Foxconnu. „Masivní podíl zahraničních zaměstnanců je dnes realitou ve velké řadě firem a odbory se s tímto faktem budou muset naučit pracovat,“ předvídá Tomáš Formánek.
Jazyku odborů rozumí každá kultura
S odbory mají cizinci malé, nebo dokonce žádné zkušenosti. Ti, kteří už do OS KOVO vstoupili, si však svá rozhodnutí pochvalují. „Do České republiky
stejně jako do odborů mě přivedla zvědavost. Vaši zemi jsem si vybral jednoduše proto, že je to střed Evropy, je to velmi dobré místo, počasí je příjemné, lidi jsou fajn, snaží se pomáhat. S odbory to bylo podobné, vstoupil jsem do nich vlastně taky ze zvědavosti,“ říká mladý rumunský zaměstnanec Alexandre Dobre z Bukurešti, který zakotvil ve
Foxconnu v Kutné Hoře. A co mu vstup mezi kováky přinesl? „Pomáhají mi s překlady, s jednáním na úřadech a vlastně se vším, co potřebuju. O odborech jsem předtím nevěděl nic, doma v Rumunsku jsem v nich nikdy nebyl, moje zkušenost s nimi byla nulová,“ přiznává.
S odbory mají cizinci malé, nebo dokonce žádné zkušenosti. Ti, kteří už do OS KOVO vstoupili, si však svá rozhodnutí pochvalují. „Do České republiky
stejně jako do odborů mě přivedla zvědavost. Vaši zemi jsem si vybral jednoduše proto, že je to střed Evropy, je to velmi dobré místo, počasí je příjemné, lidi jsou fajn, snaží se pomáhat. S odbory to bylo podobné, vstoupil jsem do nich vlastně taky ze zvědavosti,“ říká mladý rumunský zaměstnanec Alexandre Dobre z Bukurešti, který zakotvil ve
Foxconnu v Kutné Hoře. A co mu vstup mezi kováky přinesl? „Pomáhají mi s překlady, s jednáním na úřadech a vlastně se vším, co potřebuju. O odborech jsem předtím nevěděl nic, doma v Rumunsku jsem v nich nikdy nebyl, moje zkušenost s nimi byla nulová,“ přiznává.
Seded Purvee přijela do pardubického Foxconnu z Ulánbátaru s první vlnou mongolských pracovníků už v roce 2007. Žije tu s manželem a třemi malými dětmi, naučila se česky, a dnes dokonce pomáhá svým krajanům s vyřizováním formalit na úřadech. Ani ona toho původně o odborech mnoho nevěděla.
„Nikdy mě nenapadlo, že bych někdy do odborového svazu vstoupila. Stala jsem se členkou díky tomu, že mám známou, která je naší národnosti a je v odborech, tak jsem to zkusila taky,“ přibližuje cizinka svou cestu mezi kováky. Kontakt s kolegy v odborech jí pomohl lépe se adaptovat na české podmínky a zvládnout úskalí života v kulturně zcela odlišné zemi. „Líbí se mi tu a přála bych si tady zůstat, ale nevím, jak rozhodne manžel,“ připouští Seded Purvee. Její představy o tom, co by se mělo změnit, se nijak neliší od představ jejích českých kolegů. „Přála bych si, aby byly větší výplaty. A taky víc volna. Musíme dětem platit různé kroužky, a to stojí dost peněz. A potraviny jsou taky dost drahé,“ svěřuje se.
„Nikdy mě nenapadlo, že bych někdy do odborového svazu vstoupila. Stala jsem se členkou díky tomu, že mám známou, která je naší národnosti a je v odborech, tak jsem to zkusila taky,“ přibližuje cizinka svou cestu mezi kováky. Kontakt s kolegy v odborech jí pomohl lépe se adaptovat na české podmínky a zvládnout úskalí života v kulturně zcela odlišné zemi. „Líbí se mi tu a přála bych si tady zůstat, ale nevím, jak rozhodne manžel,“ připouští Seded Purvee. Její představy o tom, co by se mělo změnit, se nijak neliší od představ jejích českých kolegů. „Přála bych si, aby byly větší výplaty. A taky víc volna. Musíme dětem platit různé kroužky, a to stojí dost peněz. A potraviny jsou taky dost drahé,“ svěřuje se.
Vyjednávání: Ve hře je roční bonus
Přestože pozoruhodná národnostní směsice ve Foxconnu vyvolává zvědavost, řadu otázek a někdy i problémy, pro odbory je to jen jedna z nových výzev, s nimiž je globalizovaný svět konfrontuje. Jejich poslání se tím nijak nemění, naopak jejich role ve složité hře o udržení sociálního smíru vzrůstá.
