Českomoravský odborový svaz pracovníků školství v současné době soustřeďuje pozornost zejména na připravované zavedení kariérního systému pro pedagogické pracovníky a reformu financování regionálního školství.
„Ministerstvo školství konečně zveřejnilo podklady k oběma navrhovaným změnám,“ říká předseda odborového svazu František Dobšík. „Co se týká kariérního systému, byl ukončen projekt financovaný z evropských fondů a nyní ministerstvo prezentuje jeho výsledky. Mělo by dostat zpětnou vazbu, jakousi odbornou oponenturu, na níž se chceme jako zástupci zaměstnanců určitou formou podílet. Apeluji proto na všechny učitele od mateřských až po vyšší odborné školy, aby se s návrhem ministerstva seznámili, i když si uvědomuji, že to není jednoduché čtení. Minimálně by se měli zabývat standardem učitele, posoudit, nakolik se představy autorů shodují či rozcházejí s každodenní praxí. Vaše názory jsou pro nás důležité.“
Achillovou patou kariérního systému je zatím jeho finanční zabezpečení. Ve střednědobém výhledu státního rozpočtu se v kapitole školství s žádným výraznějším navýšením nepočítá. Přitom se hovořilo o potřebě až osmi miliard korun. Peníze však ministerstvo bude muset najít, nechce-li celý projekt pohřbít. Zatím se počítá s tím, že atestační příplatek by získali jen učitelé ve třetím a čtvrtém atestačním stupni, druhý by byl zcela bez příplatku.
Další velké téma se týká změny způsobu financování regionálního školství. „Nutnost změny podporujeme,“ vysvětluje František Dobšík, „ při poklesu počtu žáků přestala normativní metoda korespondovat s pokrytím práce pedagogů i nepedagogů. Stručně řečeno, práce je stejně, ale žáků, a tím i peněz, ubývá. Normativní metoda se dostala do slepé uličky a nyní je třeba najít nový způsob rozdělení rozpočtovaných finančních prostředků.“
Oddělení financování podle zřizovatele, tedy obecního školství od krajského, má podle něj svou logiku. Minimálně by zamezilo podezření, že krajské úřady přilepšují středním školám na úkor škol a školských zařízení zřizovaných obcemi. „Pokud se najde jiný a efektivnější způsob financování regionálního školství, měl by mít na paměti ještě jeden cíl,“ uzavírá František Dobšík, „stabilizovat hospodaření škol, dát ředitelům možnost dlouhodobě předvídat, plánovat rozvoj své školy.“
