Znovu to potvrdily údaje, které nyní zveřejnily německé kovácké odbory IG Metall. Vzhledem k tomu, že se jedná o obecný problém, rozhodli jsme se to nejpodstatnější přinést i v Kováku.
Mnoho lidí stále ještě věří, že dlouhá pracovní doba je i efektivnější. Jedná se o těžký omyl. Kdo pracuje dlouho, je méně soustředěný, pozornost a výkon se snižují, stoupá únava. Tím se zvyšuje riziko úrazu, a to jak při práci, tak na cestě z ní.
Dlouhá pracovní doba neznamená vyšší produktivitu, ve skutečnosti je tomu právě naopak. Čím déle člověk na něčem pracuje, tím to může být namáhavější a vyčerpávající, únava se zvyšuje, koncentrace upadá. To v důsledku snižuje produktivitu a zvyšuje nebezpečí úrazu, a to nejenom na pracovišti.
Už po sedmé pracovní hodině se velmi zvyšuje riziko úrazu. To potvrzuje řada studií, zejména během odpolední a noční směny, kdy se křivka lidské výkonnosti snižuje. Po dvanácti hodinách práce, jak ukazují povinná hlášení o pracovních úrazech, je nebezpečí úrazu dvakrát vyšší než během normálně dlouhé osmihodinové pracovní směny.
Stres a neúměrně dlouhá pracovní doba vedou i ke zvýšenému riziku nehod na cestě, tedy při jízdách mezi domovem a prací. „Jak z hlediska denní i týdenní pracovní doby existují jasné podklady, že zvyšování pracovní doby přináší zvýšené riziko úrazu,“ říká profesor Dirk Windemuth, vedoucí Institutu pro práci a zdraví německého zákonného úrazového pojištění.
Praxe tato zjištění stále znovu potvrzuje. Hlavní problém při pravidelném nebo častém překračování osmihodinové pracovní doby vidí Windemuth v tom, že tím trpí schopnost zotavení ve spánku. „To vede k tomu, že se během pracovního týdne, a případně i v delším období, kumulují negativní efekty a na konci je pak zvýšené ohrožení bezpečnosti v práci a zdraví.“
Konkrétně to podle prof. Windemutha znamená: „Kdo pracuje více než osm hodin denně, ten žije nebezpečněji a riskuje se zdravím i životem.“ Unavení řidiči automobilů jsou méně koncentrovaní a reagují pomaleji. Koho pak přepadne krátký mikrospánek, urazí za tři sekundy při stokilometrové rychlosti 80 metrů naslepo.
Každý čtvrtý řidič už aspoň jednou usnul za volantem. Vyplynulo to z ankety institutu pro výzkum veřejného mínění TNS Emnid, kterou si zadala Německá rada pro bezpečnost dopravy (DRV) a při níž bylo dotazováno 1 000 řidičů aut.
„Přesto mnozí toto nebezpečí zejména při delších cestách podceňují,“ říká k tomu Dorothee Bär, státní tajemnice ve spolkovém ministerstvu dopravy.
Proto 45 procent dotázaných věřilo, že únavu vykompenzují svými zkušenostmi, a 17 procent jede dále, ačkoli jsou unaveni.
Je tedy celá řada pádných důvodů, které hovoří pro to, udělat v práci „padla“ přesně na čas a neprodlužovat individuální pracovní dobu. Vědci z oblasti práce a zdravotnictví doporučují nepracovat denně déle než osm hodin, týdně pak 40 hodin, a to včetně přesčasů. Čím intenzivnější zaměstnání je, tím kratší by měla být pracovní doba, aby si organismus dostatečně ulevil. Pracovní doby, které narušují biologický rytmus člověka,
by měly být omezeny na minimum.
