Podle údajů ČSÚ meziroční inflace v květnu stoupla na 16 procent, růst táhnou především ceny bydlení a potravin!

  • Zveřejněno: 11.06.2022
  • Autor: Miroslav Svoboda

Spotřebitelské ceny v České republice v květnu meziročně stouply o 16 procent, růst zrychlil z dubnových 14,2 procenta. Nadále se zvyšovaly zejména ceny bydlení, potravin a pohonných hmot. Podle České televize to vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Analytici však očekávají další nárůst v tomto a příštím měsíci. Oproti dubnu spotřebitelské ceny, podle ČSÚ, stouply o 1,8 procenta. Byly tedy o 1,1 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v nové květnové prognóze.

Zveřejněná data o inflaci navíc, podle ředitele sekce měnové ČNB Petra Krále, představují proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky. „Se základním scénářem prognózy je přitom konzistentní další strmý nárůst tržních úrokových sazeb do poloviny letošního roku,“ konstatoval.

Petr Král dále upozornil, že pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a vysoká jádrová inflace přetrvají podle prognózy ČNB po zbytek letošního roku a udrží inflaci na dvouciferných hodnotách. „Ke snížení inflace pod deset procent povede začátkem příštího roku odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 Kč/EUR,“ vysvětlil Petr Král.

Podle ČSÚ potraviny a nealkoholické nápoje v květnu meziročně zdražily o 15,1 procenta, u bydlení si lidé připlatili hlavně za energie. Ceny zemního plynu byly meziročně vyšší o 49,2 procenta, tuhých paliv o 30,1 procenta, elektřiny o 30,8 procenta, tepla a teplé vody o 17,8 procenta. Za pohonné hmoty si čerpací stanice účtovaly o 44,3 procenta víc než před rokem. „Ceny zboží úhrnem vzrostly o 17,7 procenta a ceny služeb o 13,1 procenta,“ uvedl ČSÚ.

ČSÚ dále uvádí, že ceny potravin a nealkoholických nápojů pro spotřebitele meziročně stouply o 10,7 procenta. Na 64,6 procenta vzrostl růst cen u mouky, na 42,1 procenta u polotučného trvanlivého mléka, na 33,8 procenta u vajec a na 51,9 procenta u másla. Chleba meziročně zdražil o víc než čtvrtinu, ceny drůbežího masa jsou vyšší o 30,7 procenta, jedlých olejů o 47,8 procenta a cukru téměř o třetinu.

V bydlení meziročně vzrostly také ceny nájemného z bytu o 4,7 procenta, vodného o 5,3 procenta a stočného o 6,4 procenta. Automobily zdražily o 13,9 procenta, oděvy o víc než pětinu a obuv o 16,8 procenta. Ceny stravovacích služeb zrychlily růst na 22,8 procenta a ubytovacích služeb na 18,1 procenta.

„Oproti dubnu se inflace zvýšila především v důsledku růstu cen potravin,“ konstatoval ředitel odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek. Maso za měsíc zdražilo o pět procent, chleba a ovoce o víc než 4,5 procenta.

Zemní plyn je meziměsíčně dražší o 3,4 procenta, tuhá paliva o 5,3 procenta. Ceny pohonných hmot a olejů stouply proti dubnu o 3,3 procenta. „Vývoj cen v oddíle zdraví ovlivnilo sezonní zvýšení cen lázeňských pobytů o 5,6 procenta,“ konstatuje zpráva ČSÚ.

„Šestnáct procent je poměrně vysoké číslo, nicméně se potvrzuje trend zrychlování inflace, který očekáváme minimálně do června, možná až do července. Číslo je vysoké, ale směr nečekaný není,“ řekl ekonom Martin Janíčko pro Českou televizi.

Načež Česká televize k tomu dále uvedla, že vysoká inflace v květnu povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb České národní banky (ČNB), a to minimálně o 0,75 procentního bodu. Většinou ale ekonomové odhadují růst sazeb o jeden procentní bod i více. Základní úroková sazba nyní činí 5,75 procenta. Podle některých ekonomů se zvyšuje pravděpodobnost, že se hospodářství dostane do recese.

„Inflace by měla kulminovat na začátku třetího čtvrtletí a následně velmi pozvolna zpomalovat. Po celou druhou polovinu letošního roku je však nutné počítat s meziročním růstem cenové hladiny velmi výrazně nad deseti procenty. V souhrnu za celý letošní rok lze očekávat růst inflace v rozmezí mezi 14 až 15 procenty, vysoké ceny se tak budou negativně promítat do slabší spotřeby domácností. Pravděpodobnost hospodářské recese se jednoznačně zvyšuje,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Česká televize ve svém zpravodajství dále upozorňuje, že meziročně stouply také vývozní ceny, konkrétně o 12,6 procenta. U dováženého zboží se ceny zvýšily o 18,4 procenta. Vliv na to mělo zejména zdražení energií, například dovozní ceny plynu jsou oproti loňskému dubnu o více než 400 procent vyšší.

Podle ČSÚ meziroční nárůst vývozních cen ovlivnil především růst cen minerálních paliv, tedy elektřiny, plynu, ropných výrobků a uhlí, které se zvýšily o 138,7 procenta. O dvě pětiny vyšší, než loni byly i ceny ostatních surovin, zdražilo hlavně dřevo a kovový odpad.

U potravin stouply vývozní ceny o 22,6 procenta, vyšší byly především u obilovin. Vyvážené polotovary jako železo a ocel, kovové a dřevěné výrobky zdražily o více než pětinu a chemikálie o téměř šestnáct procent.

  • Zdroj: Česká televize