Češi se opět vrací k pití točeného piva, za červen už tuzemské hospody vyčepovaly téměř stejné množství jako ve stejném období před pandemií. Celkově ale za první pololetí vyrobily pivovary o téměř 550 tisíc hektolitrů méně než vloni. Ztrátu částečně vykompenzoval rostoucí export. Podle zpravodajství České televize Český svaz pivovarů a sladoven očekává, že situace se bude dál zlepšovat. Pokud ovšem na podzim nepřijdou další omezení.
Jako konkrétní příklad Česká televize uvedla minipivovar ve Slaném, který vaří hlavně ležák a pivní speciály. V červnu změnil majitele. Ti tak podnik přebírali v poměrně nejisté době. „Vzhledem k tomu, že jsme o tom začali uvažovat před koronou, tak samozřejmě přišly i myšlenky, že do toho nepůjdeme. Ale pořád jsme si říkali, že se to přece jenom musí zlepšit,“ prohlásila jednatelka Pivovaru Antoš ve Slaném Šárka Grguričová.
Podle ní se to nakonec vyplatilo, i když museli kompletně změnit strategii. Udrželi si sládky a nyní vaří naplno. Dříve tvořilo devadesát procent výroby sudové pivo. V současné době je zájem hlavně o lahvové. Šárka Grguričová věří, že v maloobchodě je prostor pro nabídku malých pivovarů.
To v Úvalech u Prahy, jak Česká televize ukázala další příklad, se výroba vrátila hlavně k pivu na čep. Minipivovar tu funguje dva roky, i tady tak zažili problémy kvůli koronaviru. Přesto během lockdownu prodali o 15 procent piva více, než byl původní plán. A nyní prodeje dál stoupají.
„Máme zatím dva rekordní měsíce za celou dobu naší krátké historie. Prodej lahvového piva zůstal samozřejmě vyšší než v roce 2020. Ale pravda je, že se přesunul spíš do prodeje sudového,“ říká provozní ředitelka Pivovaru Libertas Úvaly Renáta Weisová.
Podobně to vidí plzeňský pivovar Prazdroj. I když jeho prodeje byly za první pololetí asi o desetinu horší a ztráty budou letos jen těžko dohánět.
„Od té doby, kdy se hospody otevřely naplno, vidíme, že přesun k baleným pivům ve smyslu kegy, tanky je úplně perfektní. Vracíme se tak zpátky do doby nejen loňského roku, ale vracíme se do doby předcovidové,“ uvedl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Tomáš Mráz.
Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová označila červnový výsledek návratu k točenému pivu za příznivý. „Znamená to, že český fanoušek se vrací do hospod, a tomu jsme rádi.“ Těší se i na červencová čísla, protože v nich by mohly sehrát příznivou roli olympijské hry v Tokiu.
Za větším zájmem o pivo stál v červnu i sport, tedy hlavně evropský fotbalový šampionát. „Předpokládám, že tenhle velký zážitek fotbalový a sportovní si Češi užili právě s tím půllitrem. Myslím si, že to mělo i vliv na spotřebu piva v červnu,“ odhadla výkonná ředitelka Ferencová.
Samotným pivovarům pomáhal i vývoz piva do zahraničí. „Na exportu jsme vyrostli, jsme vlastně v dvouciferných číslech růstu oproti předešlému roku,“ potvrdil generální ředitel národního pivovaru Budějovický Budvar Petr Dvořák.
Ekonomicky se pivovaru dařilo i přes krizi a poslední měsíce jsou, co se prodejů týče, rekordní. Přestože lidí v hospodách není tolik, kolik čekali. Dvořák zmiňuje tradičně slabou, a to přes léto, Prahu. Slabší je to i v jiných tradičních turistických oblastech. A tak v Českých Budějovicích investují například do nové plechovkové linky. Podobně se situaci přizpůsobují i další pivovary.
Ještě v lednu, hlavně vlivem vládních restrikcí, se v hospodách nevyčepovala ani pětina toho, co rok před tím. V červnu už to ale bylo o osm procent víc než v roce 2020.
Balené pivo v láhvích a plechovkách ale zaznamenalo opačný trend. Ještě na začátku roku ho lidé kupovali skoro o desetinu více. V červnu už ale prodeje o sedm procent klesly. Ve stejném měsíci nebyl mezi lidmi příliš velký zájem ani o pivo v plastových lahvích. Prodeje klesly o více než třetinu.
Velmi populární ale s letní sezonou začalo být pivo v sudech. Minisoudků Češi nakoupili o čtvrtinu víc. Ve srovnání s minulým rokem pivo taky zdražilo. V prvním čtvrtletí stálo skoro o šest procent více a ve druhém téměř o sedm procent. Může za to hlavně pandemie a zdražování surovin.
Zdražování piva dopadlo i na zákazníky hospod a restaurací. Většina z nich následně také zvýšila ceny. Někteří provozovatelé pak po posledním lockdownu už neotevřeli, jiným zase chybějí turisté.
Česká televize ve svém zpravodajství dále uvedla, že co hospoda, to odlišný příběh. Například Beer Point Prague se původně zaměřoval na turistické skupiny. Nabízeli jim hodinový pronájem s degustací. Pak se zde začali orientovat spíš na českou klientelu. Stále totiž chybějí turisté z Ruska, Itálie, Francie anebo Německa.
Restaurace U Pinkasů se potýká s nižší výtočí piva o zhruba 15 procent i chybějícími turisty. „V porovnání s rokem 2019, kdy to bylo tak půl na půl turisté a česká klientela, v současné době je české klientely 95 procent. Určitě je to silnější večer, kdy je úplně plno, a přes den je to slabší,“ řekl ředitel František Novotný.
V jedné restauraci v centru Prahy vyjde polední menu na 149 korun, cenu nezvedli a udrželi si tak zhruba stejný počet zákazníků jako v roce 2019. Za polední menu zaplatí zákazníci v hlavním městě průměrně 140 korun. Právě v Praze a v Brně museli jít hospodští s cenou jídla dolů. Ve všech zbylých krajích si strávníci naopak připlatí. Nejvíc na Vysočině a v Plzeňském kraji.
Ve zhruba pětině restaurací už se hosté nenajedí vůbec, definitivně totiž skončily. „Byly to většinou podniky, které byly i nové, protože měly velké investice a neudýchaly ten maraton měsíců, kdy bylo zavřeno,“ říká k tomu Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků a živnostníků.
Podniky končily většinou kvůli nedostatku financí, někde k tomu přispěl i nevhodný koncept. „Restaurace, které neměly tvář, neměly zodpovědného majitele, to měly nejtěžší. A samozřejmě skončily ty, které byly v turistických zónách,“ dodal Luboš Kastner.
S výhledem na další měsíce jsou všichni restauratéři opatrní. Stále nemají jistotu, jestli i na podzim budou moci dál točit pivo do skla, nebo se budou muset znovu vrátit k PET lahvím.
