Předsedové vlád zemí EU chtějí vyzvat Komisi k vytvoření záchranného plánu

  • Zveřejněno: 25.03.2020
Členské státy požadují komplexní záchranný plán. Předsedové vlád členských zemí EU chtějí během čtvrtečního summitu vyzvat Evropskou komisi, aby přišla s komplexním záchranným plánem, který vrátí život v Evropě zpět do normálu. Vyplývá to z dokumentu, který má k dispozici EURACTIV.com.

„Neodkladnou prioritou je teď boj proti koronavirové pandemii a řešení jejích okamžitých dopadů, mezitím bychom ale měli pracovat i na opatřeních, která budou nezbytná proto, aby naše společnost začala opět normálně fungovat, a která povedou k udržitelnému růstu,“ uvádí se v dokumentu s tím, že opatření by v sobě měla nést i ponaučení ze současné koronavirové krize.

Dokument vyzývá Komisi k vytvoření harmonogramu, akčního plánu a nového systému pro řízení krizí. Upozorňuje přitom na fakt, že zotavení Evropy z koronavirové krize bude vyžadovat bezprecedentní investice. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

BRUSEL

Výměna dopisů. Během víkendu zaslali dva chirurgové z bruselské Nemocnice Saint-Pierre, Guy-Bernard Cadiere a Didier De Canniére, dopis premiérce Sophie Wilmesové. V něm upozorňují na nedostatek lékařských a ochranných prostředků pro boj s koronavirem.

Premiérka na dopis včera odpověděla. V dopise odkázala na rozhodnutí jmenovat pracovní skupinu pro správu hmotných rezerv. Rovněž potvrdila, že během 10 dní by do země mělo dorazit 11,5 milionu roušek a 459 tisíc respirátorů třídy FFP2. (Alexandra Brzozowski | EURACTIV.com)

BERLÍN

Politici prosí občany o trpělivost. Německo v pondělí přitvrdilo svá opatření týkající se veřejného života a zakázalo setkávání více než dvou lidí. Občané byli vyzváni ke striktnímu respektování těchto pravidel a trpělivosti. Podle lídra CDU v Severním Porýní-Vestfálsku Armina Latscheta může tento stav trvat až dva týdny.

Ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier (CDU), na včerejší tiskové konferenci (24. března) vyzdvihl „velkorysé“ a „bezprecedentní“ opatření, která mají zemi pomoci vypořádat se s negativními ekonomickými dopady krize. Sdílel také pozitivnější prognózu propadu ekonomiky, který bude dle něj pouze v řádech jednociferných čísel. (Sarah Lawton | EURACTIV.de)

PAŘÍŽ

Evropský stabilizační mechanismus opět ve hře. Dle francouzského ministra hospodářství Bruna Le Mairea by měl být krizový mechanismus finanční pomoci zemí eurozóny aktivován bez dalšího prodlení. „Jde o záležitost několika málo dní,“ řekl Le Maire a dodal, že reaktivaci Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) není možné nadále odkládat. „Pokud bylo rozhodnuto, že nástroj využijeme pro řešení krize, dává smysl ho bezpodmínečně použít. Evropská reakce musí být co nejvíce proaktivní,“ doplnil ministr. (EURACTIV.FR)

 

SEVER

HELSINKY

„Historický den“. Stálá zástupkyně při finském ministerstvu sociálních věcí a zdravotnictví Päivi Sillanaukeeová označila pondělí 24. března za „historický den“. Finské rezervní sklady Národní agentury pro nouzové zásobování se totiž otevřely a agentura začala s distribucí mezi obyvatele.

„Auta jsou na cestě. To znamená, že chirurgické vybavení a stovky tisíc ochranných masek jsou nyní připraveny k použití. A nedojdou,“ ubezpečila Sillanaukee.

Počet nakažených novým typem koronaviru ve Finsku v úterý vzrostl na 792, což je denní nárůst o více než sto případů. (Pekka Vänttinen | EURACTIV.com)

 

OSTROVY

LONDÝN

Sbor 250 tisíc dobrovolníků. Ministr zdravotnictví Matt Hancock v úterý informoval o vytvoření sboru 250 tisíc dobrovolníků. Jejich úkolem bude roznášení základního zboží těm nejohroženějším lidem, kteří musí nyní zůstávat doma. Snahou je tímto krokem zmírnit zátěž Národní zdravotní služby (NHS), která se musí soustředit na boj s koronavirem.(Benjamin Fox | EURACTIV.com) 

DUBLIN

Irsko přitvrdilo. Irská vláda včera oznámila přijetí dalších opatření proti šíření nového typu koronaviru. Veřejnost by měla zůstat doma a školy a školky budou uzavřeny až do 19. dubna. (Samuel Stolton | EURACTIV.com)

 

JIH

MADRID

Během jediného dne zemřelo 272 osob. Madridské autonomní společenství (španělské hlavní město a přilehlá města s populací téměř 7 milionů) v úterý oznámilo, že nákaza byla během předcházejících 24 hodin osudná celkem 272 lidem.

Madrid je nejvíce postiženým regionem ve Španělsku (31 % všech případů), následuje jej Katalánsko (20%) a Baskicko (7%).

