Minulý týden se v Praze sešli signatáři Vídeňského memoranda, konkrétně zástupci českého OS KOVO, slovenského OZ KOVO, německého IG Metall, rakouského PRO-GE, slovinského SKEI a maďarského Vasas Szakszervezeti Szövetség.
Účastníci mimo jiné vydali dvě prohlášení – první z nich reaguje na celní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa, druhé na porušování odborových práv.
___________________________
Stanovisko skupiny Vídeňského Memoranda:
Ukončeme obchodní válku s USA, která ovlivňuje průmysl a
pracovníky v našich zemích
Nevyzpytatelná celní politika Donalda Trumpa tvrdě zasahuje průmysl v zemích Vídeňského memoranda, které jsou součástí „průmyslového jádra“ Evropy. Automobilový (dodavatelský) průmysl v zemích, jako je Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko a Rakousko, který je silně propojen s Německem, se potýká s průmyslovou recesí ve Spolkové republice Německo, která se pravděpodobně dále prohloubí zavedením 25% cel na dovoz automobilů od 3. dubna 2025 a 20% plošných cel (sníženo na 10 % po období 90 dnů 9.dubna 2025). Pro samotný automobilový průmysl, který je již tak postižen strukturálními změnami, je to další špatná zpráva: trpí domácími selháními v přechodu na elektromobilitu a již nyní se potýká s tvrdou konkurencí z Číny v oblasti elektromobilů.
USA jsou nejdůležitějším obchodním partnerem Bavorska a Německa: deset procent veškerého německého exportu směřuje do Spojených států (zejména léčiva, automobily a stroje), Bavorsko je s 12,8 procenty nad celostátním průměrem. V roce 2024 směřovala do USA téměř pětina bavorského exportu osobních automobilů.
USA jsou nyní po Německu nejdůležitějším obchodním partnerem Rakouska. Loni se vyvezly rakouské stroje v hodnotě 4,6 miliardy eur. Cla by mohla ovlivnit rakouskou výrobu strojů (ale také železných součástek).
Ale i v zemích, kde USA nejsou nejdůležitějším obchodním partnerem, jako je Maďarsko a Česká republika, jsou škody značné nejen kvůli přímým dopadům – například Audi v Györu vyváží automobily a motory přímo do USA – ale také nepřímo, prostřednictvím ovlivněné ekonomické výkonnosti hlavních exportních destinací, jako je Německo nebo Slovensko. Kromě toho existuje riziko, že produkty z jiných regionů světa postižených americkými cly budou přesměrovány do Evropy.
I když se prognózy poklesu ekonomického výkonu v důsledku zavedení plánovaných amerických cel (s výjimkou Slovenska, kde se automobilový průmysl podílí na HDP 10 %) pohybují „pouze“ mezi 0,5–1 %, může být dopad na jednotlivé regiony a firmy mnohem silnější, než naznačují tato obecná čísla. Na Slovensku se to týká především automobilek JLR (Jaguar Land Rover) a Volkswagen, které do USA vyvážejí americké modely od Porsche. V nejhorším případě je třeba v důsledku amerických cel na Slovensku počítat se ztrátou 10 000 pracovních míst v automobilovém průmyslu.
Podle Prognos Institutu závisí na německém exportu do USA 1,2 milionu pracovních míst; to je více lidí, než kolik jich je zaměstnáno v každém z největších německých průmyslových odvětví, strojírenství a automobilovém průmyslu. Podle studií by zde mohlo být ohroženo i nejméně 100 000 pracovních míst1.
Firmy jsou nejisté. Nikdo totiž neví, kdy Trump tyto „dočasné“ výjimky ukončí. Investice by mohly být pozastaveny a výroba přesunuta. Pro zaměstnance to znamená ještě větší nejistotu. Evropa se nyní musí sjednotit a rychle najít společnou odpověď. Zároveň je důležité hledat řešení, která nepovedou k další eskalaci a globálnímu obchodnímu sporu. Spirála cel a proticel by byla na úkor zaměstnanců a spotřebitelů ve všech zúčastněných zemích.
Odborové svazy skupiny Vídeňského memoranda vyzývají Evropskou komisi a své vlády, aby se postavily izolacionismu USA novou společnou obchodní politikou. Cílem musí být zajištění environmentálních a sociálních standardů v celém dodavatelském řetězci v Evropě, posílení tvorby hodnot a zaměstnanosti v evropských lokalitách a umožnění spravedlivé hospodářské soutěže.
