K 30. 9. 2019 evidoval Úřad práce ČR celkem 201 907 uchazečů o zaměstnání. To je o 2 822 méně než v srpnu a o 22 424 osob méně než před rokem. Zároveň jde o nejnižší zářijovou hodnotu od roku 1996, kdy bylo bez práce 169 024 lidí. Z celkového počtu nezaměstnaných bylo v uplynulém měsíci 182 853 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob zůstal na 2,7 % (srpen 2019 – 2,7 %, září 2018 – 3 %). Zaměstnavatelé nabízeli v září prostřednictvím ÚP ČR 345 354 volných pracovních míst, z toho 14 010 v rámci dohod mimo pracovní poměr, tj. na DPP nebo DPČ. Celkem 83 814 volných míst bylo tzv. „bez příznaku“ pro cizince (absolutní hodnota bez rozlišení profese a regionu - 2,1 uchazeče na 1 volné pracovní místo). U dalších 261 540 pozic, tedy bezmála 76 %, pak zaměstnavatelé uvedli, že by na ně chtěli přijmout i pracovníky ze zahraničí. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za srpen 2019) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU.
|
Podíl nezaměstnaných osob v ČR k 30. 9. 2019 |
2,7 % |
|
Počet uchazečů o zaměstnání |
201 907 |
|
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání |
182 853 |
|
Míra nezam. podle EUROSTAT (srpen 2019) |
2 % |
|
Počet volných pracovních míst (VPM) |
345 354 |
|
Počet VPM „bez příznaku“ pro cizince |
83 814 |
|
Počet VPM vhodných pro cizince |
261 540 |
V uplynulém měsíci došlo k oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy opět rozjely naplno výrobu. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezóna.
„Nezaměstnanost v září stagnovala, ale absolutní počet uchazečů o zaměstnání klesl. V průběhu předchozího měsíce jich z evidence Úřadu práce ČR odešlo přes 50 tisíc, což je více, než bylo nově evidováno. Meziměsíčně klesl počet volných pracovních míst. Firmy už naplno rozjely svou činnost a přijímají další nové
zaměstnance. Zájem z jejich strany je především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.
Jako každý rok v září i letos dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna absolventů. Vývoj na trhu práce ale výrazně neovlivnila. Meziměsíčně jich bylo o 3 849 více, celkem 9 793. V dlouhodobém srovnání však jejich počet klesá (srpen 2019 – 5 944, září 2018 – 10 522, září 2017 – 12 242, září 2016 – 17 514). Celkově bylo ke konci předchozího měsíce bez práce 12 492 mladých lidí, tedy absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých. To je meziměsíčně o 4 107 více, meziročně pak o 925 osob méně. Na nezaměstnanosti se podíleli 6,2 % (srpen 2019 – 4,1 %, září 2018 – 6 %).
V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a podnikání, administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), hotelnictví, osobní a provozní služby (kadeřník). Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, zejména lékařských fakult, oborů zaměřených na informační a komunikační technologie (ICT) a přírodní vědy, matematiku a statistiku a také absolventi technických, zejména strojírenských a elektro oborů. Velká poptávka je též po absolventech řemeslných oborů.
„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení, což se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů. Firmy jsou ochotny přijímat absolventy na téměř všechny pozice. Za pozitivní označují fakt, že mladí lidé nemají naučené stereotypy z předchozích zaměstnání,“ vysvětluje Kateřina Sadílková.
Ke konci září nabízeli zaměstnavatelé absolventům prostřednictvím ÚP ČR celkem 74 732 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky výrobků a zařízení, kováře, nástrojáře, obsluhu výrobních strojů, pojízdných a stacionárních zařízení, pomocníky ve výrobě nebo řemeslníky a kvalifikované pracovníky ve stavební výrobě.
Aby ÚP ČR co nejvíce zjednodušil mladým lidem vstup na trh práce, pořádá po celé republice besedy pro žáky základních, středních, ale i vysokých škol, na kterých se účastníci dozvědí řadu potřebných a praktických informací. Mimo jiné i to, jak mají efektivně hledat práci nebo kteří zaměstnavatelé poptávají nové zaměstnance. Tyto aktivity se odehrávají v kombinaci v Informačních a poradenských střediscích a ve školách. ÚP ČR zároveň organizuje burzy práce, veletrhy řemesel, vzdělání či přehlídky škol, na kterých jeho zástupci pomáhají zájemcům zorientovat se na trhu práce a ve vzdělávací nabídce škol. Tak, aby vybraný obor žáka nejen bavil, ale aby v něm co nejdříve po absolvování studia našel uplatnění. Tedy - snaží se probudit a zvýšit zájem účastníků o profese, které jsou na trhu práce dlouhodobě nedostatkové. Mladým lidem pomáhají při vstupu na pracovní trh též cílené projekty.
