Novela prošla nejtěsnější většinou: hlasovalo pro ni 86 poslanců a přesně toto množství bylo zapotřebí. Podpořila ji koalice, opozice se převážně zdržela. Poslanci Úsvitu, kteří patřili mezi nejhlasitější kritiky, byli proti.
Poslanci zamítli sporný návrh, který by umožnil, aby se solární nebo větrné elektrárny mohly rozdělit na menší a nepovažovalo by se to přitom za nové uvedení elektrárny do provozu. Panovaly obavy, že solární elektrárny by se rozdělením vyhnuly odvodu solární daně. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) řekl, že s úpravou podmínek pro rozdělování elektráren počká až na další novelu zákona.
Poslanci odmítli návrh Pavla Kováčika (KSČM), který chtěl zvýhodnit solární elektrárny uvedené do provozu v lednu a únoru 2011. Šlo o elektrárny vybudované v roce 2010, které se ale nepodařilo uvést do provozu do konce roku. Kvůli tomu mají nárok na nižší podporu.
Podle Kováčika by měly dostat stejnou podporu, jakou mají elektrárny uvedené do provozu do konce roku 2010. Nesouhlasil s tím ale Mládek, podle kterého by to znamenalo mimo jiné vyšší výdaje ze státního rozpočtu.
Poslanci odmítli i návrh, aby v zákoně ukotvili postavení ombudsmana Energetického regulačního úřadu, jak doporučoval výbor pro sociální politiku. Naproti tomu schválili návrh tohoto výboru, který má více ochránit spotřebitele u smluv uzavíraných na dálku a třeba v domácnosti. U těchto mluv na dodávku elektřiny, plynu a tepla, sdružených smluv o dodávce elektřiny či plynu, by běžela čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení ode dne jejího uzavření.
Pokud spotřebitel změní odběratele, pak by mohl uvedený druh smlouvy vypovědět bez sankce do 15. dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Výpovědní lhůta by byla patnáctidenní a začala by běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.
Odběratelé nemají platit na podporu obnovitelných zdrojů víc než nyní
Poslanci také přijali řešení problémů s nezapsanými věcnými břemeny. Týkají se pozemků, na nichž v minulých desítkách let vznikly stavby rozvodů energie. Podle nynějšího zákona je mají majitelé energetických sítí promítnout do katastru nemovitostí do roku 2017. Týká se to statisíců parcel.
Podle ERÚ by to ale mohlo kvůli souvisejícím nákladům zdražit plyn až o pětinu. Hospodářský výbor navrhl tuto povinnost zrušit a uzákonit povinnost poskytovat informace o infrastruktuře lidem, kteří prokážou právní zájem. Mládek už dříve řekl, že tento problém vyřeší až novela katastrálního zákona.
Ministerstvo průmyslu ujišťuje, že žádný odběratel kvůli novému způsobu placení poplatku za obnovitelné zdroje nezaplatí víc než dosud, někteří by údajně naopak mohli ušetřit. Mládek poslancům řekl, že sice nemůže zaručit, jaké budou ceny energií, protože se nesestávají pouze z příspěvků na obnovitelné zdroje, zaručil se však za to, že zdrojem případného zdražení energií nebude přijatá novela.
ERÚ: Vláda špatně odhadla dopady na rozpočet
Podle mluvčího Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jiřího Chvojky ale novela energetického zákona zhorší postavení těch, kteří platí energie. Důvodem má být mimo jiné to, že firmy z oblasti energetiky, které ERÚ reguluje, budou moci po úřadu při stanovování tzv. regulované ceny požadovat započtení většího objemu svých nákladů než dosud.
Například u elektřiny tvoří regulovaná složka více než polovinu konečné ceny. Jsou v ní zahrnuty například poplatek za přenos a distribuci elektřiny a příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Druhou část konečné ceny tvoří takzvaná silová elektřina. Je neregulovanou složkou a dodavatelé si ji určují sami.
„Stále se domníváme, že v zákoně je celá řada věcí, která zhorší postavení těch, co platí energie,“ řekl Chvojka. Podotkl, že dosud si mohly dát regulované subjekty do nákladů jen omezenou část nákladů, což se změní. „Do budoucna budou moci tyto společnosti dát mnohem větší podíl nákladů do regulovaných složek a ERÚ jim bude muset ze zákona vyjít vstříc,“ dodal.
Ministr Mládek řekl, že novela zvýší výdaje státního rozpočtu o pět miliard korun. Podle Chvojky však bude dopad mnohem větší. „Je to dopad pět miliard, ale krát 17 let, po kterou se ta podpora bude platit. Ve skutečnosti to je podstatně větší číslo, skoro 90 miliard korun, které zaplatíme proto, že byla v minulosti špatně nastavena podpora obnovitelných zdrojů,“ řekl Chvojka. Dodal, že nebyla vyčíslena ani řada dalších dopadů, na které upozorňoval ERÚ i Nejvyšší kontrolní úřad.
ERÚ podle Chvojky naopak vítá, že poslanci v zákoně neschválili sporný návrh, který by umožnil rozdělování solárních a větrných elektráren na menší. Úřad upozorňoval, že solární elektrárny by se rozdělením mohly vyhnout odvodu solární daně.
Novela rovněž umožňuje rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do deseti kW. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence.
