Některé vlády využívají mimořádné situace k tomu, aby okleštily práva zaměstnanců. Od svých zahraničních kolegů máme informace o vládních aktivitách na tomto poli v některých evropských zemích. Někde vláda opomíjí zapojit odbory do diskusí o chystaných opatřeních, jinde jde přímo o změny v obecně závazných pracovněprávních předpisech.
Francie
Francouzský parlament přijal 22. března „mimořádný návrh zákona o vypořádání se s vypuknutím epidemie Covid-19“, který zmocnil vládu k přijetí různých opatření prostřednictvím nařízení, a to i v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Jedna ze tří následně přijatých vyhlášek zasahuje do zákoníku práce. Maximální denní pracovní doba se například zvyšuje z 10 na 12 hodin a noční práce z 8 také na 12 hodin. Doba odpočinku mezi dvěma pracovními dny se zkracuje na 9 hodin z aktuálního minima 11 hodin. Zatímco maximální hranice pro týdenní pracovní dobu činila do schválení nového opatření 48 hodin, nyní je tento limit posunut na 60 hodin týdně. Změny by měly platit do konce roku.
Francouzský parlament přijal 22. března „mimořádný návrh zákona o vypořádání se s vypuknutím epidemie Covid-19“, který zmocnil vládu k přijetí různých opatření prostřednictvím nařízení, a to i v oblasti pracovního práva a práva sociálního zabezpečení. Jedna ze tří následně přijatých vyhlášek zasahuje do zákoníku práce. Maximální denní pracovní doba se například zvyšuje z 10 na 12 hodin a noční práce z 8 také na 12 hodin. Doba odpočinku mezi dvěma pracovními dny se zkracuje na 9 hodin z aktuálního minima 11 hodin. Zatímco maximální hranice pro týdenní pracovní dobu činila do schválení nového opatření 48 hodin, nyní je tento limit posunut na 60 hodin týdně. Změny by měly platit do konce roku.
Slovensko
K dočasným změnám zákoníku práce došlo i u našich sousedů na Slovensku. Národní rada SR schválila 2. dubna novelu zákoníku práce, kterou zavádí změny do právní úpravy pracovních vztahů po dobu vyhlášení mimořádné situace, nouzového stavu nebo výjimečného
stavu včetně doby dvou následujících měsíců po jejich ukončení. Cílem přijatých změn je umožnit zaměstnavatelům pružněji reagovat na vzniklou situaci tak, aby nemuseli rušit pracovní místa a propouštět. Zaměstnavatel například může zaměstnanci nařídit práci z domova, i když s tím zaměstnanec nesouhlasí. Nicméně i zaměstnanec má právo pracovat z domova, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody
na straně zaměstnavatele. Nově je zaměstnavatel povinen oznámit rozvržení pracovní doby zaměstnanci dva dny předem s platností nejméně na jeden týden, dosud byla doba pro oznámení sedm dní.
K dočasným změnám zákoníku práce došlo i u našich sousedů na Slovensku. Národní rada SR schválila 2. dubna novelu zákoníku práce, kterou zavádí změny do právní úpravy pracovních vztahů po dobu vyhlášení mimořádné situace, nouzového stavu nebo výjimečného
stavu včetně doby dvou následujících měsíců po jejich ukončení. Cílem přijatých změn je umožnit zaměstnavatelům pružněji reagovat na vzniklou situaci tak, aby nemuseli rušit pracovní místa a propouštět. Zaměstnavatel například může zaměstnanci nařídit práci z domova, i když s tím zaměstnanec nesouhlasí. Nicméně i zaměstnanec má právo pracovat z domova, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody
na straně zaměstnavatele. Nově je zaměstnavatel povinen oznámit rozvržení pracovní doby zaměstnanci dva dny předem s platností nejméně na jeden týden, dosud byla doba pro oznámení sedm dní.
Maďarsko
Maďarská vláda využila pandemie Covid- 19 k drastickému oslabení práv zaměstnanců, která jsou již tak slabá. Byl vydán předpis, podle kterého se mohou zaměstnavatelé a zaměstnanci odchýlit od zákoníku práce jen na základě ústních dohod. Týká se to především pracovní
doby a doby odpočinku. Zaměstnavatel může jednostranně na poslední chvíli měnit pracovní dobu – z jednoho dne na druhý. Také povinnost pracovat z domova může zaměstnavatel uložit, aniž by ověřil, zda jsou pro ni splněny podmínky.
Maďarská vláda využila pandemie Covid- 19 k drastickému oslabení práv zaměstnanců, která jsou již tak slabá. Byl vydán předpis, podle kterého se mohou zaměstnavatelé a zaměstnanci odchýlit od zákoníku práce jen na základě ústních dohod. Týká se to především pracovní
doby a doby odpočinku. Zaměstnavatel může jednostranně na poslední chvíli měnit pracovní dobu – z jednoho dne na druhý. Také povinnost pracovat z domova může zaměstnavatel uložit, aniž by ověřil, zda jsou pro ni splněny podmínky.
Česká republika
U nás se zatím odehrál jen malý pokus o zásah do zákoníku práce. Ten je aktuálně v Poslanecké sněmovně otevřený, neboť ve schvalovacím procesu je novela, na jejímž znění se již v minulosti shodli sociální partneři. Ti se také zavázali, že do projednávání předlohy nebudou zasahovat. Nicméně samo ministerstvo práce navrhlo, aby došlo v rámci projednávání formou pozměňovacího návrhu k úpravě týkající se možnosti dočasně přidělovat zaměstnance jednoho zaměstnavatele k jinému.
U nás se zatím odehrál jen malý pokus o zásah do zákoníku práce. Ten je aktuálně v Poslanecké sněmovně otevřený, neboť ve schvalovacím procesu je novela, na jejímž znění se již v minulosti shodli sociální partneři. Ti se také zavázali, že do projednávání předlohy nebudou zasahovat. Nicméně samo ministerstvo práce navrhlo, aby došlo v rámci projednávání formou pozměňovacího návrhu k úpravě týkající se možnosti dočasně přidělovat zaměstnance jednoho zaměstnavatele k jinému.
