„Důchody evropských živnostníků jsou tikající časovaná bomba,“ tak zněl říjnový titulek článku online deníku EUobserver. S odkazem na studii OECD upozorňoval, že OSVČ mají v Evropě v průměru o čtvrtinu nižší důchody než zaměstnanci a jsou výrazně častěji ohroženi chudobou. Český rozhlas se ve své reportáži věnoval tomu, jak jsou na tom Češi.
V Česku ještě do důchodu nedospěla generace lidí, kteří strávili celý svůj profesní život podnikáním. Nemáme tak úplně přesná srovnání jako západní Evropa. A není jasné, o kolik mají čeští důchodci-živnostníci nižší důchody než zaměstnanci.
Ale třeba podle ekonoma a člena nynější důchodové komise Filipa Pertolda je z těch, kdo teď pobírají minimální penze, 60 procent živnostníků. „Hlavní důvod, proč se dostávají do velmi nízkých důchodů, jsou nízký vyměřovací základ neboli nízké odvody na sociálním nebo důchodovém pojištění. A to si myslím, že by se mělo řešit,“ upozornil pro Radiožurnál.
Minimální důchody jsou většinou sedm až osm tisíc korun, ale mohou být i nižší. Pro porovnání, lidé, kteří celoživotně pobírali minimální mzdu, mají, podle Filipa Pertolda, alespoň 10 tisíc korun důchodu. Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2020 odhadlo, že dvě třetiny živnostníků, to je necelých 600 tisíc lidí, si platí jen minimální pojistné.
Tedy i penze českých OSVČ jsou tikající časovanou bombou, kdybychom měli parafrázovat titulek zmiňovaného článku. Například, podle ekonomky a členky jak důchodové komise, tak Národní ekonomické rady vlády Heleny Horské, představují nízké důchody hrozbu především pro sociální systém. „Všichni se tak trochu obávají, co se stane s tím systémem, až ti lidé začnou postupně nastupovat do důchodu. Bude to problém pro sociální systém, který pak bude muset kompenzovat lidem s nízkými důchody vysoké životní náklady,“ podotkla.
Horská také dodala, že kvůli nízkým důchodům vznikne živnostníkům nárok na dávky sociálního systému, do kterého ale sami přispívali jen minimálně.
Navíc současná vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že zvýší základní důchod tak, aby reflektoval důstojnost života. Jinými slovy, že zvýší velmi nízké důchody lidí, kteří celoživotně platili jen minimální pojistné. Jenže to by znamenalo, že jim přilepší nad rámec toho, co do systému sami odvedli.
„Pokud tato pravicová vláda bude chtít říkat, že OSVČ si zaslouží nízké zdanění, nízké odvodové zatížení, tak nemůže zároveň slibovat ‚všem rovný důchod‘. Protože ne všichni budou rovně přispívat do toho daného systému. A mimochodem o minimálním jednotném důchodu se na této důchodové komisi hovoří čím dál tím méně často,“ vysvětlila Helena Horská.
Helena Horská a Filip Pertold navrhují nízké odvody zvednout. Předseda Národní rozpočtové rady a člen Národní ekonomické rady vlády Mojmír Hampl si naopak myslí, že je dobře, že si živnostníci mohou výši svých odvodů zvolit. „Myslím, že ten systém byl nastaven po roce 1989 v zásadě dobře. Ale nesmí v něm vzniknout morální hazard. Nesmí v něm vzniknout pro ty, kteří přispívají nedobrovolně více, pocit, že nakonec financují ty, kteří si zvolili, že budou přispívat méně. A to je ta klíčová otázka, o kterou teď jde. Teď je ta hodina pravdy, kdy se vláda bude rozhodovat, jestli morální hazard přikryje, nebo ne,“ konstatoval. V případě, že by se vláda rozhodla princip zásluhovosti porušit a výrazně nízké důchody zvýšit, bylo by ale, podle Mojmíra Hampla, nutné výši odvodů pro zaměstnance a OSVČ sjednotit. A to by, podle něho, nebylo dobře.
Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop si myslí, že silná generace Husákových dětí, mezi kterými už bude hodně penzistů-celoživotních živnostníků, si to zvýšení základních důchodů ale stejně vynutí. „Budou to stovky tisíc lidí s nízkými důchody a bude poptávka po zvednutí. Není realistické si myslet, že budou mít minimální odvody a že si udrží malé důchody. Bude obrovská politická poptávka to řešit,“ řekl Daniel Prokop. A proto by se, podle něho, měly odvody zvýšit co nejrychleji.
Místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků Pavla Břečková říká, že se zvyšováním odvodů nemají zásadní problém. Musí je ale provázet debata o narovnání pracovních podmínek. A připomíná, že živnostníci nemají nárok třeba na prvních 14 dní nemocenské nebo dovolenou.
