Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR již známe. Ať se nám líbí či nikoli, už na nich nic nezměníme. Zeptali jsme se předsedy OS KOVO Jaroslava Součka, co si o nich myslí a jak si jako lídr nejsilnější odborové organizace v ČR představuje jednání s novou politickou reprezentací. Tady je jeho odpověď.
Skončil volební akt v roce 2017, kterým bylo nově ustanoveno 200 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen PS). Z celkového počtu 8 374 501 oprávněných voličů přišlo do volebních místností pouhých 5 094 633 (60,84 %) a odevzdali 5 060 759 platných volebních lístků.
Prvním poznatkem tedy je, že 33 874 občanů neumí volit. Znamená to také, že téměř 40 procent (3 279 868) občanů hlas byl rozdělen mezi hnutí a strany, které se do PS dostaly překročením pětiprocentní hranice odevzdaných platných volebních lístků. Takže každý z těchto občanů „odevzdal“ část svého hlasu-nehlasu takto: ANO – 39 %, ODS – 12,5 %, SPD – 11 %, Piráti – 11 %, KSČM – 7,5 %, ČSSD – 7,5 %, KDU-ČSL
– 5 %, TOP 09 – 3,5 %, STAN – 3 %. Nepochybně jsou mezi těmito politickými subjekty i ty, kterým by hlas nikdy dát nechtěli. Stalo se. Volební systém je nastaven tak, že 200 poslanců prostě musí být zvoleno.
Pro mne osobně je zklamáním několik věcí:
- Malá podpora levicových stran, což svědčí o tom, že velká část zaměstnanců i odborářů touží po „pevné ruce“ a věří více zástupcům byznysu.
- Do PS se dostalo několik politických relikvií, které nebudou působit pozitivně, jako jsou Marek Benda, Petr Bendl, Miroslava Němcová, Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg.
- Ze svých daní budeme přispívat na činnost Strany svobodných občanů a živit pana Macha, který byl v Evropském parlamentu jako kůl v plotě a teď bude otravovat vzduch v ČR, protože „jeho“ strana získá státní příspěvek za více než 1,5 % hlasů volících občanů.
Naopak mne těší:
- Devět politických subjektů bude obtížně hledat průsečík svých volebních programů a budou muset k mnoha zákonům přistupovat konsenzuálně a dohodnout se právě podle svých priorit, což může být dobře využito odbory.
- Hnutí ANO bude muset najít jednoho či více koaličních partnerů a své priority bude nuceno modifikovat, aby koaličním partnerům vyhovělo.
- Po zkušenostech ČSSD a KDU-ČSL, které byly partnery ANO v končící vládě, budou potencionální koaliční
partneři velmi opatrní při uzavírání koaliční smlouvy, aby v příštích volbách neměli stejně děsivý propad počtu svých voličů jako nyní ČSSD a KDU-ČSL. - Hnutí ANO bude stejně jako doposud sledovat názorovou hladinu ve veřejném mínění a nebude chtít na začátku riskovat střet s odbory a zaměstnanci, protože bude řešit problémy s opozicí, koaličními partnery, ústupky v EET, aby nepopudilo neplatiče daní, na něž dosud EET nedopadá, atd.
Jako odbory nás tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou čeká období zápasu o zachování dosavadních práv zaměstnanců a kompetencí odborů. Nebude to omezeno jen na jednání v PS, ale bude to znamenat i období veřejných protestů. Připravujme se na to. Nikdo jiný to za nás neudělá.