Vláda spustila rozsáhlou operaci, která má repatriovat stovky španělských občanů, jež byli v zahraničí na dovolené, pracovně a nebo tam dočasně žili. (Fernando Heller | EuroEFE.EURACTIV.es)

LISABON

Nouzový stavPortugalsko hlásí 2 362 lidí nakažených novým typem koronaviru COVID-19, 33 lidí už nákaze podlehlo. Národní orgány očekávají, že situace bude kulminovat do poloviny dubna. V zemi platí od dnešní půlnoci nouzový stav, který by měl trvat do 2. dubna. Vláda navíc v úterý prodloužila omezení letů do Itálie a zpět na dalších 14 dní. (Lusa.pt)

ATHÉNY

48 nových případů. Řecko hlásí 48 nových případů nákazy, celkový počet registrovaných pacientů se tak vyšplhal na 743. Hospitalizaci vyžaduje zatím jen 134 pacientů. (Sarantis Michalopoulos | EURACTIV.com)

ŘÍM

Astronomické pokuty. Italská vláda včera schválila přísné pokuty za porušení karantény. Podle agentury ANSA budou nezodpovědní lidé platit pokutu ve výši až 4 tisíc eur. Vláda jim také bude moci zabavit vozidlo. 

VISEGRÁD

BRATISLAVA

Ruský narativ. Martin Klus (Svoboda a Solidarita), který na slovenském ministerstvu zahraniční a evropských záležitostí zastává pozici státního tajemníka, varoval před snahami Ruska vykreslit EU jakožto hroutící se projekt. „Tento narativ se rychle šíří, především v alternativních médiích,“ uvedl. Pandemie se podle něj brzy promění v ekonomickou krizi, a EU bude mít možnost ukázat, že evropský projekt má stále co nabídnout a že má přidanou hodnotu. (Zuzana Gabrižová | EURACTIV.sk)

PRAHA

Chytrá karanténa. Česko má v plánu během druhého dubnového týdne zavést tzv. chytrou karanténu. Systém by měl být schopen na základě dat z telefonu a platebních karet trasovat pohyb nakažených, a identifikovat tak další možné infikované. Testovací verzi chce vláda spustit do čtrnácti dní. Informoval o tom náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Respirátory z 3D tiskárny. České vysoké učení technické (ČVUT) vyvinulo model respirátoru, který lze vytisknout na 3D tiskárně. Jedná se přitom o respirátor s úrovní ochrany FFP3. Na jejich výrobě se podílí i výrobce automobilů Škoda Auto. (Aneta Zachová  | EURACTIV.cz) 

BALKÁN

SOFIE

Stát nabízí pomocné úvěry. Bulharsko se rozhodlo nezajištěným občanům nabídnout bezúročné půjčky až do výše 760 eur. Nárok na ni budou mít lidé, kteří kvůli vyhlášenému nouzovému stavu přišli o své příjmy. Uvedená částka je přitom o 120 euro vyšší než průměrný hrubý příjem v zemi.

Vedle toho stát podnikatelům, kteří byli nuceni na příkaz ministerstva zdravotnictví dočasně uzavřít své firmy, proplatí 60 % mezd jejich zaměstnanců. Tento pomocný balíček bude stát přibližně 2,3 bilionu eur. Předseda vlády Bojko Borisov však předpokládá, že tyto peníze stačit nebudou.

V rámci stavu legislativní nouze pak bulharský parlament povolil sledování mobilní a internetové komunikace osob, které jsou v povinné karanténě. Sledování bude možné bez předchozího souhlasu soudu. Tato opatření přitom prozatím nepočítají s tím, že by byla automaticky po zrušení stavu nouze zrušena. (Krassen Nikolov | EURACTIV.bg)

BUKUREŠŤ

Země v karanténě. Rumunsko v úterý večer vyhlásilo celostátní karanténu. Lidé mohou chodit pouze do práce, na nákup základního zboží nebo k lékaři. Mohou také pomáhat lidem v nouzi nebo chodit venčit své domácí mazlíčky. Rumunsko zároveň od středečního večera omezí všechny lety do Německa a Francie a zpět na 14 dní. Lety do a z Itálie a Španělska jsou již zakázány. V zemi se dosud nákaza COVID-19 potvrdila u 800 lidí, 11 z nich nákaze podlehlo. (EURACTIV.ro)

ZÁHŘEB

Vláda daruje své vlastní platy. Členové vlády darují své březnové platy na náhradu škod, které způsobilo nedávné zemětřesení v Záhřebu. V úterý to uvedl předseda tamní vlády Andrej Plenković.

Předseda vlády zdůraznil, že je to možnost, jak vláda může jít příkladem a ukázat „jednotu, solidaritu a zodpovědnost“ tváří v tvář hned dvěma krizím – šíření koronaviru a nedělnímu zemětřesení v hlavním městě. Kvůli němu přišlo o střechu nad hlavou přibližně 180 obyvatel Záhřebu, kteří nyní provizorně žijí na studentských kolejích. Chorvatský ministr pro vědu a vzdělání dodal, že zemětřesení poškodilo také 63 vzdělávacích a kulturních institucí včetně muzeí, kostelů a dalších veřejných budov. (Karla Junicic | EURACTIV.hr)

Více aktuálních informací o pandemii koronaviru v Evropě naleznete na EURACTIV.com.

  • Zdroj: Euractiv.cz