Předseda ČMKOS Josef Středula v této souvislosti uvedl: „Nárůst smrtelných úrazů je časovanou bombou, a proto považujeme za důležité vrátit se do režimu zvýšených preventivních kontrol bezpečnosti práce. Na pracovištích dochází k nedodržování přestávek v práci, narůstá přesčasovost a objevil se nový fenomén – dochází k enormnímu zvyšování stresu na pracovišti. ČMKOS například požaduje v rámci chystané koncepční novely zákoníku práce v návaznosti na rámcové dohody evropských sociálních partnerů o stresu a o násilí na pracovišti rozšíření preventivních povinností zaměstnavatelů v oblasti BOZP. Plně podporujeme i kampaň Evropské odborové konfederace, kterou vyhlásila pod heslem: Potřebujeme lepší zákony pro bezpečnost a zdraví!
Následkem úrazu na pracovišti zemřelo 3515 lidí v EU v roce 2012, v tomto roce se naposledy dělala statistika. Každý rok umírá v EU 100 000 lidí na rakovinu způsobenou povoláním. Evropská unie udělala v posledních letech velmi málo pro to, aby posílila ochranu pracujících před nemocemi z povolání a pracovními úrazy. A to přesto, že nové technologie a inovace vytvářejí stále větší a nová rizika, která identifikuje lékařský výzkum. Nejúčinnější a nejúčelnější způsob ochrany pracujících před nemocemi z povolání a před pracovními úrazy je prostřednictvím zákonů na evropské a národní úrovni. Ochrana zdraví pracujících by se neměla deregulovat a privatizovat.
„Důvodem začít něco dělat není jen hrozivě vysoký počet obětí, ale i skutečnost, že mezi roky 2010 až 2015 vzrostlo procento pracujících zacházejících s chemikáliemi a infekčními látkami, polovina pracujících považuje stres na pracovišti za běžnou věc, více než 2 z 5 pracujících pracují v bolestivých a únavných pozicích po čtvrtinu a více pracovní doby,“ uvádí se ve zprávě EOK.
Následkem úrazu na pracovišti zemřelo 3515 lidí v EU v roce 2012, v tomto roce se naposledy dělala statistika. Každý rok umírá v EU 100 000 lidí na rakovinu způsobenou povoláním. Evropská unie udělala v posledních letech velmi málo pro to, aby posílila ochranu pracujících před nemocemi z povolání a pracovními úrazy. A to přesto, že nové technologie a inovace vytvářejí stále větší a nová rizika, která identifikuje lékařský výzkum. Nejúčinnější a nejúčelnější způsob ochrany pracujících před nemocemi z povolání a před pracovními úrazy je prostřednictvím zákonů na evropské a národní úrovni. Ochrana zdraví pracujících by se neměla deregulovat a privatizovat.
„Důvodem začít něco dělat není jen hrozivě vysoký počet obětí, ale i skutečnost, že mezi roky 2010 až 2015 vzrostlo procento pracujících zacházejících s chemikáliemi a infekčními látkami, polovina pracujících považuje stres na pracovišti za běžnou věc, více než 2 z 5 pracujících pracují v bolestivých a únavných pozicích po čtvrtinu a více pracovní doby,“ uvádí se ve zprávě EOK.
„Takových povolání je také u nás mnoho. Rozhodně se to týká zaměstnanců ve zdravotnictví, chemickém a stavebním průmyslu, ale také zaměstnanců v laboratořích. Také v ČR je řada oblastí ošetřena nedostatečně nebo vůbec. Pokud by se na podobných regulích dohodla EU, byly by závazné i pro ČR a vláda by je musela zapracovat do příslušných právních norem. Tyto typy regulací jednoznačně patří do skupiny, která by měla tvořit povinný minimální rámec pro všechny členské země,“ zdůraznila Radka Sokolová, místopředsedkyně ČMKOS.
Zvýšení počet pracovních úrazů v roce 2015 zdůvodnil Rudolf Hahn, generální inspektor Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) následujícími faktory:
„Zvýšený počet osob ekonomicky aktivních v národním hospodářství v roce 2015 v závislé činnosti, výrazně vyšší počet smrtelných událostí vzniklých na pracovišti, které bezprostředně nesouvisejí s pracovní činností zaměstnance, například sebevražda, mozková příhoda, a podobně., které zaměstnavatelé jako úrazy pracovní SÚIP nahlásili. Toto je faktor, který jsme v minulých letech v tak výrazném rozsahu dosud nezaznamenali a nijak ho nezpochybňujeme, jedná se o celkem 16 takovýchto smrtelných pracovních úrazů. Dále jde o nárůst počtu dopravních nehod v zaměstnání se smrtelnými následky. SÚIP stejně jako ČMKOS si slibují od budoucího zákona o úrazovém pojištění, který umožní použití stanovené části vybraného úrazového pojistného na preventivní opatření v oblasti BOZP, pozitivní změnu. Toto v uplynulých 25 letech nebylo ze strany státu finančně podporováno, přes vysoký přebytek na vybíraném úrazovém pojistném, který byl příjmem státní pokladny."
Záběr z dopoledního semináře k BOZP, kterého se zúčastnili odboroví inspektoři bezpečnosti práce, zástupci státních úřadů a minsterstva práce a sociálních věcí.
Předseda ČMKOS Josef Středula na pietním aktu před budovou DOS zdůraznil, že odbory požadují v rámci novely zákoníku práce více prostředků na prevenci pracovní úrazovosti. Zleva místopředsedové ČMKOS Vít Samek a Radka Sokolová a generální inspektor SÚIP Rudolf Hahn.
