Ze třetího čtení zpět do druhého vrátila ve středu Poslanecká sněmovna návrh na zavedení povinného minimálního podílu českých potravin v obchodech. O vrácení požádal sněmovní zemědělský výbor, aby bylo opět možné načíst pozměňovací návrhy. Ty by měly normu, která vzbudila velký a nejednoznačný ohlas, dál zpřesnit. Ve svém zpravodajství to včera v pořadu Události oznámila Česká televize.
Pozměňovací návrh zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech předložila skupina dvou desítek poslanců ze všech politických stran. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z České republiky. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent, a to do roku 2027.
Návrh na minimální podíl kritizovaly Hospodářská komora ČR i Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, podle nich by norma byla v rozporu s evropským právem a vedla by ke zdražování a snižování kvality zboží.
L tomu musíme dodat, že podle názoru představitelů Agrární komory ČR, toto jejich stanovisko v podstatě hájí zájmy zahraničních obchodních řetězců, které svoji obchodní politikou upřednostňují prodej potravinářského zboží, které je vyrobeno v zahraničí.
Na tuto situaci reagoval i ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), který s vrácením návrhu novely zákona o potravinách do druhého čtení v Poslanecké souhlasil. „Já nevidím důvod, aby se sem vozila jablka z Jižní Ameriky v sezoně. Nevidím důvod, abychom dováželi hrušky,“ řekl. „Všichni, kteří proti tomu vystupují, jsou zastánci obchodních řetězců,“ hájil povinný podíl. „Zákazník nerozhoduje o ničem, rozhoduje řetězec,“ shrnul.
Zpravodaj k předloze, místopředseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Pavel Kováčik (KSČM) k tomu řekl, že český zemědělec je ohrožený druh, který si zasluhuje ochranu přinejmenším takovou, jakou mají zemědělci v ostatních evropských státech. Argumenty vyššími cenami a menší nabídkou v Událostech, komentářích označil za demagogický.
Naproti tomu, podle bývalého ministra zemědělství Petra Bendla (ODS), představuje poslanecký návrh cestu, jak podpořit velké výrobce. Pokud se omezí dovozy, zvýší se ceny a zákazník to zaplatí, argumentoval.
K tomu musíme opět dodat, že právě tyto jeho výroky, již několik dní publikovaných v různých médiích, představitelé Agrární komory ČR odmítají s tím, že tvrzení Petra Bendla o zdražování potravin, a to díky stanovení povinných kvót je nesmysl, protože právě konkurence českého potravinářského zboží, a zejména regionálních potravin, napomůže tomu, aby ceny potravin na pultech supermarketů a hypermarketů nerostly závratně vysoko, když by na pultech našich obchodů vznikl monopol zahraničních potravin.
Podle České televize, další bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) připustil, že návrh má nedokonalosti, a je podle něj třeba hledat lepší cestu. Poznamenal, že problém se netýká exotického ovoce, když ale vidí hovězí maso dovezené z Jižní Ameriky, pokládá to za problém.
Kromě názorů představitelů různých politických stran, zastoupených v Poslanecké sněmovně, která vyjadřovala stanoviska pro předloženou novelu zákona o potravinách kladná či záporná v České televizi dále zazněla i argumentace, proč se vlastně návrh této novely zákona o potravinách projednává. Je to proto, že je součástí projednávané vládní novely, která především řeší takzvanou dvojí kvalitu potravin. Vláda chce zakázat prodej potravin rozdílného složení v podobných obalech. Výbor už dříve doporučil zmírnění normy, aby se zákaz týkal pouze podstatně odlišného složení potravin.
Návrh novely dále zmírňuje přísnost definice české potraviny. Dosavadní znění nezohledňovalo fakt, že některé složky nelze z objektivních důvodů na území České republiky získat, stojí v důvodové zprávě.
„Když se podíváme na soběstačnost v základních komoditách, tak samozřejmě zjistíte, že třeba v mléce, v hovězím mase anebo třeba v obilovinách jsme výrazně za hranicí té soběstačnosti. Nicméně pokud se budeme bavit o zpracovaných produktech, konkrétních potravinách, tak například u mléčných výrobků bohužel vyvážíme třeba třetinu syrového mléka za hranice a sem se dováží zpracované (mléčné) výrobky s přidanou hodnotou,“ tajemník Agrární komory Jan Doležal.
Podle předsedy zemědělského výboru Jaroslava Faltýnka (ANO) by mohl návrh druhým čtením projít ještě do prázdnin, třetím pak na podzim - tak aby v pozměněné podobě začal platit od ledna. Ministerstvo zemědělství ale má ještě o notifikacích jednat s Evropskou komisí.
