V roce 2017 došlo k zásadní novelizaci zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (zákonem č. 202/2017 Sb. ke dni 1. 11. 2017) a prováděcí vyhlášky č. 79/2013 Sb. (vyhláškou č. 436/2017 Sb., ke dni 15. 12. 2017).
Vzhledem k tomu, že v průběhu legislativního procesu došlo k některým úpravám oproti návrhu předloženému ministerstvem, o kterém jsem psala před dvěma lety, domnívám se, že bude užitečné shrnout základní změny, které nakonec úprava přinesla.
Vydat lékařský posudek, který je lékařským posudkem ve smyslu zákoníku práce, je oprávněn i registrující poskytovatel zaměstnance/uchazeče, i když není totožný s poskytovatelem, se kterým má zaměstnavatel uzavřenu smlouvu o poskytování PLS. Zaměstnanec však musí vykonávat práce v kategorii I a nesmí vykonávat práce, pro které je zdravotní způsobilost stanovena jinými právními předpisy (např. řidiči profesionálové).
Povinnost poskytovatele PLS provést pracovnělékařskou prohlídku, pokud o ni zaměstnavatel písemně požádá je nově stanovena zákonem, a to pod sankcí pokuty ve výši až 100.000 Kč.
Písemná smlouva o poskytování PLS nově nemusí být v případě, že zaměstnavatel má všechny zaměstnance v kategorii I, kteří nevykonávají práce, pro které je zdravotní způsobilost stanovena jinými právními předpisy. V takovém případě může dohled a poradenství zajišťovat jednorázově (ad hoc objednávkou), je-li to potřebné pro ochranu zdraví zaměstnanců (např. častá nemocnost, větší počet pracovních úrazů, výskyt nemoci z povolání).
Poskytovatel PLS, s nímž má zaměstnavatel uzavřenu smlouvu, může některou část PLS zajišťovat prostřednictvím jiného poskytovatele (tzv. pověřený poskytovatel). Jde o novinku, kterou dřívější právní úprava neměla. Podmínkou je, že o tom zaměstnavatel musí vědět (musí to být ve smlouvě mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem výslovně uvedeno) a musí existovat písemná smlouva mezi poskytovatelem a pověřeným poskytovatelem.
Pokud jde o agenturní zaměstnance, nově je stanoveno, že prohlídku mohou absolvovat i u poskytovatele uživatele. V dohodě o dočasném přidělení může být dohodnut i způsob úhrady poskytnutých služeb.
10 denní lhůta pro vystavení výpisu ze zdravotnické dokumentace – stanovení lhůty má význam zejména při vstupních prohlídkách, neboť zaměstnavatel i zaměstnanec mají zájem na tom, aby zaměstnanec mohl nastoupit k výkonu práce co nejdříve. Tato kratší lhůta je ale stále pro potřeby praxe dlouhá. Výpis má platnost 90 dnů ode dne jeho vydání. Pokud zaměstnanec (uchazeč o zaměstnání) nemá svého registrujícího lékaře, zákon nově stanoví, že posuzující lékař musí zvážit další odborná vyšetření.
Potvrzení o nezměněném zdravotním stavu – nově může být výpis ze zdravotnické dokumentace nahrazen potvrzením v případě, kdy o výpis požádá poskytovatel, který už o výpis žádal, a v mezidobí nedošlo ke změně zdravotního stavu zaměstnance. Vyhláška pak stanoví, kdy se nemusí vyžadovat výpis ze zdravotní dokumentace ani potvrzení o nezměněném zdravotním stavu.
Lhůta 10 pracovních dnů pro vydání lékařského posudku (v případě nemoci z povolání prodloužena z 30 na 45 pracovních dnů) ode dne obdržení žádosti. Dříve platila lhůta 30dnů.
Neabsolvování preventivní prohlídky jako překážka na straně zaměstnance. Jestliže se zaměstnanec bez závažného důvodu nepodrobí preventivní prohlídce, na kterou ho zaměstnavatel včas vyslal, a uplyne platnost posudku, jde o porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci.
Možnost vzdát se práva na přezkoumání lékařského posudku. Nadále platí, že právní účinky lékařského posudku se závěrem, že zaměstnanec je způsobilý k výkonu práce, nastávají nejdříve dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání (10 pracovních dnů), ale nově je možno se vzdát práva na přezkoumání lékařského posudku. Právní účinky posudku nastávají prvním pracovním dnem následujícím po dni, kdy se vzdala práva na přezkoumání poslední z oprávněných osob.
