Na pozvání Odborového sdružení železničářů se v Praze ve dnech 12. a 13. září uskutečnilo setkání pracovní skupiny ETF (Evropská federace pracovníků v dopravě - European Transport Workers' Federation), zabezpečující navrhování nových norem, tzv. norem ECM, a jejich aplikace v osobní dopravě.
Jak uvedl v úvodu zasedání na půdě DKV Praha v úterý 12. září předseda Podnikového výboru OSŽ ČD Cargo Radek Nekola, OSŽ aktivně vstoupilo do debaty o stanovení nových parametrů těchto norem pro opraváře a pozvalo zástupce pracovní skupiny do Prahy, aby je odboroví zástupci opravářů seznámili s podmínkami práce u nás a prodiskutovali celou problematiku. „Zároveň bychom zde chtěli prezentovat připravenost utkat se s novými normami a přesvědčit západní svět, že ČR bude připravena tyto nové normy implementovat,“ řekl Radek Nekola, který celou akci moderoval.
Následovaly prezentace českých hospodářských zástupců. Ing. Rostislav Novák, ředitel odboru 12 GŘ ČD, a. s., představil zahraničním účastníkům odbor kolejových vozidel. „Náš úsek je nejdůležitější ať co do počtu lidí, či do rozsahu činnosti; máme pět hlavních dep – Praha, Brno, Plzeň, Olomouc a Česká Třebová,“ řekl Ing. Novák a dodal, že zaměstnavatel vede již delší dobu se sociálními partnery diskusi o reorganizaci odvětví, která by měla probíhat v průběhu příštího roku.
Ing. František Kozel, vrchní přednosta DKV Praha, představil depo a rozsah jeho působnosti. Seznámil přítomné s organizační strukturou a vývojem počtu zaměstnanců. Uvedl, že k 1. 8. chybí depu 33 zaměstnanců. „Dnes bude představenstvo Českých drah projednávat motivační program, který by měl zvednout zájem o práci na ČD,“ připomněl.
Lukáš Kamarád, zástupce sekce opravárenství, prezentoval společnost ČD Cargo. Připomněl přitom, že ČD Cargo je pátým největším nákladním dopravcem v EU a spolupracuje s partnery ve všech sousedních státech. Jeho železniční park má 853 hnacích vozidel, nákladní vozový park má 25 526 vozů. Ke zkušenostem s evropskou legislativou uvedl, že je psána abstraktně a obecně, neexistuje metodika pro jednotlivé postupy. Shrnul také hlavní obavy z připravovaných změn: je to především další možné zvyšování administrativní zátěže či další nároky na pracovníky v opravárenství (povinnost certifikace), přičemž je velmi těžké v současné době najít nové zaměstnance na práci, která je náročná, probíhá mnohdy ve znečištěném prostředí a není dobře placena.
„Naše odvětví procházelo deset let restrukturalizací, dlouhodobě probíhalo snižování počtu pracovníků, ale před dvěma, třemi lety jsme zjistili, že jsme na pracovním minimu. Nyní se snažíme sehnat nové zaměstnance, bohužel v současné době je jich katastrofální nedostatek, nejvíc v dělnických profesích,“ připomněl Ing. Novák a dodal, že nadějí je chystaný motivační program. „Bojujeme o zaměstnance s různými nadnárodními řetězci,“ poznamenal k tomu Radek Nekola. „Pokud nenastane změna v odměňování na železnici, bude tento stav i nadále pokračovat,“ zdůraznil.
Dále vystoupil zástupce Drážního úřadu Karel Tácha, odborný rada z odboru drážních vozidel a ECM, který hovořil o tom, že Drážní úřad byl ministerstvem dopravy pověřen certifikací ECM v České republice. „V ČR je 37 certifikovaných subjektů, letos probíhá 1. fáze recertifikace, a to u sedmi společností, příští rok u 22,“ uvedl Karel Tácha.
