Guvernér České národní banky Jiří Rusnok v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi prohlásil, že je vysoká pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na svém zasedání 22. června opět zvýší základní úrokovou sazbu. Stoupnout by mohla na více než šest procent, pokud se na základě posledního vývoje ekonomiky potvrdí odhady ve stávající květnové prognóze centrální banky o růstu cenové hladiny. Inflace v dubnu činila 14,2 procent.
Inflace je v Česku podle Rusnoka z části tvořena také inflačním očekáváním. Obchodníci předpokládají, že ceny budou dále růst, a proto je již nyní zvedají v očekávání vyšších vstupních nákladů, aby si připravili rezervu na nejistou dobu. „To je jeden z důvodů, proč tak strašně apelujeme na to, že musíme bohužel, je to nepříjemné, tlačit sazbami proti těm inflačním očekáváním, aby si prostě někdo nemyslel, že to tady bude natrvalo, a že s tím začneme žít,“ zdůvodnil guvernér ČNB zvyšování úrokových sazeb centrální bankou.
Na otázku, zda se ještě v červnu, dříve, než Rusnoka v čele ČNB nahradí Aleš Michl, zvedne základní úroková sazba, současný guvernér reagoval tím, že pokud nenastane v trendu vývoje ekonomiky zásadní zlom, je pravděpodobnost jejího růstu velmi vysoká. Může se tak stát, že ze současných 5,75 procenta se posune na více než šest.
Naposledy rada banka zvýšila úrokovou sazbu na jednání 5. května, kdy stoupla o 0,75 procentního bodu. Takto vysoko byla naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Červnové zasedání bude pro Rusnoka jako guvernéra poslední.
Členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v této diskusi mimo jin= uvedla, že česká inflace roste nejen díky zahraničním tlakům, ale i kvůli napjatému trhu práce. „Nemáme jen dovezenou inflaci. Jednotkové mzdové náklady od roku 2019 rostly šestým nejvyšším tempem v Evropě. Mzdy rostou rychleji než produktivita práce,“ dodala Helena Horská.
Ceny nicméně porostou i nadále. Vrcholu dosáhne tempo růstu cen (tedy inflace) v polovině roku, kdy se meziročně zvedne o zhruba 15 procent.
„Pocitově to bude na konci roku mnohem horší než v létě. I když bude inflace v červnu či červenci 15 procent a na konci roku 9,8 procenta, opticky bude sice na konci roku nižší, ale celková hladina cen se pořád zvyšuje. Pocit, že je vše dražší a dražší budeme mít intenzivněji,“ dodal k tomu Jiří Rusnok.
Ceny meziročně neporostou tak rychle kvůli vysoké srovnávající základně, protože už v druhé polovině loňského roku začaly růst výrazně a ve vysokém tempu pokračovaly až dosud.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by měl stát přistoupit k zastropování některých cen. „Role státu je tu obrovská a neoddiskutovatelná,“ uvedl předseda oborů. Podle Josefa Středuly je „rozlobenost lidí opravdu veliká. Větší než v minulé recesi v roce 2012“.
V této televizní debatě rovněž zazněla i otázka, jestli se změní politika ČNB v souvislosti se změnou guvernéra ČNB, kdy prezident ˇVR Miloš Zeman na další období do této funkce jmenoval stávajícího člena bankovní rady ČNB Aleše Michla, který již avizoval, že na svém prvním měnovém zasedání v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. V rámci této diskuse k této otázce od jejích účastníků zaznělo, že jeden člen bankovní rady její rozhodnutí neovlivní, neboť bankovní rada je kolektivní orgán, kde rozhodují všichni. Načež k tomu dodali, že prezident ČR Miloš Zeman při rozhodování o dalších členech bankovní rady ČNB, ke kterým má v průběhu letošního roku dojít, rozhodne podle současného stavu české ekonomiky, a že rozhodne správně.