„I přesto, že počet evidovaných absolventů klesá, stále jde o skupinu uchazečů, která nadále potřebuje zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, což je legislativně obsaženo i v zákonu o zaměstnanosti. Povinnost ČR věnovat podpoře zaměstnanosti mladých lidí zvýšenou péči stanoví doporučení Evropské rady (2013/C 120/01), k jehož realizaci se zavázala vláda ČR,“ upozorňuje generální ředitelka ÚP ČR.
Během září se na ÚP ČR nově přihlásilo 47 123 lidí. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jejich počet vyšší o 13 018 osob, meziročně pak o 3 499 uchazečů. Z evidence naopak odešlo 50 005 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 15 569 více než v srpnu a o 213 více než rok předtím. Novou práci získalo 33 386 lidí. Celkem 6 674 klientů ÚP ČR z evidence vyřadil, protože při zprostředkování zaměstnání nespolupracovali.
V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v září 42,1 roku. Mezi evidovanými bylo 70 665 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35 %. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání bylo těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, 22,7 % - celkem 45 902. Průměrná délka nezaměstnanosti činila 510 dnů.
V uplynulém měsíci bylo bez práce 109 012 žen (54 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 32 986 OZP (16,3 % z celkového počtu nezaměstnaných).
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září 25 okresů. Největší Blansko (o 4,6 %), Trutnov (o 3,3 %), Mělník (o 3,1 %), Český Krumlov a Jindřichův Hradec (o 2,4 %), Tachov (o 2,2 %) a Ústí nad Orlicí (o 2,1 %). Naopak nezaměstnanost klesla v 51 regionu. Nejvíce v okrese Plzeň - město (o 7,3 %), Ústí nad Labem (o 7 %), Strakonice (o 6 %), Plzeň - sever (o 5,5 %), Svitavy (o 5,4 %), Pelhřimov (o 5,2 %) a Jihlava (o 5 %).
Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Praha – východ (1,2 %), Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou (oba 1, 3%), Pelhřimov (1,4 %), Praha - západ, Písek, Prachatice (shodně 1,5 %), Plzeň - jih, Benešov a Cheb (shodně 1,6 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (6,6 %), Ostrava - město (5 %), Chomutov (4,9 %), Most (4,6 %), Bruntál (4,5 %), Louny (4,3 %), Znojmo (4,1 %), Hodonín (4 %) a Ústí nad Labem (3,9 %). Podíl nezaměstnaných žen klesl na 2,9 % a mužů zůstal na 2,4 %.
V uplynulém měsíci evidoval ÚP ČR celkem 345 354 volných pracovních míst, což je o 5 120 méně než v srpnu a o 29 222 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (75 727), ve Středočeském (56 078), v Plzeňském (39 321), Jihomoravském (26 607) a Pardubickém (24 292) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 6 801 pozic na dohodu o provedení práce a 7 209 míst na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru 0,6 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (5,4), Sokolov (2,7), Jeseník (2,4), Ústí nad Labem (2,3), Hodonín (2,2), Blansko a Bruntál (oba 2,1) a Znojmo (2). Z celkového počtu nahlášených volných míst jich bylo 13 297 vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP).
Zaměstnavatelé měli v září největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, montážní dělníky, pomocníky ve výrobě, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, kuchaře, svářeče, řezače plamenem, páječe nebo zedníky. Firmám dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci, ale také odborníci v informačních technologiích. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. V některých regionech a odvětvích je nedostatek nabídky pracovní síly už také z řad uchazečů o zaměstnání. Pro Úřad práce ČR je současný vývoj impulsem pro zavedení nových přístupů k podpoře zaměstnatelnosti různých cílových skupin. Zároveň se ještě více zaměřuje na zkvalitnění a zefektivnění své činnosti tak, aby zrcadlila požadavky zaměstnavatelů.