„Aktuálně začínáme vyjednávat kolektivní smlouvu pro letošní rok. Kromě navýšení mezd, což je samozřejmě každý rok hlavní téma, chceme změnit pravidla pro vyplácení ročního bonusu, což je nenároková odměna, která byla v posledních letech vždy vyplácena, ale nelíbí se nám pravidla ani to, že je nenároková. Zaměstnanci do poslední chvíle nevědí, jestli ji dostanou. To chceme změnit,“ přibližuje Tomáš Formánek část požadavků kováků.
Přestože pozoruhodná národnostní směsice ve Foxconnu vyvolává zvědavost, řadu otázek a někdy i problémy, pro odbory je to jen jedna z nových výzev, s nimiž je globalizovaný svět konfrontuje. Jejich poslání se tím nijak nemění, naopak jejich role ve složité hře o udržení sociálního smíru vzrůstá.
„Aktuálně začínáme vyjednávat kolektivní smlouvu pro letošní rok. Kromě navýšení mezd, což je samozřejmě každý rok hlavní téma, chceme změnit pravidla pro vyplácení ročního bonusu, což je nenároková odměna, která byla v posledních letech vždy vyplácena, ale nelíbí se nám pravidla ani to, že je nenároková. Zaměstnanci do poslední chvíle nevědí, jestli ji dostanou. To chceme změnit,“ přibližuje Tomáš Formánek část požadavků kováků.
Podle šéfa odborů ve Foxconnu se za poslední dva roky podařilo zlepšit komunikaci s managementem a dosáhnout zásadního posunu například v rozdílech odměňování kmenových zaměstnanců a personálních agentur.
„Změnilo se to, že Foxconn přechází na model agenturního zaměstnávání. Do této chvíle to fungovalo tak, že měl s agenturami smlouvu o dílo, takže tihle zaměstnanci měli rozdílné mzdy než zaměstnanci Foxconnu. Měli sice nižší mzdu, ale měli příplatky na dopravu, bydlení atd., ze kterých se neodvádějí daně, takže měli možnost si vydělat víc. To dělalo rozbroje mezi zaměstnanci, záviděli si. Odbory tlačily na management, aby to změnil. Takže od 1. ledna v Pardubicích a od 1. března v Kutné Hoře budou mít všichni zaměstnanci Foxconnu rovné podmínky,“ přibližuje Formánek, čeho se podařilo dosáhnout.
„Změnilo se to, že Foxconn přechází na model agenturního zaměstnávání. Do této chvíle to fungovalo tak, že měl s agenturami smlouvu o dílo, takže tihle zaměstnanci měli rozdílné mzdy než zaměstnanci Foxconnu. Měli sice nižší mzdu, ale měli příplatky na dopravu, bydlení atd., ze kterých se neodvádějí daně, takže měli možnost si vydělat víc. To dělalo rozbroje mezi zaměstnanci, záviděli si. Odbory tlačily na management, aby to změnil. Takže od 1. ledna v Pardubicích a od 1. března v Kutné Hoře budou mít všichni zaměstnanci Foxconnu rovné podmínky,“ přibližuje Formánek, čeho se podařilo dosáhnout.
Společnost se podle jeho slov po nedávné obměně vrcholového managementu začala víc věnovat pracovnímu prostředí a zlepšení podmínek zaměstnanců.
„Dobrá zpráva je, že na rozdíl od toho, co slyšíme z jiných odvětví průmyslu, u nás zatím nemáme signály o případném omezení výroby. Řešíme už tři čtvrtě roku jiný problém, a to jsou výpadky dodávek procesorů. Pak se stává, že jakmile nějaké přivezou, zákazník samozřejmě požaduje, aby se zakázka okamžitě zpracovala. Po lidech se pak chce, aby šli okamžitě do práce, a to je někdy masakr,“ uzavírá Tomáš Formánek.
„Dobrá zpráva je, že na rozdíl od toho, co slyšíme z jiných odvětví průmyslu, u nás zatím nemáme signály o případném omezení výroby. Řešíme už tři čtvrtě roku jiný problém, a to jsou výpadky dodávek procesorů. Pak se stává, že jakmile nějaké přivezou, zákazník samozřejmě požaduje, aby se zakázka okamžitě zpracovala. Po lidech se pak chce, aby šli okamžitě do práce, a to je někdy masakr,“ uzavírá Tomáš Formánek.