Pokud jde o posudkové závěry, novela je dává do souladu se zákoníkem práce, zejména ve vztahu k důvodům pro převedení na jinou práci či výpověď. Rovněž novela definuje pojem dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci (více než 180 dnů). Jsou možné 4 posudkové závěry:
- Zdravotně způsobilá
- Zdravotně nezpůsobilá – tento závěr může být jen v případě vstupní prohlídky. V ostatních případech se uvede závěr, že dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost
- Zdravotně způsobilá s podmínkou (např. brýle, nezpůsobilost pro práci v noci)
- Pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost – v posudkovém závěru se uvede, zda posuzovaná osoba smí nebo nesmí nadále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.
Platnost lékařského posudku – lékařský posudek nabývá platnost, jakmile nastaly jeho právní účinky. Platnost končí uplynutím doby, na kterou byl vydán. Při ukončení pracovněprávního vztahu nekončí, jestliže zaměstnanec do 3 měsíců uzavře nový pracovněprávní vztah se stejným zaměstnavatelem na výkon stejné práce a za stejných pracovních podmínek. To samé platí i pro zaměstnance agentury, který nastoupí k zaměstnavateli, u kterého byl předtím přidělen jako uchazeče.
Přezkoumání lékařského posudku – návrh může podat jak posuzovaná osoba, tak zaměstnavatel do 10 pracovních dnů ode dne předání posudku. Novela upravuje možnost prominutí zmeškání lhůty při prokázání závažných důvodů, nejpozději však do 60 dnů od předání.
Vstupní prohlídka – novinkou je, že uchazeč musí absolvovat vstupní prohlídku nikoli před uzavřením pracovní smlouvy, ale před vznikem pracovního poměru, tj, nástupem do zaměstnání a pracovní smlouva může být uzavřena v předstihu.
Úhrada nákladů – nově je zaměstnavatel povinen hradit náklady spojené se vstupní prohlídkou (tedy i náklady na pořízení výpisu ze zdravotnické dokumentace nebo náklady na potřebná odborná vyšetření) vždy, kdy uchazeč do zaměstnání nastoupí a nemůže se s ním domluvit jinak. Takže náklady jdou k tíži zaměstnavatele, i když zaměstnanec pracovní poměr ukončí ve zkušební době.
Vstupní prohlídka před změnou druhu práce – nově musí být před jakoukoli změnou nařízenou i domluvenou, kdy se současně mění druh práce a pracovní podmínky. Novelou vyhlášky jsou definovány odlišné pracovní podmínky (navýšení rizikových faktorů, změna rizikových faktorů, zařazení k výkonu rizikové práce).
Běh lhůty pro periodickou prohlídku:
- Ode dne vydání lékařského posudku ze vstupní prohlídky
- Ode dne vydání lékařského posudku z mimořádné prohlídky
- Ode dne vydání lékařského posudku z periodické prohlídky, pokud dosavadní posudek pozbyl platnost
- Ode dne započetí stejného druhu práce
Lhůta pro preventivní prohlídky zaměstnanců pracujících v noci se prodlužuje z jednoho na dva roky (příloha č. 2 část II v bodu 13 vyhlášky).
Lhůta pro preventivní prohlídky u řidičů referentů – jde o výkon práce řízení motorového vozidla jako činnosti obvyklé nebo přepravující jiné osoby – původní lhůta 1x za 6 let (4 roky od 50 let výše) byla změněna – odlišuje se podle kategorií – 1x za 6 let (4 roky od 50 let věku) pro kategorii I, 1x za 2 roky v kategorii II až IV.
Mimořádné prohlídky- novela vyhlášky stanoví, že se mimořádná prohlídky po ukončení přerušení práce provede nejdéle do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu práce, což pro praxi znamená, že zaměstnanec může nastoupit do práce ještě před provedením této prohlídky. Rovněž je nově upraveno, že provedením mimořádné prohlídky nedochází ke změně lhůty periodické prohlídky.
Výstupní prohlídky - nově jsou stanoveny případy, kdy je povinná – ukončení pracovního poměru u prací zařazených v kategorii 2R,3 a 4, před převedením na jinou práci a tím ukončení výkonu práce rizikové a pokud tak stanoví jiný předpis.
