Nedostatek schopných pracovníků horší než konkurence. Kvalitní práci je třeba lépe zaplatit. Stále rozpory mezi slovy a činy. Komentář předsedy OS KOVO.
Udržet kvalitní pracovníky považuje v roce 2017 za prioritu devět z deseti českých vrcholových manažerů. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu KPMG Puls ekonomiky, který byl proveden v devíti zemích střední a východní Evropy a jehož výsledky byly zveřejněny v těchto dnech. Do v pořadí už šestého průzkumu Puls ekonomiky se zapojilo 759 vysoce postavených manažerů a manažerek z devíti zemí střední a východní Evropy. Českou republiku zastupovalo 264 respondentů převážně z řad majitelů firem, generálních ředitelů a finančních ředitelů.
České firmy vidí nedostatek kvalifikované síly jako hlavní překážku pro růst v roce 2017. Za největší problém jej označuje 65 procent respondentů, což je o 12 procent více než loni. Považují ho dokonce za větší výzvu než souboj s konkurencí. Celkem čtyři z pěti šéfů se proto letos chystají přidávat.
Důležitost kvalifikované pracovní síly potvrzuje také to, že ji více než dvě třetiny (69 procent) ředitelů považuje za nejdůležitější faktor pro konkurenceschopnost Česka.
Vedle poznané potřeby zvyšování mezd ředitelky a ředitelé volají také po dlouhodobých opatřeních. Jako prioritní oblast zájmu vlády pro příští tři roky by 43 procent respondentů rádo vidělo vzdělání, vědu a inovace.
Důraz na klíčovou roli zaměstnanců je výrazný i ve srovnání se sousedními zeměmi. Také polští a slovenští top manažeři se chtějí zaměřit na udržení kvalitních zaměstnanců. Mezi klíčovými aspekty jej ale zmiňuje menší podíl respondentů, konkrétně 81 procent na Slovensku a 55 procent v Polsku.
KPGM, která zajímavý výzkum provedla, je největší poradenskou a auditorskou firmou v České republice. Během výzkumu zazněly tedy zajímavé názory, v praxi se ovšem zejména pokud jde o mzdy dosud příliš neprojevují.
Komentář předsedy OS KOVO Jaroslava Součka: „Osobně jsem rád, že ředitelky a ředitelé ,poznali potřebu zvyšování mezd‘, pokud si chtějí ve svých firmách udržet kvalifikované zaměstnance.
Ti jsou totiž první, kteří citlivě reagují na nízké ocenění své práce a hledají lepší uplatnění. Překvapuje mne naopak, že pouze 43 procent z dotázaných vidí jako prioritu pro příští tři roky zájem vlády o vzdělávání, vědu a inovace.
Odbory již od chvíle, kdy bylo na základě privatizace firem na začátku devadesátých let za premiéra Klause a ministrů Dyby a Dlouhého v podstatě zničeno učňovské školství a následně časté výměny šéfů na ministerstvu školství vedly k rozvratu technického vzdělávání jako celku, neustále upozorňovaly, že dříve nebo později dojde k akutnímu nedostatku kvalifikovaných zaměstnanců. Byli jsme za to nálepkováni ,sociálním inženýrstvím‘ a propagovalo se heslo ,trh vše vyřeší‘. Jak vidět, tak potřebu kvalifikované pracovní síly trh nevyřešil a ti, kteří více než 20 let profitovali ze skutečnosti, že se nemusejí podílet na vzdělávání nastupujících generací zaměstnanců, dnes vyzývají vládu, aby ihned našla recept na zajištění kvalifikovaných lidí.
Pokud dnes existuje společenská objednávka na kvalifikované zaměstnance, je třeba stabilizovat celou vzdělávací soustavu, motivovat školy, rodiče i mladé lidi na prahu pracovního života hmatatelnými pobídkami ve směrech, které jsou firmami požadovány. Ty školy, které chtějí své žáky vzdělávat ,svobodně‘, mimo tyto směry, s následnou neuplatitelností na pracovním trhu, by neměly být dotovány vůbec!“