Generální ředitel Dílen pro opravy vozidel Ing. Roman Kott prezentoval činnost DPOV a její jednotlivé provozy, Ing. Vladislava Sekerášová informovala o hlavním defektoskopickém středisku Českých drah.
V diskusi dále vystoupili zahraniční hosté. Werner Schwarzer, který je předsedou sekce ETF pro pracovníky v údržbě, hovořil o situaci na švýcarské dráze SEV se sídlem v Curychu a zvláště o získávání nových pracovních sil. „Jen prostřednictvím mezd to nejde, ty jsou na švýcarské železnici i tak vyšší,“ poznamenal a dodal, že Švýcarsko se stejně jako my potýká se stárnutím populace a získat mladé pracovníky je těžké.
Manfred Scholze z a. s. DB, poznamenal k normám ECM, že jde o minimální kompromis, kterého bylo dosaženo. „Vidíme potřebu úprav a změn,“ poznamenal a dodal, že v jednotlivých zemích jsou nejednotná zadání, což ztěžuje přeshraniční provoz i údržbu. „Naším požadavkem bude, abychom sjednotili zadání a dobrali se jednotného standardu,“ dodal.
Manfred Jagsch, předseda centrální rady zaměstnanců a koncernové rady ÖBB, se mimo jiné zmínil o nejmodernější provozovně servisu a údržby v celém Rakousku, která byla otevřena ve Vídni v roce 2009. Seznámil přítomné se způsobem odměňování u ÖBB („atlas“ jednotlivých prací přesně ukazuje rozpětí odměňování u jednotlivých profesí) a také s chystanou podnikovou evidencí dat, díky níž budou všechny zakázky přiřazovány elektronicky. Dalším zajímavým projektem je sledování zakázek dle sérií. Nápravy, nárazníky a další součástky budou opatřeny kódem a budou tak kdykoli vysledovatelné – pozná se tedy, kdy a kým byly namontovány, či kdy proběhl servis. „Ohledně výběrových řízení máme v Rakousku slogan – Nechceme toho, kdo nám práci poskytne nejlevněji, ale toho, kdo nám ji poskytne nejlépe,“ poznamenal Manfred Jagsch dále.
Norský zástupce Jomar Kvitland uvedl, že v Norsku stát vlastní všechny železniční opravy. „Už se chystají změny, stát se jich chystá zbavit, začne se od jihu,“ poznamenal. S nedostatkem zaměstnanců se podle jeho slov potýkají i zde, neboť, jak poznamenal, v příštích sedmi letech polovina z pracovníků opravárenství odejde do důchodu.
Zajímavá diskuse se rozvinula i o učňovském školství v jednotlivých zemích. Například v Norsku mají čtyřleté odborné vzdělávání placené společností, rovněž SBB vychovává vlastní učně (ale asi jen čtvrtina z nich zůstane na železnici), na ÖBB každoročně otevírají 23 učebních oborů (tj. 1800 učňů). Kuriózní přístup ke vzdělávání mají v Belgii, jak uvedl belgický zástupce Claude Deschaepmeester. Například strojvedoucí po vykonání příslušných zkoušek obdrží oprávnění na 5 let a svoji funkci musí zastávat 10 let – pokud se tak nestane, musí společnosti náklady za vzdělání zaplatit. „Belgické Cargo se stalo součástí společnosti B Logistik. Pokud by k němu odešel náš zaměstnanec, bude to bráno jako trestný čin,“ řekl Claude Deschaepmeester a dodal, že právě toto aktuálně řeší soud u šesti strojvedoucích.
Dopolední diskusi, do níž se ze zahraničních hostů dále zapojil Daniel Pfister z Rakouska, ukončil Radek Nekola s tím, že další prostor pro diskusi bude i po prohlídce depa a na schůzce v sídle OSŽ ve středu 13. 9. „Věřím, že pro vás jako tým, který se zabývá přípravou legislativy pro opravárenství, bylo naše setkání přínosem a věřím, že legislativa bude férová, aby vytvořila předpoklad pro bezpečný provoz na železnici,“ řekl Radek Nekola v závěru schůzky v DKV Praha.