EU by se měla také starat o posílení vlastních průmyslových lokalit v nových obchodních konfliktech v souvislosti se současnou geopolitickou situací. To znamená především investovat, posilovat vlastní vnitřní trh a zvyšovat odolnost vlastní tvorby hodnot. Pro země Vídeňského memoranda jsou nejdůležitějšími obchodními partnery zbývajících 26 zemí EU; posílení jednotného evropského trhu proto pomáhá být méně ovlivňován celními opatřeními.
Skupina Vídeňského memoranda se rovněž vyslovuje pro evropskou strategii lokálního obsahu: pro všechny produkty uváděné na trh v Evropské unii musí existovat povinný minimální podíl tvorby evropské hodnoty. To by mělo platit stejnou měrou pro německé, evropské, americké i asijské výrobce. Pokud chtějí čínští nebo američtí výrobci prodávat automobily v Evropě, měli by být motivováni k výrobě v Evropě a povinni používat určitý podíl evropských komponentů. Cílem takové strategie není izolovat konkurenty, ale vytvořit spravedlivou hospodářskou soutěž a posílit tvorbu regionální přidané hodnoty. To by mohlo být také součástí evropské reakce na agresivní a nevyzpytatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Trump – stejně jako jeho předchůdce Joe Biden – se zaměřuje na lokalizaci průmyslu v USA a EU by neměla zaostávat. EU by to neměla aktivně eskalovat, ale kombinace chladné hlavy a cílených protiopatření by měla americkému prezidentovi¨jasně ukázat, že EU je jedním z největších a nejžádanějších trhů na světě.
Přijato v Praze, 26.5.2025
1 Použité údaje odpovídají aktuálnímu stavu v době psaní tohoto textu.
__________________________________
Stanovisko skupiny Vídeňského Memoranda:
Ruce pryč od odborových funkcionářů!
Evropský průmysl, včetně automobilového průmyslu, prochází dvojitou transformací: zelenou transformací a digitalizací a automatizací výroby. Geopolitické napětí, důsledky ruské agrese a nepředvídatelná celní politika Spojených států představují pro toto odvětví další výzvy. Odbory od začátku těchto změn požadují, aby náklady na transformaci nebyly přenášeny na zaměstnance.
Jsme přesvědčeni, že takové zásadní změny lze efektivně řídit pouze prostřednictvím institucí sociálního dialogu, aby byly řádně zohledněny zájmy pracovníků a nedocházelo k narůstání sociálních rozdílů, a tím i sociálního napětí. Stále častěji se však setkáváme s tím, že někteří zaměstnavatelé se dívají pouze na své krátkodobé zájmy a mylně docházejí k závěru, že své náklady mohou snížit tím, že znemožní fungování odborů a podnikových rad.
Existuje mnoho příkladů nadnárodních společností, které jednají během jednání ve zlé víře, neplní svou povinnost konzultovat nebo protiprávně odmítají poskytnout informace a nejednají s cílem dosáhnout dohody.
Máme zkušenosti s tím, že pracovníkům, kteří se zastávají svých kolegů, kteří se aktivně podílejí na práci odborů nebo podnikových rad, hrozí propuštění. Výměnou za povýšení v práci vedení očekává, že jejich pracovníci odborovou organizaci nebo podnikovou radu opustí. V mnoha továrnách se střední a vyšší manažeři snaží odbory v očích pracovníků zdiskreditovat a viní odbory z potíží firmy, nebo podle amerického vzoru vyhrožují hromadným propouštěním a uzavíráním továren, pokud odborová organizace vznikne nebo budou splněny požadavky odborů.
Stále častěji si firmy vytvářejí vlastní žluté odbory nebo používají různé triky k volbě takovýchto podnikových rad. Jejich vedení je obsazeno lidmi loajálními managementu, nikoli zaměstnancům, což odvětvovým odborům ztěžuje organizování, uzavírání dohod a prosazování zájmů zaměstnanců.
A pokud výše uvedené nezabere, uchylují se k prostředkům propouštění, jako naposledy v Maďarsku ve společnosti Yanfeng, kde byl nezákonně propuštěn předseda lokální odborové organizace. Takové kroky, kterými vedení prakticky vyhlašuje válku vlastním zaměstnancům, poškozují image firem, znepokojují zaměstnance a vedou ke zvýšenému napětí a fluktuaci.
Odborové svazy Vídeňského memoranda co nejdůrazněji odsuzují jakékoli jednání zaměstnavatelů, jehož cílem je podkopat právo na svobodu sdružování a práva odborů a podnikových rad. Jsme solidární se všemi dotčenými odborovými svazy a zaměstnanci a využijeme všech dostupných prostředků k tomu, abychom se proti takovým jednáním zaměstnavatelů postavili na pracovišti, u soudů a podporou vzájemného úsilí na mezinárodní úrovni.
Přijato v Praze, 26.5.2025
