Stejně jako každý rok i v letošním roce školy již znají své rozpočty. Jak jsou s nimi některé spokojené, odhalíme příště. Jak by ale jejich rozpočty měly vypadat, s tím nás seznámila Hana Pluskalová z ministerstva školství.
„Základní teze, kterými jsme se řídili při rozpisu finančních prostředků pro regionální školství pro letošní rok, byly tři. Největší vliv měl nárůst výkonů, celkově přibylo 17 tisíc žáků, dále změna tarifních platů, a to již od listopadu 2014, a nárůst výkonů v soukromém a církevním školství,“ zdůraznila Hana Pluskalová z ministerstva školství při představování rozpočtu na rok 2015.
Rozpočet regionálního školství byl, podle jejích slov, ve srovnání s rokem 2014 navýšen o 3,2 miliardy korun. Na navýšení platů spolu s odvody bylo využito 2,9 miliardy korun, onivky byly posíleny o 300 milionů korun. Základní problém – nárůst výkonů – přidáním ale vyřešen nebyl. Ministerstvo školství, potažmo státní rozpočet, sice akceptovalo nárůst počtu žáků, ale podle H. Pluskalové pouze částečně. Místo potřebných 700 milionů korun bylo do rozpočtu regionálního školství přiděleno pouhých 300 milionů. „Pokud jsme chtěli udržet republikové normativy na žáka ve stejné výši jako v roce 2014 a respektovat nárůst tarifních platů, měli jsme velmi úzký prostor pro vybilancování celého rozpočtu,“ konstatovala H. Pluskalová a doplnila, že rozpočet pro církevní a soukromé školy byl koncipován stejně jako v roce 2014. Konkrétně bylo na tyto školy z celkového množství peněz použito 6 procent (4,6 % = 4,2 miliardy pro soukromé školy, pro církevní školy pak 1,6 miliardy = 1,4 %).
Z konkrétních čísel plyne jedno: kraje a poté hlavně školy se musí vyrovnat s nárůstem počtu zaměstnanců, který vyvolal nárůst počtu žáků. Každá škola, které přidělený rozpočet nebude stačit, musí jít do dohodovacího řízení. A stejně jako v předchozích letech bude její rozpočet buď povýšen, nebo dostane instrukce – radu, jak se s přiděleným rozpočtem vyrovnat.
V letošním roce bylo vypsáno také několik rozvojových a dotačních programů. Například na podporu technického vzdělávání, na podporu pohybové výchovy v mateřských a základních školách, na podporu činnosti nestátních neziskových organizací působících ve vzdělávání a samozřejmě i na podporu inkluze. Rozvojovým programem byly také navýšeny tarifní platy. Tímto způsobem je totiž zajištěno, že přidělené peníze budou využity pouze na navýšení tarifů.
Zajímavé údaje podle ministerstva školství přináší i porovnání vývoje platů mezi roky 2014 a 2013. „Vývoj platů zaměstnanců regionálního školství byl lepší, než jsme předpokládali, a to s ohledem na vývoj počtu zaměstnanců,“ konstatoval Vlastimil Finke z ministerstva školství. Podle jeho slov se průměrný plat pracovníků ve školství v roce 2014 zvýšil ve srovnání s rokem 2013 o 399 korun, to znamená o 1,76 procenta. Jeho výše byla 23 047 korun. Platy všech pedagogů včetně platů vedoucích zaměstnanců narostly o 401 korunu na 26 397 korun, platy pedagogických pracovníků bez vedoucích zaměstnanců dosáhly výše 24 856 korun, což je ve srovnání s rokem 2013 o 378 korun více. Vedoucí pracovníci si polepšili o 615 korun a měsíčně našli na svých výplatních páskách v průměru 35 618 korun.
U nepedagogických zaměstnanců byly podle zveřejněných čísel výsledky ještě lepší. V průměru v loňském roce brali 14 861 korun. Ve srovnání s rokem 2013 si tak polepšili o 357 korun, tj. o 2,46 procenta. Bez vedoucích zaměstnanců se tato částka snížila, a to na 13 784 korun. I tak si ale tito zaměstnanci polepšili o 313 korun. Vedoucí nepedagogičtí pracovníci brali v průměru 20 602 koruny, což je o 629 korun více než v roce 2013.
Platy zaměstnanců školství se skládají z tarifních platů a nenárokových složek. Právě ty také stojí za zmínku. V průměru nenároková složka platu v roce 2014 činila z celkového platu 10,4 procenta, to znamená 2 347 korun, u pedagogických pracovníků to bylo 2 553 korun (9,7 %). Nepedagogové dosáhli na 1 843 koruny nenárokových složek, což bylo 12,4 procenta z jejich průměrných platů.
„Pro vývoj platů v roce 2014 byl podstatný vývoj počtu zaměstnanců,“ říká V. Finke. Zatímco před rokem 2014, podle jeho slov, klesal počet zaměstnanců v závislosti na počtu žáků, v roce 2014 se tento trend zastavil a začíná se obracet. „Pro příštích 5–6 let bude nárůst počtu žáků pokračovat, poté by se měl ustálit. S růstem výkonů však souvisí i nárůst počtu zaměstnanců v regionálním školství. A to je důležitý fakt pro vývoj odměňování zaměstnanců školství,“ zdůraznil V. Finke.
Zda se podaří nárůst počtu pracovníků finančně zabezpečit, ukáže až rozpočet na rok 2016 a další léta. Podle všech dosavadních vlád je školství stále prioritou, tak by se to mělo odrazit i v jeho rozpočtu.
